Přeskočit na obsah

Outward Bound

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Outward Bound
Vznik1941
Oficiální webwww.outwardbound.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Outward Bound byla původně škola přežití pro vojáky britského námořnictva. Na jejím základě se etablovalo hnutí pracující s lidmi za pomoci hraní her a pobytu v přírodě. Po válce se tato organizace věnovala zejména učňovské mládeži, dnes tato organizace sídlí ve Velké Británii a zaměřuje se na práci s učiteli a školní mládeží.[1]

Termín „Outward Bound“ charakterizuje v námořní angličtině loď opouštějící jistotu přístavů a vydávající se na moře s mnoha riziky. Metaforicky se tak vyjadřuje základní princip školy:

  • člověk může dokázat mnohem víc, než si myslí;
  • málokdo si uvědomuje, co lze dosáhnout vzájemnou pomocí a týmovou spoluprací.

Z pedagogického hlediska termín „Outward Bound“ označuje metodu učení se skrze zážitek (experiencial learning). Vychází se z předpokladu, že každý jedinec dosahuje poznání skrze to, co prožívá a především následně reflektuje. Důraz se klade na vlastní proces prožívání, dělání, nikoliv na cíl jako takový. V procesu řešení zátěžové situace překonává jedinec nejistotu ve vlastní schopnosti, poznává se v nestandardních životních situacích, intenzivně vnímá kontakt s přírodou a s ostatními při spolupráci na překonávání problému.

V odkazu zakladatele školy Kurta Hahna dnes usiluje řada institucí po celém světě o propojení zážitkového vzdělávání a pedagogického působení na člověka.

Outward Bound v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2016 se pod českým Outward Bound nacházely výjimečně (v každé zemi je možné mít pouze jednu organizaci nesoucí značku Outward Bound) dvě organizace: Prázdninová škola Lipnice a Česká cesta. V současnosti je jediným nositelem licence Prázdninová škola Lipnice Outward Bound CZ.

  1. FREEMAN, Mark. From ‘character‐training’ to ‘personal growth’: the early history of Outward Bound 1941–1965. History of Education. 2011-01, roč. 40, čís. 1, s. 21–43. Dostupné online [cit. 2024-02-27]. ISSN 0046-760X. DOI 10.1080/0046760X.2010.507223. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]