Přeskočit na obsah

Otoman (tkanina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otoman na dámských šatech asi z roku 1885 (muzeum v Aucklandu)

Otoman je tkanina v plátnové nebo rypsové vazbě, která se vyrábí

Způsob výroby

[editovat | editovat zdroj]
Otoman z okrouhlého pletacího stroje

Tkanina má výrazné příčné žebrování, kratší vazby se tkají bez zesílení, flotáže případně s dodatečnou vaznou osnovou, aby se zabránilo posouvání nití. V osnově se oproti útku většinou používá dvojnásobný počet nití. Plastické žebrování se dá dosáhnout také rozdílnou tloušťkou nití, otomany se tkají také v panamové vazbě (s poměrem osnovních a útkových nití 2 : 1). Některé (starší) varianty se tkaly ze dvou osnov, dvou útků a třetího, výplňkového útku, který se zanášel každým druhým prohozem.

Tkanina s počesanou rubní stranou se označuje otoman cardé, zatímco oboustranně počesanému otomanu se říká velours.[2]

Jméno otoman pochází z francouzštiny, kde ottoman znamenalo (přibližně) tkaní tureckým/osmánským způsobem. Tkanina otoman přišla o Evropy z Osmanské říše, kde se vyráběla již ve 14. století hlavně z přírodního hedvábí a z bavlny jako luxusní zboží. Turecko je i v 21. století hlavním dodavatelem těchto tkanin, otoman se však vyrábí také (v jiném materiálovém složení) v Číně a v jiných asijský zemích.[3]

Pletený otoman

[editovat | editovat zdroj]

Označení otoman nebo Ottoman se v (v němčině) používá také pro oboulícní vazbu zátažných pletenin, které napodobují rypsové tkaniny.[4]

Použití pletenin: kalhoty, mikiny, vesty[5]

  1. Otoman [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2022-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-24. 
  2. T. Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 250
  3. Ottoman fabric [online]. Teach You to Sew, 2022 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str.173 a 238
  5. Ottoman Jersey – Elfenrosa [online]. Diy Stoffe, 2022 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 256

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]