Opatství Herkenrode

Opatství Herkenrode ; Herkenrodeabdij
	Rekonstruované budovy opatství
Lokalita
Stát	Belgie
Místo	Herkenrode (u města Hasselt); Belgie
Souřadnice	50°57′23″ s. š., 5°16′44″ v. d.
Základní informace
Řád	cisterciáci
Zakladatel	Gerhard hrabě van Loon
Založení	1182
Zrušení	1797
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatství Herkenrode bylo v letech 1182–1797 ženským klášterem řádu cisterciáků, leží nedaleko města Hasselt ve vlámské provincii Limburk v Belgii. V současnosti slouží především turistice a archeologickému muzeu, sídlí zde také malá řeholní komunita.

Historie

Ženský klášter v Kuringenu (nyní západní část Hasseltu) založil v roce 1182 hrabě Gerhard van Loon, který zahynul při návratu ze Třetí křížové výpravy roku 1194 před Akkonem. V roce 1217 bylo opatství začleněno do cisterciáckého řádu a stalo se tak prvním cisterciáckým klášterem na tehdejším území Nizozemí. od roku 1317 se stalo poutním místem zázračného zjevení Krista v hostii, k návštěvě kláštera papežové opakovaně udělovali odpustky. Postupně se rozrostlo na největší ženský klášter v diecézi Lutych. Vyšly z něj významné mystičky Elisabeth von Ryckel a Elisabeth von Spaalbeek.

V roce 1797 byl klášter i se svými 16 statky zrušen a budovy s vybavením rozprodány. V roce 1826 gotický kostel zničil požár. Z jeho zařízení se dochovala méně než polovina. V roce 1972 koupilo část budov sdružení Sepulchrine Sisters a dalo zde postavit moderní kostel a meditační centrum. Druhá část objektů byla zrekonstruována a roku 1998 otevřena pro veřejnost. Archeologický výzkum probíhal v letech 1980–2004 umožnily vzorovou rekonstrukci zařízení. Od roku 2011 slouží jako regionální centrum turistiky s muzeem, sezónními výstavami a parkem.

Architektura

Klášter s trojlodní bazilikou Panny Marie a hospodářskými budovami byl vystavěn podle ideálního cisterciáckého plánu románské architektury. Na rozdíl od vzorových staveb burgundských bylo zdivo převážně cihlové. Z původní románské, gotické a renesanční architektury zůstaly jen fragmenty archeologicky zdokumentované koncem 20. století. Klášterní areál se dochoval ve hmotě v přestavbách z 18. – 19. století.

Vybavení

Uměleckořemeslné prvky byly z větší části odstrojeny či demontovány hned po zrušení kláštera, rozprodány nebo odvezeny do jiných kostelů, mj. do katedrály v Hasseltu nebo do anglického Lichfieldu. Nejcennější soubor tvoří renesanční sklomalby z chrámových oken.^[1]

Galerie

Vstupní brána
Sýpka
Procesí na odpustkové listině papeže Urbana IV. pro opatství Herkenrode (1363)
Zlomek náhrobku abatyše Margarety van Stein (†1333)
Nesení kříže, sklomalba

Odkazy

Reference

↑ Isabelle Lecocq - Yvette Vanden Bemden, The stained Glass of Herkenrode Abbay. Corpus vitrearum Medii Aevi VII., Great Britain. Oxford Press 2021, ISBN 978-0-19-726718-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatství Herkenrode na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Isabelle Lecocq - Yvette Vanden Bemden, The stained Glass of Herkenrode Abbay. Corpus vitrearum Medii Aevi VII., Great Britain. Oxford Press 2021, ISBN 978-0-19-726718-9

[1]