Oviječ velký

Oviječ velký
	Oviječ velklý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	cibetkovití (Viverridae);
Podčeleď	oviječi (Paradoxurinae);
Rod	Macrogalidia; (Schwarz, 1910)
Binomické jméno
	Macrogalidia musschenbroekii; Schlegel, 1877
	Areál rozšíření oviječe velkého Areál rozšíření oviječe velkého
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oviječ velký^[2] (Macrogalidia musschenbroekii) je šelma z čeledi cibetkovití, podčeledi oviječi, endemicky se vyskytující na Sulawesi. Podle Červeného seznamu IUCN patří k zranitelným taxonům kvůli úbytku populace v důsledku ničení a degradace přirozených stanovišť.^[3] Rod Macrogalidia je monotypický taxon vyskytující se pouze na Sulawesi.^[4]^[5]

Popis

Oviječi velcí mají světle hnědě kaštanovou krátkou srst v níž mají přimíchány světlé chlupy. Zbarvení spodní části je variabilní od nažloutlé po bílou. Na zadní části těla je pár nezřetelně se rýsujících podélných pruhů a několik světlých skvrn. Hmatové vousy jsou bílo-hnědé. Na ocasu jsou střídající se kruhy tmavě a světle hnědé barvy, které jsou ve spodní části nezřetelné a směrem k temně zbarvené špičce ocasu mizí. Délka těla s hlavou je okolo 89 cm, délka ocasu je 64 cm. Lebka s kostmi patra je posazena dozadu, ale jinak tento druh svým vzhledem připomíná oviječe skvrnitého (Paradoxurus hermaphroditus). Zuby se však od všech druhů rodu Paradoxurus liší.^[6]

Rozšíření a habitat

Tento druh žije v nížinném i horském lese do nadmořské výšky 2 600 m^[3] a v travnatých porostech v blízkosti farem.^[7] Běžnější jsou v lesích než v zemědělských oblastech. Ačkoliv se jeví jako univerzalisté, kteří pravděpodobně snášejí určitý stupeň narušeného prostředí, neexistují důkazy o tom, že by jejich populace mohly přežít nezávisle na vysokém lese.^[8] Mezi zářím 2016 a dubnem 2017 byl jejich výskyt zaznamenán v Národním parku Bogani Nani Wartabone a v Národní rezervaci Tangkoko Batuangus v nadmořských výškách 253 až 1 515 m.^[9]

Ekologie a chování

Oviječi velcí jsou částečně stromoví, noční všežravci, kteří se živí malými savci, ovocem a trávou. Občas loví i ptáky a hospodářská zvířata. Jejich domovský areál se odhaduje na přibližně 150 hektarů.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulawesi palm civet na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b GROUP, William Duckworth (IUCN SSC Small Carnivore Specialist; GROUP), IUCN SSC Deer Specialist; GROUP), Erik Meijaard (IUCN SSC Wild Pig Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Macrogalidia musschenbroekii. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-04-18 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
↑ Mammal species of the world : a taxonomic and geographic reference. 3rd ed. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press 2 volumes (xxxv, 2142 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-8018-8221-4, ISBN 978-0-8018-8221-0. OCLC 57557352
↑ Faunal and floral migrations and evolution in SE Asia-Australasia. Lisse [Netherlands]: A.A. Balkema Publishers 416 s. Dostupné online. ISBN 90-5809-349-2, ISBN 978-90-5809-349-3. OCLC 46685099
↑ LYDEKKER, Richard. A handbook to the carnivora : part 1 : cats, civets, and mongooses. Londýn: London : E. Lloyd, 1896. 400 s. Dostupné online.
↑ Wemmer, C. and Watling, D. (1986). Ecology and status of the Sulawesi palm civet. Biological Conservation 35: 1–17
↑ ^a ^b Lee, R. J., Riley, J., Hunowu, I. and Maneasa, E. (2003). The Sulawesi palm civet: Expanded distribution of a little known endemic viverrid. Oryx 37: 378–381
↑ HUNOWU, Iwan; PATANDUNG, Alfons; PUSPARINI, Wulan. New insights into Sulawesi's apex predator: the Sulawesi civet Macrogalidia musschenbroekii. Oryx. 2020/11, roč. 54, čís. 6, s. 878–881. Dostupné online [cit. 2021-02-05]. ISSN 0030-6053. DOI 10.1017/S0030605319000723. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu oviječ velký na Wikimedia Commons
Taxon Macrogalidia musschenbroekii ve Wikidruzích

[c571fe5f47e4a1c8fbe9859a0a16921e5426f81f-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[2] ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.

[:0-3] GROUP, William Duckworth (IUCN SSC Small Carnivore Specialist; GROUP), IUCN SSC Deer Specialist; GROUP), Erik Meijaard (IUCN SSC Wild Pig Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Macrogalidia musschenbroekii. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-04-18 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.

[4] Mammal species of the world : a taxonomic and geographic reference. 3rd ed. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press 2 volumes (xxxv, 2142 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-8018-8221-4, ISBN 978-0-8018-8221-0. OCLC 57557352

[5] Faunal and floral migrations and evolution in SE Asia-Australasia. Lisse [Netherlands]: A.A. Balkema Publishers 416 s. Dostupné online. ISBN 90-5809-349-2, ISBN 978-90-5809-349-3. OCLC 46685099

[6] LYDEKKER, Richard. A handbook to the carnivora : part 1 : cats, civets, and mongooses. Londýn: London : E. Lloyd, 1896. 400 s. Dostupné online.

[7] Wemmer, C. and Watling, D. (1986). Ecology and status of the Sulawesi palm civet. Biological Conservation 35: 1–17

[:1-8] Lee, R. J., Riley, J., Hunowu, I. and Maneasa, E. (2003). The Sulawesi palm civet: Expanded distribution of a little known endemic viverrid. Oryx 37: 378–381

[9] HUNOWU, Iwan; PATANDUNG, Alfons; PUSPARINI, Wulan. New insights into Sulawesi's apex predator: the Sulawesi civet Macrogalidia musschenbroekii. Oryx. 2020/11, roč. 54, čís. 6, s. 878–881. Dostupné online [cit. 2021-02-05]. ISSN 0030-6053. DOI 10.1017/S0030605319000723. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]