Ostrý (hrad, okres Klatovy)
| Ostrý | |
|---|---|
 Poloha Ostrého na mapě z doby okolo roku 1830 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | hora Ostrý, Lam, Hamry,  Německo |
| Souřadnice | 49°12′12,01″ s. š., 13°6′35,05″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrý (německy Osser) je zaniklý hrad na vrcholu šumavské hory Ostrý. Částečně se nacházel ve správním území obce Hamry v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ale přímo hradním areálem vede státní hranice s Německem. Hrad byl založen jako strážní bod na zemské hranici koncem třináctého století a přibližně o sto let později zanikl. Jediným jeho patrným pozůstatkem je ve skále vytesaný příkop.
Historie
[editovat | editovat zdroj]O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Podle nalezené keramiky byl zřejmě založen koncem třináctého století a zanikl přibližně o sto let později.[1] Povědomí o existenci hradu se přesto uchovalo i v následujících staletích a zřícenina je uvedena v bavorském popisu hranice z roku 1512. O dva roky později byla zakreslena na hraniční mapě Sigmunda von Seyboltstorta zu Ritterswörth. Mapa Filipa Apiana z roku 1563 zobrazuje hrad i na vedlejším vrcholu, tzv. Malém Ostrém, a podle jejího popisu jeden z hradů patřil k Čechám a druhý k Bavorsku.[2] Na Malém Ostrém však při povrchovém průzkumu v roce 1995 nebyly nalezeny žádné stopy po osídlení.[1] V roce 1569 zříceninu na své mapě vyznačil straubinský malíř Ersinger.[2] Hrad na vrcholu Ostrého zmiňují také hraniční popisy ze sedmnáctého a osmnáctého století a jeho existence se odráží také v několika pověstech.[3]
Hrad patřil do skupiny tzv. horských hrádků zakládaných panovníkem podél zemských hranic a obchodních cest.[4] Důvodem výstavby v klimaticky extrémní a obtížně dostupné poloze byl výhled do okolní krajiny, který umožnil vizuálně kontrolovat Lamské údolí v Bavorsku.[5] Na české straně mohl hrad střežit krátký úsek obchodní cesty mezi Nýrskem a Svatou Kateřinou.[5]
Jediný archeologický výzkum Ostrého před rokem 1990 provedl v srpnu 1862 amatérský archeolog František Obricht, který na lokalitě popsal ve skále vylámaný příkop, val a mělce pod povrchem nalezl zvířecí kosti a zlomky keramiky.[6] Klatovský učitel Justin Václav Prášek v roce 1880 na Ostrém připomněl jakési budovy a archeologické nálezy, mezi které měly patřit také části železné zbroje.V novodobé historii byly nepatrné stopy po hrádku částečně prozkoumány až v roce 1992 archeologem Jiřím Fröhlichem.[7]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl postaven na vrcholu hřebene tvořeného moldanubickým dvojslídným svorem. Stával v místech, kde byla v roce 1897 postavena horská chata, při jejíž výstavbě byly terénními úpravami zničeny téměř všechny terénní pozůstatky a fragmenty zdiva. Vrcholová plošina má rozměry 30 × 30 metrů a ze tří stran je chráněna skalními srázy. Přístup na ni vedl po skalním hřbetu, který je přerušen 1,6–2 metry širokým, uměle vytesaným příkopem. Po hřbetu vede státní hranice, která se v příkopu stáčí a samotné staveniště obchází. To se nachází především na území Bavorska a k Česku patří jen nevelký výběžek plošiny v blízkosti chaty.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b FRÖHLICH, Jiří. Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica. Praha: Archeologický ústav AV ČR Praha, 1996. Dále jen Fröhlich (1996). ISBN 80-901934-5-5. ISSN 1211-6831. Svazek 5. S. 104.
- ↑ a b Fröhlich (1996), s. 101.
- ↑ Fröhlich (1996), s. 102.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ostrý, s. 413.
- ↑ a b Fröhlich (1996), s. 104.
- ↑ Fröhlich (1996), s. 102–103.
- ↑ a b Fröhlich (1996), s. 103.