Osvald Chlubna

Osvald Chlubna
Osvald Chlubna
Základní informace
Narození	22. července 1893; Brno, Morava; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. října 1971 (ve věku 78 let); Brno ; Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog, učitel a hudební pedagog
Členem skupin	Svaz československých skladatelů; Česká akademie věd a umění
Ocenění	Vyznamenání Za vynikající práci (1963); zasloužilý umělec
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osvald Chlubna (22. července 1893^[1] Brno – 30. října 1971 tamtéž) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu studoval na české technice a absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii. Stal se úředníkem Cyrilometodějské spořitelny a záložny v Brně, kde pracoval až do roku 1953. V roce 1914 vstoupil na Janáčkovu varhanní školu v Brně a stal se jeho žákem a obdivovatelem. Janáčkova varhanní škola byla v roce 1919 povýšena na samostatnou konzervatoř a Chlubna zde přednášel harmonii, instrumentaci a nauku o nástrojích. Po vzniku Janáčkovy akademie múzických umění přednášel i zde teoretické předměty.

Byl velmi činný ve skladatelských organizacích a v moravském hudebním životě. Byl členem výboru Klubu moravských skladatelů, pokladníkem a posledním předsedou Syndikátu moravských skladatelů (zrušen v roce 1948), pracoval v Českém hudebním fondu i v organizačním výboru festivalu Pražské jaro. V roce 1952 se stal předsedou brněnské odbočky Svazu československých skladatelů. Rovněž byl členem výboru festivalu Brněnský hudební máj. Za své zásluhy byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a několikrát vyznamenán.

Ve své tvorbě vycházel z odkazu Leoše Janáčka. Svůj vztah k němu vyjádřil i tím, že instrumentoval třetí verzi Janáčkovy opery Šárka (Janáček dokončil pouze klavírní výtah) a dokončil podle Janáčkových poznámek nedokončenou symfonii Dunaj. Byl silně ovlivněn instrumentací Richarda Strausse a zvukovou barevností Claude Debussyho.

Dílo

Opery

Pomsta Catullova op. 4 (jedno jednání, libreto skladatele podle Jaroslava Vrchlického, 1917)
Alladina a Palomid op. 16 (dvě jednání, libreto skladatele podle Maurice Maeterlincka, 1922)
Ňura op. 31 (dvě jednání, libreto Osip Dymov, 1930)
V den počátku (Jak smrt přišla do světa) op. 43 (jedno jednání, libreto Alexander Hartley, 1935)
Freje pána z Heslova op. 53 (libreto Ladislav Stroupežnický, 1940)
Jiří z Kunštátu a Poděbrad op. 52 (libreto skladatele podle novely Aloise Jiráska Maryla,^[2] 1942)
Kolébka op. 81 (libreto skladatele podle Aloise Jiráska 1952)
Eupyros op. 98 (libreto skladatele,1962)
Instrumentace třetího jednání opery Šárka Leoše Janáčka

Balet

Hrátky na drátkách op. 84 (1955)

Kantáty

Otčenáš op. 2 (1916)
Šumařovo dítě op. 14 (text Svatopluk Čech)
Aleluja op. 58 (Otokar Březina, 1946)
Je krásná země má op. 85 (text František Halas a Antonín Sova, 1955)
Ve jménu života op. 94 (text Stanislav Kostka Neumann, 1961)

Orchestrální skladby

Vysněné dálky op. 3 (1916)
Do pohádky op. 8 (1916)
Než zmlknu op. 5 (1918)
Dvě pohádky op. 11 (1920)
Píseň touhy op. 15 (1922)
Symfonietta op. 17 (1924)
Suita pro smyčcový orchestr op. 23 (1926)
Symfonie života a lásky (1. symfonie) op. 24 (slova Otokar Březina, 1927)
Song suita op. 30 (1931)
Veseloherní předehra op. 34 (1932)
Ze strání hor a lesů op. 40 (1934)
Fantasie pro violu a orchestr op. 44 (1936)
Koncert pro klavír a orchestr d-moll op. 46 (1937)
Koncert pro violoncello a orchestr f-moll op. 47 (1938)
Symfonie č. 2 (Brněnská) op. 65 (1946)
Koncert pro housle a orchestr op. 75
Slovácké tance op. 76 (1951)
Andante pro housle a malý orchestr op. 78a (1951)
Příroda a člověk:
- I. Z jara op. 70 (1949)
- II. Letní serenáda op. 77 (1951)
- III. Karneval podzimu op. 82 (1953)
Portály a fresky brněnské, op. 100
To je má zem:
- I. Brněnské kašny a fontány op. 86 (1956)
- II. Propast Macocha op. 87 (1957)
- III. Ej chlapci, hore! op. 90 (1958)
- IV. Hrad Pernštejn op. 88 (1957)
- V. Je krásná země má op. 85 (text František Halas a Antonín Sova, 1955)
Symfonie č. 3. "Osudová" (1960)
Dokončení symfonie Dunaj Leoše Janáčka

