Ondřejov (vojenský újezd Boletice)
| Ondřejov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′5″ s. š., 14°5′21″ v. d. |
  Ondřejov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 713 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřejov (německy Andreasberg) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Boletice u hranice chráněné krajinné oblasti Šumava. Byla to nejvýše položená vesnice v okrese Český Krumlov.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1518. V roce 1728 zde byla ustanovena Římskokatolická farnost Ondřejov (byla zrušena ke dni 31. prosince 2019). V letech 1869 až 1910 byl Ondřejov veden jako samostatná obec s názvem Andreasberg. V roce 1910 zde žilo 209 obyvatel a stálo zde 40 domů (včetně samoty Chumfriedl). V letech 1921 až 1930 byla obec vedena pod názvem Ondřejov.[2] V roce 1930 měla celá obec Ondřejov (s připojenými osadami a samotami) 918 obyvatel.[3] V letech 1938 až 1945 byl Ondřejov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[3] Obyvatelé německé národnosti byli po druhé světové válce vysídleni. V roce 1947 se vysídlený Ondřejov stal součástí vojenského újezdu Boletice
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 212 | 256 | 237 | 206 | 209 | 184 | 200 |
| Domy | 35 | 41 | 40 | 40 | 40 | 41 | 43 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Barokní kostel Navštívení Panny Marie pocházel z první poloviny 18. století. Na jeho stavbě se podíleli Anton Erhard Martinelli a Franz Jacob Fortini.[5][6] Oltářní obrazy s motivy Navštívení Panny Marie, svatého Ondřeje a svatého Jana Nepomuckého, které byly díly významného rakouského malíře Daniela Grana, byly v 19. století nahrazeny kopiemi.[7] V roce 1947 bylo v souvislosti se zrušením obce rozhodnuto, že mobiliář kostela bude převezen do kláštera Zlatá Koruna. Na počátku roku 1948 došlo ke zničení varhan, které byly dílem varhanáře Bedřicha Semráda z roku 1753. Koncem padesátých let 20. století byl kostel zbourán.[1][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PODHOLA, Roman. Odkaz staré Šumavy. 1. vyd. [s.l.]: vlastní náklad, 2017. 308 s. S. 206.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. Díl: Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005.
- ↑ a b Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Český Krumlov. Dostupné online.
- ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. České Budějovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6. S. 275–286.
- ↑ Biografický slovník: FORTINI Franz Jakob [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODHOLA, Roman. Odkaz staré Šumavy. [s.l.]: vlastní náklad, 2017.
- ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko. [s.l.]: [s.n.], 2021. ISBN 978-80-906801-1-1.
