Přeskočit na obsah

Oleksandr Usyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oleksandr Oleksandrovyč Usyk
Oleksandr Oleksandrovyč Usyk (2. listopadu 2022)
Oleksandr Oleksandrovyč Usyk (2. listopadu 2022)
Narození17. ledna 1987 (37 let)
Simferopol
Alma materLvovská státní univerzita tělesné kultury
Povoláníprofessional boxer
Oceněníčestný občan Simferopolu (2012)
Řád za zásluhy 3. třídy
WBO World Heavyweight Champion
Řád svatého Ilji Muromce
Řád za zásluhy 2. třídy
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Box na LOH
zlato LOH 2012 těžká váha
Mistrovství světa amatérů
bronz 2009 Milán váha těžká
zlato 2011 Baku váha těžká

Oleksandr Usyk (ukrajinsky Олександр Усик, * 17. ledna 1987 v Simferopolu, SSSR) je ukrajinský profesionální boxer, nastupující v těžké váze. Je vysoký 191 cm a je levák o rozpětí paží 198 cm.

Je olympijským vítězem z her 2012 v Londýně, kde startoval v těžké váze.[1] O rok dříve se stal také amatérským mistrem světa.

V roce 2013 započal profesionální kariéru.[2] Dne 17. září 2016 se stal mistrem světa organizace WBO v křížové váze[3], 27. ledna 2018 získal rovněž pás organizace WBC a 21. července 2018 k nim přidal pásy organizací WBA a IBF, čímž sjednotil divizi a stal se šampionem.

Později Usyk přestoupil do těžké váhové kategorie, kde 25. září 2021 vítězstvím na body porazil favorizovaného Brita Anthonyho Joshuu, a získal tak pásy organizací WBA, WBO, IBF a méně prestižní IBO.

18. května 2024 porazil Brita Tysona Furyho a přidal ke svým pásům organizací WBA, WBO, IBF a IBO také Furyho titul WBC, čímž se stal absolutním mistrem světa v těžké váze.[4]

22. prosince 2024 v odvetě zvítězil nad Tysonem Furym, čímž potvrdil svou pozici šampiona v těžké váze. Na konci tohoto zápasu však nestál pás IBF, protože tento titul přešel k Danielu Dubois poté, co se ho Oleksandr Usyk vzdal po své první výhře nad Furym. Z tohoto důvodu se nejednalo o souboj o titul absolutního mistra světa.[5]

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se připojil k ukrajinské armádě.[6]

Medaile z mezinárodních amatérských soutěží

[editovat | editovat zdroj]
  • Olympijské hry - zlato 2012 (těžká váha)
  • Mistrovství světa - bronz 2009, zlato 2011 (oboje těžká váha)
  • Mistrovství Evropy - bronz 2006 (střední váha) a zlato 2008 (polotěžká váha)

Profibilance

[editovat | editovat zdroj]

