Přeskočit na obsah

Operace Osoaviachim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Operace Osoaviachim byla tajná sovětská operace, v jejímž rámci bylo více než 2 500 bývalých nacistických německých specialistů (vědců, inženýrů a techniků, kteří pracovali v několika oblastech) ze společností a institucí relevantních pro vojenskou a hospodářskou politiku v sovětské okupační zóně Německa (SBZ) a Berlíně, stejně jako asi 4000 dalších rodinných příslušníků (celkem více než 6000 lidí) transportováno z území bývalého nacistického Německa jako válečné reparace do Sovětského svazu. Stalo se tak v časných ranních hodinách 22. října 1946, kdy MVD (Ministerstvo pro vnitřní záležitosti, dříve NKVD) a jednotky sovětské armády pod vedením sovětské vojenské správy v Německu (SMAD) v čele s Ivanem Serovem shromáždily německé vědce a přepravily je po železnici do SSSR.[1][2][3]

Přesunuto bylo také mnoho souvisejícího vybavení. Cílem bylo doslova transplantovat výzkumná a výrobní centra, jako raketové centrum V-2 v Mittelwerku, z Německa do Sovětského svazu a shromáždit co nejvíce materiálu z testovacích center, jako bylo např. ústřední vojenské letecké zkušební středisko Luftwaffe v Erprobungstelle Rechlin, obsazené Rudou armádou 2. května 1945.

Kódové jméno Osoaviachim je zkratkou tehdejší velké sovětské organizace OSOAVIAChIM (rusky Осоавиахим), která rekrutovala civilisty pro Rudou armádu během druhé světové války[1] (později přeměněna na DOSAAF), která byla mylně použita jako „Aktion Ossawakim“ poprvé 23. října 1946 rozhasovou stanicí Deutsche Nachrichtenagentur (DENA) americké okupační moci a upravena Ústřední zpravodajskou skupinou (CIG), předchůdkyní CIA, jako operace Osoaviachim. Další předchůdce CIA, Úřad pro strategické služby (OSS), poprvé použil termín operace Ossavakim 13. ledna 1947.[4] Použití kódového jména se v sovětských archivech neztotožňuje.[5]

Kampaň Osoaviachim sloužila k zajištění transferu know-how a v Rusku je popisována jako „zahraniční specialisté v SSSR“ (Иностранные специалисты в СССР). V některých případech byly přemístěny i rodiny postižených a jejich nábytek. Ve většině případů léta v Sovětském svazu proběhla bez pracovních smluv a legitimací osobními doklady.

I když byla rozsahem mnohem větší, měla určité paralely s dřívějšími spojeneckými operacemi, jako byly Alsos, Paperclip a ruský Alsos, které násilně přesouvaly vojenské specialisty mezi německými okupačními zónami nebo je unášely do Spojeného království, USA nebo Sovětského svazu.

  1. a b UHL, Matthias. Stalins V-2. Der Technologietransfer der deutschen Fernlenkwaffentechnik in die UdSSR und der Aufbau der sowjetischen Raketenindustrie 1945 bis 1959. [s.l.]: Bernard & Graefe Verlag, 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 May 2022. ISBN 978-3-7637-6214-9. (German) 
  2. Operation 'Osoaviakhim' [online]. Russian space historian Anatoly Zak [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. 
  3. Exorcising Hitler; The Occupation and Denazification of Germany, Frederick Taylor, Bloomsbury Press
  4. Summary of Operation Ossavakim [online]. 1947-01-13 [cit. 2020-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 23, 2017. 
  5. MICK, Christoph. Forschen für Stalin. Deutsche Fachleute in der sowjetischen Rüstungsindustrie 1945–1958. Munich: Deutsches Museum, 2000. ISBN 3-486-29003-7. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]