Otrokovice (nádraží)
Otrokovice | |
---|---|
Otrokovice (nádraží) | |
Stát | Česko |
Kraj | Zlínský |
Město | Otrokovice |
Souřadnice | 49°12′9,36″ s. š., 17°31′54,12″ v. d. |
Otrokovice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 355750 |
Tratě | Přerov–Břeclav, Otrokovice–Vizovice |
Nadmořská výška | 186 m n. m. |
V provozu od | 1882 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
Dopravní koleje | 14 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Městská hromadná doprava (trolejbusy) |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otrokovice jsou železniční stanice v Otrokovicích ve Zlínském kraji. Leží na trati Přerov–Břeclav, ze které ve stanici odbočuje trať do Vizovic.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv byla u Otrokovic trať vedena od roku 1841, železniční stanice byla ve městě zřízena až v roce 1882 (do té doby byly nejbližšími stanicemi Napajedla a Tlumačov). V roce 1886 bylo kolejiště ve stanici rozšířeno na čtyři koleje. Během plánování výstavby trati přes Zlín do Vizovic bylo zprvu uvažováno o napojení na hlavní trať z Napajedel, obec Napajedla však tehdy nemohla investovat do projektu potřebné prostředky, jako železniční uzel tedy byly vybrány Otrokovice. Při této příležitosti vznikla nová budova nádraží (1899), která nabyla své důležitosti po průmyslovém rozvoji Zlína ve 20. a 30. letech 20. století se založením Baťových závodů. V této době byla nedaleko nádraží vystavěna továrna na výrobu pneumatik Baťa (později Continental Barum).
V roce 1953 byla k budově stanice prodloužena trolejbusová linka do Zlína.[1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historie MHD [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ HINČICA, Libor. Historie trolejbusové dopravy ve Zlíně. www.cnds.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otrokovice na Wikimedia Commons
- Informace na oficiálních stránkách města
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Historie stanice