Pásovec jižní

Pásovec jižní
	Pásovec jižní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Velkořád	chudozubí (Xenarthra);
Řád	pásovci (Cingulata);
Čeleď	pásovcovití (Dasypodidae);
Rod	pásovec (Dasypus);
Binomické jméno
	Dasypus hybridus; (Desmarest, 1804)
	Areál rozšíření Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pásovec jižní (Dasypus hybridus) je druh pásovce, který obývá jihovýchodní oblasti Jižní Ameriky.

Systematika

Za formální autoritu druhu se považuje francouzský zoolog Anselme Gaëtan Desmarest, který druh popsal v roce 1804.^[2]^[3] Jedná se o monotypický taxon.^[3]

Druhové jméno hybridus patrně odkazuje ke skutečnosti, že tento pásovec má na hřbetu 7 pohyblivých pásů a vzhledově připomíná křížence úzce příbuzného pásovce devítipásého (Dasypus novemcinctus) s 9 pásy a pásovce sedmipásého (Dasypus septemcinctus), jenž má 7 pásů.^[4] Podle morfologické studie z roku 2018 je pásovec jižní poddruhem pásovce sedmipásého (Dasypus septemcinctus) a měl by se tedy nazývat Dasypus septemcinctus hybridus.^[5] To bylo potvrzeno i genetickou studií z roku 2019.^[6]

Výskyt

Vyskytuje se na jihovýchodě Jižní Ameriky, konkrétně v Uruguayi, severovýchodní Argentině, jižní Brazílii a jižním Paraguayi.^[3] Obývá oblasti od hladiny moře do 2300 m n. m.^[3] Stanoviště druhu tvoří travnaté plochy, pampy, v menší míře i lesní celky.^[7]

Popis

Jedná se o menší druh pásovce dosahujícího délky těla asi 290–310 mm, dlouhý ocas sahá k 150–185 mm, což představuje asi 70 % tělesné délky. Hmotnost se pohybuje kolem 2 kg. Svrchní stranu těla pokrývá šedý kostěný krunýř s rohovinovými plátky. Hřbetní část je tvořena nejčastěji 7, občas 8 pohyblivými pásy s plátky 20 mm dlouhými a 5 mm širokými. Ocas i hlavu také pokrývají rohovinové plátky. Uši jsou vzhledem k ostatním druhům rodu Dasypus jen malé. ^[4]

Biologie a chování

Pásovec jižní tráví velkou část života v norách, které si sám hloubí. Nory bývají využívány k úkrytu, odpočinku a k termoregulaci. Podle terénního výzkumu z Uruguaye byla hustota nor kolem 25 nor na hektar. Vchod do nor byl orientován ve směru převládajících větrů a nory byly nejčastěji umístěny v březích vysušených říčních koryt, poblíž balvanů a v otevřené krajině. Průměrná hloubka nor byla 118,8 cm (± 105,69 cm).^[8]

