Ospedale degli Innocenti

Ospedale degli Innocenti
Základní informace
Sloh	renesanční architektura
Architekt	Filippo Brunelleschi
Výstavba	15. století (1419–1445)
Poloha
Adresa	piazza della Santissima Annunziata, 12 50133 Firenze, borough 1, Itálie
Souřadnice	43°46′35″ s. š., 11°15′40″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ospedale degli Innocenti (alt."Ospedale degli Orfani", česky Špitál neviňátek) se nachází na náměstí Piazza Santissima Annunziata ve Florencii. Je prvním sirotčincem v Evropě a jednou z prvních renesančních staveb, navrženou Filippem Brunelleschim. Název byl inspirován biblickým příběhem o zabíjení neviňátek. Podle tradice pečování o děti nabízí všechno pod jednou střechou: dvoje jesle, jednu školku, tři rodinné domky pro svěřené děti a matky v nouzi a pobočky Unicefu. Kromě toho se italským zákonem č. 451/97 institut stal Národním centrem dokumentace a analýzy dětí a dorostu, národním a evropským úřadem pro zvyšování péče a ochranu dětských práv.

Historie

Budova byla postavena na zahradě vedle klášterního kostela Zvěstování Panny Marie, koupené za symbolickou cenu od Rinalda Albiziho. Instituce byla vytvořena v rámci rozsáhlého projektu lázní prosazovaného florentskou vládnoucí oligarchií na zlepšení kvality života občanů zajištěním lepší zdravotní a sociální péče.

Patronát nad sirotčincem převzal cech obchodníků, protože od roku 1294 mu byla svěřena péče o sirotky. Projektem byl pověřen člen cechu, zlatník Filippo Brunelleschi, který vypracoval půdorys, s osmiúhelníkovým nádvořím uprostřed a s arkádami v průčelí podle vzoru jiných špitálů, např. špitálu svatého Matouše (z konce 14. století). Stavba byla zahájena 19. srpna 1419 a v lednu 1421 byl vztyčen první sloup podloubí ze strany před kostelem. Platby dokumentují Brunelleschiho účast na stavbě až do roku 1427, kdy přistoupil pravděpodobně Francesco della Luna. V roce 1429 bylo dokončeno příčné podloubí (bez spodní části průčelí), kostel a dvě křídla budovy na nádvoří, kde pak sídlil dětský domov. 25. ledna 1445 i když práce ještě nebyly dokončeny, špitál začal plnit svoji funkci.

Nástavby a změny původního Brunelleschiho projektu jsou dnes sporné, ale určitě nezanedbatelné, podle biografie Brunelleschiho od Antonia Manettiho mistr kritizoval proporce a dekorace na nástavbě. Ví se například, že nesouhlasil s tím, aby pilíře nepokračovaly ve druhém patře, zdůrazňovaly by předěl mezi nádvořím a postranními prvky a vyplnily by prázdný prostor mezi okny.

Architektura

Vnější nádvoří je určitě dílem Brunelleschiho. Je dlouhé 71 metrů a skládá se z devíti oblouků arkád s klenbou po celém okraji opřených o sloupy ze světlého kamene.

Výběr prvků podléhající nízkému rozpočtu zaručil úspěch architektonického projektu a měl vliv na architekturu i později, když se interpretoval různými způsoby. Především byly vybrány nízkonákladové materiály jako křemenný pískovec dosud málo používaný v architektuře pro svou drolivost, a bílá omítka, které vytvořily kombinaci šedé a bílé, která se stala charakteristickým znakem florentské renesance a renesance obecně. Dále byly pro dekoraci použita majolika.

Kromě toho, zase kvůli ušetření, byli najati nezkušení řemeslníci, což vyžadovalo zjednodušení měřicí techniky a konstrukce. Například vzdálenost mezi sloupy, která se opakuje rovnoměrně v celé budově, nevyšla uprostřed mezi centrálními osami sloupů, ale prostě mezi vnějšími body základny.

Tato vzdálenost (základní míra, etalon) vypočítaná klasickým způsobem, uprostřed sloupů, vychází na 11 loktů, a je použita v centrální části špitálu a v dalších Brunelleschiho stavbách jako Bazilika San Lorenzo a Bazilika Ducha svatého ve Florencii.

Výzdoba

Dekoraci arkád vytvořil Lucca della Robbia, do cviklů arkád vložil kruhové reliéfy nemluvňátek v povijanu (každé má jiná gesta rukou). Jsou vypáleny z majoliky, stejně jako socha Panny Marie s dítětem v interiéru. Malbu výjevu Pohřeb sv. Augustina vytvořil Benozzo Gozzoli.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spedale degli Innocenti na italské Wikipedii.

Literatura

Filippo Baldinucci, Vita di Filippo di ser Brunellesco architetto fiorentino, edizione di Niccolò Carli, Firenze 1812.
Elena Capretti, Brunelleschi, Giunti Editore, Firenze 2003. ISBN 88-09-03315-9
Pierluigi De Vecchi ed Elda Cerchiari, I tempi dell'arte, volume 2, Bompiani, Milano 1999. ISBN 88-451-7212-0
Eugenio Battisti, Filippo Brunelleschi, Electa Editrice, Milano 1976.
Giovanni Fanelli, Brunelleschi, Karl Robert Langewiesche Verlag 1988, ISBN 3-7845-6162-4
Heinrich Klotz, Filippo Brunelleschi: The Early Works and the Medieval Tradition, Rizzoli Intl Pubns 1990, ISBN 0-8478-1211-1

Související články

Brefotrofium

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ospedale degli Innocenti na Wikimedia Commons
Oficiální stránky