Komorní hudba

Elegie ztracených lidí, Nocturno op. 18 pro violoncello a klavír (1924)
Smyčcový kvartet č.1, g-moll op. 21 (1925)
Sonáta pro housle a violoncello op. 22 (1925)
Dvě věty (klavírní trio, 1928)
Smyčcový kvartet č.2 C-dur op. 26 (1928)
Allegro feroce op. 32 (varhany, 1931)
Smyčcový kvartet č. 3 Es-dur op. 35 (1933)
Nokturna op. 36 (klavír, 1933)
Preludium, toccata a fuga op. 37 (klavír, 1933)
Passacaglia op. 41 (varhany, 1934)
3 preludia op. 42 (klavír, 1935)
Dechový kvintet op. 45 (1936)
Adagio op. 57 (varhany, 1943)
3 preludia op. 61 (klavír, 1945)
Serenáda pro dechový kvintet op. 63 (1947)
Sonáta pro housle a klavír op. 66 (1948)
Sonáta pro violoncello a klavír op. 69 (1948)
Fantasie pro housle a violu op. 71 (1949)
Čtyři instruktivní skladby pro housle a klavír op. 78 (1951)
Smyčcové trio op. 83 (1953)
Sonáta-fantazie op. 93 (1959)
Invence pro violu (1962)
Smyčcový kvartet č.4 As-dur „È morta“ op. 103 (1964)
Smyčcový kvartet č.5 op. 114 (1969)
Sonatina pro housle a klavír op. 119

Písně

5 písní op. 6 (slova Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, 1918)
Se smrtí hovoří spící op. 7 (slova Otokar Březina, 1918)
Čtyři rispetti, Ukolébavky op. 19 (1925)
Tři zpěvy odloučeného op. 27 (1928)
Písničky života op. 38 (1934)
Z těžkých chvil op. 38 (1938)
Sladké žalmy op. 54 (1942)
Prosté sloky op. 56 (S. K. Neumann, 1943)
Písně tuláka op. 60 (Jaroslav Vrchlický, 1945)
Serenády melancholické o lásce op. 62 (1945)
Chvalozpěvy osvobozené op. 64 (Zdeněk Spilka, Petr Křička, Vilém Závada,1945)
Rozjásané odpůldne, Požehnané jaro op. 89 (1956)

Písně s orchestrem

Tiché usmíření op. 10 (Otokar Březina, 1919)
Tři písně op. 12 (Rabíndranáth Thákur, 1920)
Dvě balady op. 20 (Jiří Wolker, 1921)
Žebrácké písně op. 25 (Jaroslav Durych, 1927)
Zhasněte světla op. 55 (Jaroslav Seifert, 1943)
Ó moje Manon op. 73 (Karel Hlaváček, 1950)

Sbory

Mužské sbory op. 9, op. 13 a op. 27 (1920–1928)
Prosba op. 39 (Vítězslav Nezval, 1934)
Hymnus Cyrilometodějský op. 39 (1934)
TGM op. 39 (1937)
Země krásná op. 51 (1941)
Bohatýr Muromec op. 67 (František Ladislav Čelakovský, 1948)
Velký ptačí trh op. 68 (ženský sbor, František Ladislav Čelakovský, 1948)
Hornická balada (Josef Václav Sládek, 1949)
Medailonek Boženy Němcové op. 74 (František Halas, 1950)
Tři bajky a dva veselé sbory op. 74 (dětské sbory, Josef Václav Sládek, 1950)
Z tej našej dědiny op. 79 (ženský sbor, 1952)
Dělnická balada op. 80 (1952)
Zpívejte s námi op. 92 (dětské sbory, 1959)

Literární dílo

Kromě vlastních libret k několika operám, se ve svém hudebněvědném díle věnoval zejména tvorbě Leoše Janáčka. Psal rovněž články a referáty do odborných hudebních časopisů i denního tisku.

Reference

↑ Matrika 17085, sn. 522 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
↑ PANTŮČEK, Viktor. „Nové, opravdu realistické opery". In: Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 1, str. 95.

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
ŠTĚDROŇ, Bohumír. Předmluva a seznam skladeb in Osvald Chlubna: Chvalzpěvy osvobozené (1945). Cyklus 3 písní pro střední hlas a klavír op. 64. Brno: Rovnost, 1949.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Osvald Chlubna
Osvald Chlubna v Encyklopedii dějin města Brna
A tempo revue
Historie Janáčkovy opery Šárka
Stručný životopis v cyklu Osobnosti Archivováno 14. 4. 2016 na Wayback Machine.
Hudební Informační Středisko
diplomová práce o Chlubnově 1. smyčcovém kvartetu s podrobným životopisem a kompletním seznamem skladeb

[matrika-1] Matrika 17085, sn. 522 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.

[2] PANTŮČEK, Viktor. „Nové, opravdu realistické opery". In: Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 1, str. 95.

[1]

[2]