Originální videojournal
Originální videojournal bylo nezávislé samizdatové videoperiodikum dokumentující v letech 1987–1989 audiovizuální formou události v Československu. Inspiračním zdrojem pro vznik OVJ byl Videomagazín Karla Kyncla, vydávaný v Londýně od roku 1985, a Videomagazín Vokna, jehož první číslo vyšlo na jaře v roce 1987.[1] Za zmínku stojí i fakt, že v roce 1987 začala vycházet nultá čísla Lidových novin, která pravdivě informovala o událostech probíhajících v komunistickému režimu Československa.
Zakládající členové a spolupracovníci OVJ
[editovat | editovat zdroj]- Úzká redakční rada rozhodovala o dramaturgické koncepci, náplni jednotlivých rubrik a výsledné podobě OVJ. Protože Václav Havel chtěl stát (a stál) „mimo“, delegoval starosti s OVJ na Olgu. Spolu s Olgou Havlovou byli v úzké radě (abecedně): Michal Hýbek, Pavel Kačírek, Jan Kašpar, Andrej Krob, Jan Ruml, Joska Skalník a Andrej Stankovič.
- Spolupracovníci, kteří poskytovali náměty a podíleli se osobně na jejich realizaci. K nim patřili (abecedně): Jarmila Bělíková, Přemysl Fialka, Aleš Havlíček, Jiří Kantůrek, Jaroslav Kořán, Jaroslav Kukal, Milan Maryška, Petr Oslzlý, Jiří Reichl, Jiří Mergl a David Schmoranz.
- Spolupracovníci, kteří pomáhali financovat drahou techniku a distribuovat natočené filmy do zahraničí. Těmi byli (abecedně): Karel Freund,[2] František Janouch, Vilém Prečan, Jiřina Šiklová a Pavel Tigrid.[3]
Přehled vysílaných OVJ
[editovat | editovat zdroj]| číslo | zveřejněno v době | stopáž
(minuty) |
číslo | zveřejněno v době | stopáž
(minuty) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | podzim 1987 | 120 | 4 | jaro 1989 | 118 | |
| 1 | jaro 1988 | 116 | 5 | léto 1989 | 119 | |
| 2 | podzim 1988 | 176 | 6 | podzim 1989 | 83 | |
| 3 | zima 1988 | 179 | 1–9 | revoluční zpravodajství | viz níže |
| číslo | rok 1989 | stopáž (minuty) | číslo | rok 1989 | stopáž (minuty) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1, 2 | od 17. 11. | 101 | 7 | od 5. 12. | 27 |
| 3, 4 | od 24. 11. | 83 | 8 | 14 | |
| 5 | od 26. 11. | 67 | 9 | od 26. 12. | 37 |
| 6 | od 2. 12. | 59 | X | 27. 12 | generální stávka |
Ukončení činnosti
[editovat | editovat zdroj]V revolučním zpravodajství po listopadu 1989 byl počet spolupracovníků mnohem vyšší. Krizový kameramanský štáb operoval 24 hodin denně v bytě Michala Hýbka V jirchářích č. 5. Do tohoto centra přicházely informace a odtud vyrážely štáby filmařů do míst, kde jich bylo zapotřebí. Hotový materiál stříhali Pavel Kačírek, Andrej Krob a Jan Kašpar v bytě Jana Kašpara v Čajkovského ulici na Žižkově. V pondělí dne 27. listopadu 1989 proběhla v Československu generální stávka, poté Československá televize začala vysílat přenosy z demonstrací a zveřejňovala nezkreslené informace o probíhajících událostech. Tím skončilo poslání samizdatového videoperiodika OVJ, a proto byla jeho činnost ukončena.[1]
Konzerva dějin českého dokumentu
[editovat | editovat zdroj]OVJ výrazně konkuroval oficiálními televiznímu zpravodajství, burcoval široké spektrum lidí a stal se „živou konzervou v dějinách českého dokumentu“.[3] Jeho tvůrci, ačkoli se zprvu jednalo o „neumětely“ dávali do práce svoje nápady, čas, peníze a měli ideály, pro které riskovali nejen ztrátu svobody. Za zmínku stojí i fakt, že natočené dokumenty byly úzkou redakční radou kráceny (případné sváry úspěšně řešila Olga Havlová), jiné příspěvky pak nebyly do OVJ zařazeny vůbec. Příklady: V nultém čísle OVJ z podzimu 1987 je tříminutová reportáž o oslavě 70. narozenin Zdeňka Urbánka, ale původní film Michala Hýbka má délku 45 minut.[4][5] Do OVJ nebyl zařazen portrét Jaroslava Kořána, tento dokument je uložen v knihovně Václava Havla.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b RŮŽIČKOVÁ, Alice. Český dokumentární film v 80. letech "Originální videojournal" [online]. Praha: KDT/FAMU, 2000–2001 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Karel Freund (1949). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Alternativní kultura: Příběh české společností 1945–1989. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 610 s. ISBN 80-7106-449-1. S. 475–491.
- ↑ Archiv Blanky Hýbkové
- ↑ BERNARD, Jan. Filmaři disentu : Michal Hýbek v paměti archivů a přátel. 1. vyd. V Praze: [s.n.], 2020. 295 pages s. ISBN 978-80-7331-548-1, ISBN 80-7331-548-3. OCLC 1252919703 S. 100.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERNARD, Jan. Filmaři disentu: Michal Hýbek v paměti archivů a přátel. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2020. 295 s. ISBN 978-80-7331-548-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Česká televize, 12. července 2011, rozhovor. Andrej Krob: Jak vznikl Originální Videojournal
- Česká televize, 2011, rozhovor. Jan Kašpar: Listopad 1989 s kamerou OVJ