Orel šedohlavý

Orel šedohlavý
	Orel šedohlavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes);
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae);
Rod	orel (Haliaeetus);
Binomické jméno
	Haliaeetus ichthyaetus; (Horsfield, 1821)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel šedohlavý (Haliaeetus ichthyaetus) je statný druh orla z rodu Haliaeetus, který se vyskytuje na pomalou tekoucích nebo stojatých vodních tocích v jižní a jihovýchodní Asii. Staví si mohutná hnízda vysoko v korunách stromů, živí se hlavně rybami.

Systematika

Druh popsal americký přírodovědec Thomas Horsfield v roce 1821 jako Falco ichthyaetus.^[2] Jedná se o monotypický taxon, který netvoří žádné poddruhy.^[3]

Popis

Samice dosahuje výšky 66–77 cm a rozpětí křídel 140–175 cm. Délka ocasu se pohybuje kolem 23–28 cm. Samec je asi o čtvrtinu menší.^[4] Samec váží kolem 1,6 kg, samice 2,3–2,7 kg.^[5] Jedná se o středně velkého, statně působícího orla. Oči jsou žluté, ozobí tmavě šedé, nohy bělavé. Dospělci mají převážně hnědé opeření. Hlava a krk jsou šedé a tato barva na spodní straně v oblasti hrudi přechází do rezavohnědé. Břicho a stehna jsou bílé. Ocas je bílý, na konci s širokým tmavým příčným pruhem. Nedospělí jedinci jsou mnohem bleději zbarvení a jejich hlava, krk a hruď jsou výrazně podélně proužkované rezavohnědě bílými barvami.^[4]

Výskyt a populace

Vyskytuje se v jižní a jihovýchodní Asii. Konkrétně na severovýchodě Indie (spíše vzácněji i v jejích dalších částech), v Nepálu, na Šrí Lance, v Bangladéši, Myanmaru, na Filipínách, v Thajsku, Laosu, Vietnamu, Kambodži, Malajsii, Singapuru, Bruneji a Indonésii (Sumatra, Borneo, vzácně Jáva aj.). I přes geograficky rozsáhlý areál výskytu tento druh není nijak běžný a na řadě míst se vyskytuje spíše neobvykle až vzácně. Celková populace se hrubě a velmi opatrně odhaduje v širokém rozptylu 10 tisíc až maximálně 100 tisíc dospělců.^[6]

Výskyt druhu je silně spojován s klidnými vodními plochami, jako jsou pomalu tekoucí řeky a potoky, jezera, přehrady, občas i mořské laguny nebo mangrovní mokřady. Důležitá je pro orla šedohlavého přítomnost stromů vhodných k hnízdění.^[6]^[7] Typicky se vyskytuje na nížinatých stanovištích, avšak může vystoupit až do 1525 m n. m.^[6]

Biologie

Orel šedohlavý se vokálně projevuje hlavně v noci, avšak pouze v době hnízdění. Nejčastěji se ozývá hlasitým dalekosáhlým řinčivým voláním, někdy vydává i vysoce položené óó-uok připomínající sovu nebo hlasité klokotavé zvuky.^[7]

Hnízdění

K zahnízdění dochází typicky někdy mezi říjnem a červnem, konkrétní doba závisí na lokaci (např. na Šrí Lance od prosince do března, v Indii od listopadu do ledna^[7]). Staví si velmi rozlehlé hnízdo z větví, které dosahuje až 1,5 m v průměru a může být hluboké až 2 m. Bývá využíváno opakovaně a typicky umístěno vysoko v koruně stromu, který může být součástí lesa nebo samostatně stojící. V každém případě vždy hnízdí v blízkosti vody. Samice klade nejčastěji 2 (rozsah 2–4) vejce. Inkubují oba partneři po dobu 28–30 dní, ptáčata dosahují vzletnosti kolem věku 70 dní.^[5]^[7]

Potrava

Živí se takřka výhradně rybami. V těch není moc vybíravý, loví v podstatě jakékoliv, od menších nativních po větší introdukované. Potravu doplňuje suchozemskými ptáky (např. kury z rodu Gallus), občas i plazy. Ryby loví přímo z vodní hladiny poté, co si je vyhlédne z nedalekého bidla nebo během průzkumných letů. V případě, že ryba je příliš velká na to, aby si ji orel odnesl, může ji dotáhnout na břeh, kde ji pozře. Požírá i leklé ryby.^[7]