Samice vrhá v noře, jejíž vchod v případě opuštění nory a přítomnosti potomka zakrývá rostlinným materiálem. Živí se hmyzožravě. Požírá hlavně mravence a termity, avšak v případě vhodné příležitosti sežere i jiné druhy hmyzu (např. brouky), členovce a občas i menší obratlovce (myši, obojživelníci). K predátorům patří masožraví savci (maikong, puma americká, jaguár americký, ocelot velký) a velké druhy dravých ptáků.^[4]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce jižního z roku 2014 považoval druh za téměř ohrožený. Důvodem je hlavně ztráta habitatu a lov, které měly za následek úbytek populace v posledních generacích. Pásovec jižní je jen slabě přizpůsobivý člověkem modifikovaným habitatům a i když je stále relativně běžný v neporušené krajině, v oblastech, kde divoká příroda ustoupila zemědělství, zcela chybí. Vedle zmíněných ohrožení je občas obětí predace psy nebo srážek s dopravními prostředky.^[7]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ DESMAREST, Anselme Gaëtan. Tableau méthodique des mammifères. In: Nouveau dictionnaire d'histoire naturelle, appliquée aux arts, Principalement à l'Agriculture et à l'Économie rurale et domestique XXIV. Paris: Deterville, 1804. Dostupné online. S. 5-38. (francouzsky)
↑ ^a ^b ^c ^d Gardner (eds.) 2007, s. 131-132.
↑ ^a ^b ^c ABBA, Agustín M.; SUPERINA, Mariella. Dasypus hybridus (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2016-05-04, roč. 48, čís. 931, s. 10–20. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1093/mspecies/sew001.
↑ FEIJÓ, Anderson; PATTERSON, Bruce D.; CORDEIRO-ESTRELA, Pedro. Taxonomic revision of the long-nosed armadillos, Genus Dasypus Linnaeus, 1758 (Mammalia, Cingulata). PLOS ONE. 6. 4. 2018, roč. 13, čís. 4, s. e0195084. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0195084. PMID 29624590. (anglicky)
↑ FEIJÓ, Anderson; VILELA, Júlio F; CHENG, Jilong. Phylogeny and molecular species delimitation of long-nosed armadillos (Dasypus: Cingulata) supports morphology-based taxonomy. Zoological Journal of the Linnean Society. 2019-06-25, roč. 186, čís. 3, s. 813–825. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zly091.
↑ ^a ^b Dasypus hybridus [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T6288A47440329.en. (anglicky)
↑ GONZÁLEZ, Enrique M.; SOUTULLO, Alvaro; ALTUNA, Carlos A. The burrow ofDasypus hybridus (Cingulata: Dasypodidae). Acta Theriologica. 2001-03-01, roč. 46, čís. 1, s. 53–59. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 2190-3743. DOI 10.1007/BF03192416. (anglicky)

Literatura

Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky)
NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu southern long-nosed armadillo na Wikimedia Commons
Taxon Dasypus hybridus ve Wikidruzích

[2041667c86276b6199391720b42478218d1856e3-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[2] DESMAREST, Anselme Gaëtan. Tableau méthodique des mammifères. In: Nouveau dictionnaire d'histoire naturelle, appliquée aux arts, Principalement à l'Agriculture et à l'Économie rurale et domestique XXIV. Paris: Deterville, 1804. Dostupné online. S. 5-38. (francouzsky)

[FOOTNOTEGardner_(eds.)2007131-132-3] Gardner (eds.) 2007, s. 131-132.

[:0-4] ABBA, Agustín M.; SUPERINA, Mariella. Dasypus hybridus (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2016-05-04, roč. 48, čís. 931, s. 10–20. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1093/mspecies/sew001.

[5] FEIJÓ, Anderson; PATTERSON, Bruce D.; CORDEIRO-ESTRELA, Pedro. Taxonomic revision of the long-nosed armadillos, Genus Dasypus Linnaeus, 1758 (Mammalia, Cingulata). PLOS ONE. 6. 4. 2018, roč. 13, čís. 4, s. e0195084. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0195084. PMID 29624590. (anglicky)

[6] FEIJÓ, Anderson; VILELA, Júlio F; CHENG, Jilong. Phylogeny and molecular species delimitation of long-nosed armadillos (Dasypus: Cingulata) supports morphology-based taxonomy. Zoological Journal of the Linnean Society. 2019-06-25, roč. 186, čís. 3, s. 813–825. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zly091.

[:1-7] Dasypus hybridus [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T6288A47440329.en. (anglicky)

[8] GONZÁLEZ, Enrique M.; SOUTULLO, Alvaro; ALTUNA, Carlos A. The burrow ofDasypus hybridus (Cingulata: Dasypodidae). Acta Theriologica. 2001-03-01, roč. 46, čís. 1, s. 53–59. Dostupné online [cit. 2024-12-28]. ISSN 2190-3743. DOI 10.1007/BF03192416. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]