22 utkání - 22 vítězství (14× KO) - 0 porážek

Výsledek Bilance Soupeř Typ výsledku Kolo Datum Místo konání
Výhra 1-0 Mexiko Felipe Romero TKO 5. z 6 11.9.2013 Ukrajina Palác Sportu, Kyjev, Ukrajina
Výhra 2-0 Kolumbie Epifanio Mendoza TKO 4. z 6 14.12.2013 Ukrajina Zimní stadion Terminal, Brovary, Ukrajina
Výhra 3-0 Německo Ben Nsafoah KO 3. z 8 26.4.2014 Německo Koenig Pilsener Arena, Oberhausen, Německo
Výhra 4-0 Argentina Cesar David Crenz KO 4. z 8 31.5.2014 Ukrajina Sportovní palác, Oděsa, Ukrajina
Výhra 5-0 Jižní Afrika Daniel Bruwer TKO 7. z 12 4.10.2014 Ukrajina Aréna Lvov, Lvov, Ukrajina
Výhra 6-0 Jižní Afrika Danie Venter TKO 9. z 10 13.12.2014 Ukrajina Palác Sportu, Kyjev, Ukrajina
Výhra 7-0 Rusko Andrej Kňjazev TKO 8. z 10 18.4.2015 Ukrajina Palác Sportu, Kyjev, Ukrajina
Výhra 8-0 Jižní Afrika Johnny Muller TKO 3. z 12 28.8.2015 Ukrajina Palác Sportu, Kyjev, Ukrajina
Výhra 9-0 Kuba Pedro Rodriguez TKO 7. z 12 12.12.2015 Ukrajina Palác Sportu, Kyjev, Ukrajina
Výhra 10-0 Polsko Krzysztof Glowacki body (3:0) 12 kol 17.9.2016 Polsko Ergo Arena, Gdaňsk, Polsko
Výhra 11-0 Jižní Afrika Thabiso Mchunu KO 9. z 12 17.12.2016 USA Forum, Inglewood, Kalifornie, Spojené státy americké
Výhra 12-0 USA Michael Hunter body (3:0) 12 kol 8.4.2017 USA MGM National Harbor, Oxon Hill, Maryland, Spojené státy americké
Výhra 13-0 Německo Marco Huck TKO 10. z 12 9.9.2017 Německo Max Schmeling Halle, Prenzlauer Berg, Německo
Výhra 14-0 Lotyšsko Mairis Briedis body (2:0) 12 27.1.2018 Lotyšsko Arena Riga, Riga, Lotyšsko
Výhra 15-0 Rusko Murat Gasijev body (3:0) 12 21.7.2018 Rusko Olympijský stadion, Moskva, Rusko
Výhra 16-0 Spojené království Tony Bellew KO 8. z 12 10.11.2018 Spojené království Manchester Arena, Manchester, Spojené království
Výhra 17-0 USA Chazz Witherspoon odstoupení po kole 7. z 12 12.10.2019 USA Wintrust Arena, Chicago, Illinois, Spojené státy americké
Výhra 18-0 Spojené království Dereck Chisora body (3:0) 12 31.10.2020 Spojené království The SSE Arena, Londýn, Spojené království
Výhra 19-0 Spojené království Anthony Joshua body (3:0) 12 26.09.2021 Spojené království Tottenham Hotspur Stadium, Londýn, Spojené království
Výhra 20-0 Spojené království Anthony Joshua body (2:1) 12 20.08.2022 Saúdská Arábie Sportovní centrum krále Abdullaha, Džidda, Saúdská Arábie
Výhra 21-0 Spojené království Daniel Dubois KO 9. z 12 26.08.2023 Polsko Městský stadion, Vratislav, Polsko
Výhra 22-0 Spojené království Tyson Fury body (2:1) 12 18.05.2024 Saúdská Arábie Kingdom Arena, Rijád, Saúdská Arábie
Výhra 23-0 Spojené království Tyson Fury body (3:0) 12 21.12.2024 Saúdská Arábie Kingdom Arena, Rijád, Saúdská Arábie

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Usyk je ženatý, s manželkou Katerin má tři děti (narozené v letech 2009, 2013 a 2015).[7] Při obsazení jeho rodného Krymu v roce 2014 Ruskem odmítl možnost získání ruského občanství s tím, že je hrdý Ukrajinec.[8]

Usyk je křesťanem, po zápase s Anthony Joshuou řekl, že své vítězství věnuje především slávě "jeho Pánu, Ježíši Kristu".

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Boxoval v těžké váze i na olympijských hrách 2008 v Pekingu a tehdy vypadl ve čtvrtfinále s Clementem Russem - tohoto Itala porazil o čtyři roky později v Londýně ve finále.

  1. idnes.cz Nástupce bratří Kličků to vyhrál boxem, účesem i kozáčkem na závěr česky (13. srpna) 2012
  2. profiboxing.cz Hvězdný Usyk : Na to, aby ste sa stali najlepšími, musíte pracovat s nejlepšími slovensky (29. září 2013)
  3. Archivovaná kopie. www.proboxing.cz [online]. [cit. 2016-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-13. 
  4. IDNES.CZ, ČTK. Ukrajinec Usyk je absolutním mistrem světa těžké váhy. V Rijádu porazil Furyho [online]. 2024-05-19 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  5. Pomsta nevyšla. Fury opět smutní, na Usyka nestačil ani v odvetě - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-12-22 [cit. 2024-12-21]. Dostupné online. 
  6. Sportovci, kteří padli za vlast. Při obraně Ukrajiny zemřel biatlonista i fotbalisté. CNN Prima News [online]. 2022-3-1. Dostupné online. 
  7. Oleksandrova manželka Katerin porodila syna, ukrajinsky (8. února 2013)
  8. Usyk : Jsem Ukrajinec a Krym je ukrajinský Archivováno 18. 10. 2014 na Wayback Machine., ukrajinsky (28. dubna 2014)]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]