Ohrožení a ochrana

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí orla šedohlavého jako téměř ohrožený druh. Důvodem je klesající populační trend, který je výsledkem pokračujícího úbytku nenarušených mokřadních stanovišť, nadměrného rybolovu, znečištění habitatů a v některých oblastech i přímého lovu člověkem pro maso.^[6] Na kambodžském jezeře Tonlésap je orel šedohlavý patrně potravně závislý na vodních hadech, kteří bývají místními obyvateli nadměrně loveni na maso a prodej pro zpracování na krmivo pro akvarijní ryby.^[6]^[8]^[9]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26].
↑ HORSFIELD, Thomas. XIV. Systematic Arrangement and Description of Birds from the Island of Java. S. 136. Transactions of the Linnean Society of London [online]. 1821 [cit. 2023-08-16]. Roč. 13, s. 136. Dostupné online. (anglicky)
↑ Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Ferguson-Lees 2001, s. 114.
↑ ^a ^b Ferguson-Lees 2001, s. 411.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Icthyophaga ichthyaetus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T22695163A116996769.en.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e CLARK, William S.; KIRWAN, Guy M.; CHRISTIE, David. Gray-headed Fish-Eagle (Haliaeetus ichthyaetus), version 1.1. Birds of the World. 2023. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.2173/bow.gyhfie1.01.1. (anglicky)
↑ How the world’s largest snake hunt hurts Southeast Asia's biggest lake. Animals [online]. 2018-10-17 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TINGAY, Ruth E.; NICOLL, Malcolm A. C.; VISAL, Sun. STATUS AND DISTRIBUTION OF THE GREY-HEADED FISH-EAGLE (ICHTHYOPHAGA ICHTHYAETUS) IN THE PREK TOAL CORE AREA OF TONLE SAP LAKE, CAMBODIA. Journal of Raptor Research. 2006-12, roč. 40, čís. 4, s. 277–283. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0892-1016. DOI 10.3356/0892-1016(2006)40[277:SADOTG]2.0.CO;2. (anglicky)

Literatura

FERGUSON-LEES, James. Raptors of the world. Boston: Houghton Mifflin, Ferguson. Dostupné online. ISBN 978-0-618-12762-7. S. 893–894. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu orel šedohlavý na Wikimedia Commons
Taxon Haliaeetus ichthyaetus ve Wikidruzích

[8edc81094f7912b5cfa908c30ca369569f1ec1d1-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26].

[2] HORSFIELD, Thomas. XIV. Systematic Arrangement and Description of Birds from the Island of Java. S. 136. Transactions of the Linnean Society of London [online]. 1821 [cit. 2023-08-16]. Roč. 13, s. 136. Dostupné online. (anglicky)

[3] Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. (anglicky)

[FOOTNOTEFerguson-Lees2001114-4] Ferguson-Lees 2001, s. 114.

[FOOTNOTEFerguson-Lees2001411-5] Ferguson-Lees 2001, s. 411.

[:0-6] Icthyophaga ichthyaetus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T22695163A116996769.en.

[:1-7] CLARK, William S.; KIRWAN, Guy M.; CHRISTIE, David. Gray-headed Fish-Eagle (Haliaeetus ichthyaetus), version 1.1. Birds of the World. 2023. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.2173/bow.gyhfie1.01.1. (anglicky)

[8] How the world’s largest snake hunt hurts Southeast Asia's biggest lake. Animals [online]. 2018-10-17 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky)

[9] TINGAY, Ruth E.; NICOLL, Malcolm A. C.; VISAL, Sun. STATUS AND DISTRIBUTION OF THE GREY-HEADED FISH-EAGLE (ICHTHYOPHAGA ICHTHYAETUS) IN THE PREK TOAL CORE AREA OF TONLE SAP LAKE, CAMBODIA. Journal of Raptor Research. 2006-12, roč. 40, čís. 4, s. 277–283. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0892-1016. DOI 10.3356/0892-1016(2006)40[277:SADOTG]2.0.CO;2. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]