Ondřej z Brna (kapucín)
Vzhled
Ondřej z Brna | |
---|---|
Zasvěcený život | |
Institut | kapucíni |
Sliby | |
doživotní | 27. února 1654 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 17. století |
Datum úmrtí | 15. prosince 1694 |
Místo úmrtí | Brno |
Místo pohřbení | Kapucínská hrobka (Brno) |
Povolání | řeholník a katolický kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřej z Brna (? – 1694), latinsky Andreas Brunensis nebo Andreas de Bruna, byl moravský kapucín. Podle svého řeholního přídomku mohl pocházet z Brna nebo jeho okolí. Obláčku, jíž vstoupil do kapucínského řádu, však složil někde v Rakousku. Řeholní sliby složil 27. února 1654 v dolnorakouské Kremži.[1] V letech 1679–1682, 1684–1687 a potřetí 1690–1693 působil jako provinciál česko-moravské kapucínské provincie.[2] V letech 1688 nechal bratr Ondřej rozšířit komplex brněnského kapucínského kláštera o novou budovu, v níž se nacházely dílny řeholníků nebo knihovna. [3] Kapucín Ondřej z Brna zemřel 15. prosince 1694 v Brně[4] a pravděpodobně byl pohřben v kapucínské kryptě pod kostelem Nalezení sv. Kříže.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historický ústav AV ČR. „Projekt Řeholníci“ – katalog. (cit. 29.11.2018).
- ↑ MATĚJKA, Pacifik M. OFMCap. Seznam provinciálů, definitorů a ostatních představených správních jednotek kapucínského řádu s historickým sídlem v Praze (a Vídni). Paginae historiae. 2005, čís. 13, s. 140–269, zde s. 285–287. ISSN 1211-9768. ISBN 80-86712-31-1.
- ↑ TEJČEK, Michal. Kapucíni v Brně v 17.-18. století.. In: Brno v minulosti a dnes. Sv. 18. Brno: Magistrát města Brna, 2005. S. 145–200, zde s. 173. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.1.2015]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 200 (kapitola „Brno, kláštery kapucínů u chrámů sv. Františka a Nalezení sv. Kříže“). Dostupné online.
- ↑ MATĚJKA, „Seznam provinciálů, definitorů... „ (cit.). „Projekt Řeholníci“ (cit.).