Otto Ehlen
| Otto von Ehlen | |
|---|---|
| Narození | 6. dubna 1831 Berlín  Pruské království |
| Úmrtí | 2. prosince 1898 (ve věku 67 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | rakouská |
| Povolání | stavitel, architekt |
| Aktivní roky | 1860 - 1898 |
| Manžel(ka) | Otýlie Wernerová |
| Děti | Otýlie Elisabeth (1862 - 1943) syn Alexandr |
| Znám jako | architekt Karlínského divadla |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Otto von Ehlen (6. dubna 1831 Berlín – 2. prosince 1898 Praha) byl architekt a stavař německé národnosti působící v českých zemích, v nichž je znám jako průkopník betonových staveb.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Otto Ehlen se narodil 6. dubna 1831 v Berlíně. Po sňatku se spisovatelkou Otýlií Wernerovou roku 1861 se usídlil trvale v Praze. kde získal místo na ženijním ředitelství a později roku 1864 zednickou koncesi.[1] Patřil také mezi první členy Spolku architektů a inženýrů v Čechách. Již v prvních letech v Praze navrhl spolu s Juliem Kandertem přestavbu domu u Diesbachů v Praze. Spolupracoval s pražským stavitelem Josefem Kandertem. Společně realizovali budovu Eliščiných lázní (zbořeny 1940), poté se podíleli na stavbě spojovacího viaduktu, navazujícího na původní karlínský viadukt.[2] Roku 1869 přišel o právo vést samostatně stavby, neboť na jedné z jeho realizací došlo k nehodě s ohrožením života.
V 70. letech 19. století podnikl Ehlen studijní cestu do Berlína, kde se zajímal o stavbu 58 škvárobetonových domů, probíhající v tehdejším Victoriastadtu. Podnikl také cestu do Salcburku. Po návratu spolu s holešovickým zedníkem Johannem Kindlem koupili pozemky čp. 79 a 80 v Bubenči a realizovali dvě vily.[pozn. 1]
Během osmdesátých let se usídlil ve Vídni, kde jej však finančně zruinovaly investice do stavebního podnikání. Během let 1888 až 1890 přesídlil do Kraslic, kde navrhl například bývalou kraslickou radnici.[3] Nakonec se však vrátil do Prahy, kde byl nucen přijímat příležitostné zakázky, mimo jiné technického rázu. Zemřel 2. prosince 1898 v Praze.
Realizace
[editovat | editovat zdroj]- přestavba domu U Diesbachů, Praha – Nové město (1861)
- přestavba domu U Vinařů, Praha (1867)
- lázně Eliščiny, Praha – Nové město (1869) – zbořeny roku 1940
- hrobka obchodníka Adama Tanzera, Prameny u Mariánských lázní (1870) – podílel se, stavba zničena v 50. letech
- obchodní a nájemní dům Rudolfa Ditmara, Praha – Nové město (1872)
- Ehlenův dům, Praha – Nové město (1872)
- Ehlenova vila, Praha – Bubeneč (1875)
- tovární budovy Gerhardtovy sklárny, Poděbrady (1877)
- Hudební divadlo Karlín (1881)
- mlýn J. Barborského (1881)
- domy čp. 710 a 711 ve Vodičkově ulici, Praha (1882)
- dům čp. 1047/II v ulici Na Poříčí, Praha (1882) – nedochoval se
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům u Diesbachů (1881) -
tovární budova Gerhardtovy sklárny (1880) -
Budova karlínského divadla (1881)
_02.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ehlenův dům byl zbořen roku 1934
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ EHLEN Otto (Adolf) 6.4.1831-2.12.1898 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Historie – Ehlenův dům [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ DROZDÍK, Jiří. Zabrání zastupitelé demolici domu centru?. Sokolovský deník. 2018-09-06. Dostupné online [cit. 2020-03-31].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Ehlen na Wikimedia Commons - http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/EHLEN_Otto_(Adolf)_6.4.1831-2.12.1898
