Přeskočit na obsah

Otmar Urban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otmar Urban
Narození21. července 1922
Třebíč
Úmrtí3. ledna 2004 (ve věku 81 let)
Třebíč
Místo pohřbenístarý hřbitov v Třebíči
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníhudební pedagog, kritik, varhaník, učitel, publicista a hudební kritik
OceněníSlavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Čestné občanství města Třebíče (2001)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otmar Urban (21. července 1922, Třebíč3. ledna 2004, Třebíč[1]) byl český hudební pedagog, kritik a publicista.[2]

Hrob Otmara Urbana

Otmar Urban se narodil v roce 1922 v Třebíči, jeho otcem byl nemocniční správce a varhaník kostela Proměnění Páně Rudolf Urban, mezi lety 1928 a 1934 chodil do obecné školy a v roce 1941 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči,[3] pod vlivem otce se po maturitě stal varhaníkem kostela, tím byl až do konce života. Po odmaturování pracoval také jako matrikář jejkovské farnosti a později nastoupil na pozici skladového účetního Českomoravské semenářské společnosti v Třebíči. V roce 1944 si vzal Bohumilu Zmekovou a po skončení druhé světové války odešel do Brna, kde nadále působil v Českomoravské semenářské společnosti, ale také nastoupil na obor hudební vědy pod vedením Jana Racka a Bohumíra Štědroně[4] na Masarykově univerzitě, roku 1945 se mu narodil syn Otmar v roce 1949 dcera Jitka.[5]

V roce 1949 nastoupil v Třebíči na pozici nekvalifikovaného pedagoga do Lidové školy umění a začal také publikovat v odborném i lokálním tisku. Roku 1953 dokončil studium hudební vědy a složil také zkoušku učitele sborového zpěvu, studoval také teorii hudby a varhanictví, protože chtěl nastoupit na Akademii múzických umění v Praze, kam nakonec nenastoupil a tak pokračoval v dráze hudebního pedagoga na Lidové škole umění v Třebíči. Jeho vzdělání nebylo uznáno a tak nepobíral plat a musel tak dálkově absolvovat hudební konzervatoř, tu absolvoval a mohl tak pobírat plat řádného učitele. V roce 1974 začal studovat teorii a dějiny hudby na AMU v Praze, dokončil je až po odchodu do Prahy v roce 1976. Roku 1974 byl také z náboženských důvodů propuštěn z Lidové školy umění, byl obžalován z porušení ústavy z důvodu výuky farního sboru v Přibyslavicích, Otmar Urban se však odvolal a rozsudek byl anulován. Mohl však působit jako učitel pouze v Moravských Budějovicích a Jemnici. Roku 1974 se však stal vědeckým pracovníkem v Ústředním fondu hudebnin Československého rozhlasu v Praze, tam pracoval až do roku 1985, kdy odešel do důchodu.[5][6]

V roce 1990 byl rehabilitován. V roce 1982 obdržel za svoji práci ve fondu hudebnin vyznamenání Vzorný pracovník čs. rozhlasu[7] a roku 2001 byl jmenován čestným občanem města Třebíče. V roce 1972 byl za sepsání kroniky obce Kouty jmenován čestným občanem obce.[5]

Věnoval se odborným i lokálním publikacím, publikoval např. v Jiskře, Rovnosti, Svobodném slově, Lidové demokracii, Studiích muzea Kroměřížska nebo Horáckých novinách. Mezi lety 1973 a 1978 publikoval seriál Kapitoly z dějin hudby v Třebíči[5] a na konci devadesátých let 20. století publikoval seriál o třebíčských hřbitovech.[4] Bádal také v archivech, kde objevil neznámý cyklus skladeb Adama Michny z Otradovic nebo torzo hudebního archivu konventu ve Valticích. Sepsal kroniku obce Kouty. Zhudebnil několik básní a přeložil text skladby Viléma Blažka do latiny. Zpíval také ve sboru Janáček.[5]

  1. Urban, Otmar, 1922-2004 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 
  2. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 44–45. 
  3. Československý hudební slovník osob a institucí Sv. 2. M-Ž. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. S. 816. 
  4. a b PIRNER, Jan. Urban, Otmar [online]. Brno: Centrum hudební lexikografie - Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2012-02-24 [cit. 2021-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-18. 
  5. a b c d e Otmar Urban [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  6. Vzpomínka. Zpravodaj Střítež. Roč. 2007, čís. 2, s. 7. Dostupné online. 
  7. POŘÍZOVÁ, Marie. Hudba na třebíčských kůrech v druhé polovině 20. století. 2011 [cit. 2021-05-03]. 78 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Ondřej Múčka. s. 38–39. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]