Oleška (vojenský újezd Hradiště)
| Oleška | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′57″ s. š., 13°8′ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště |
  Oleška | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 63 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oleška (německy Olleschau) je zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách na úpatí vrchu Huseň v nadmořské výšce 520 metrů, asi tři kilometry severozápadně od Doupova ve vojenském újezdu Hradiště.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze slova olše a jeho nejstarší tvar byl Olšová, ale už první písemné zprávy jej obsahují v poněmčené podobě. Pozdější tvary vycházejí z tvaru Oleška nebo Olešek, které odkazují na vodní tok mezi olšemi. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Elscowe (1196), Olesku (1386), Olessek (1388), w Wolesskach (1518), Wolesskach (1528), w Wolesscze (1544), Olitschau (1563), Ollischau (1573), Olischau (1631), Ollessaw a Ollyssaw (1654), Olleschau (1785, 1847) a Oleška nebo Olleschau (1854).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1196, kdy ji vladyka Milhost z Mašťova daroval jím založenému mašťovskému klášteru. Brzy poté vypukly spory mezi mnichy a Milhostem, a mniši proto z Mašťova odešli a založili osecký klášter, kterému připadla i Oleška.[2] Roku 1401 je zmiňován Mikuláš z Olešky, jenž měl své sídlo na zdejší tvrzi.[3] Na konci patnáctého století došlo k dělení majetku mezi potomky Johany ze Žďáru. Oleška byla v této době rozdělena na dvě části – první s tvrzí zůstala u Žďáru, druhá byla připojena k Doupovu.[2] Roku 1518 pak Jetřich Žďárský ze Žďáru prodal žďárskou část vsi, tvrz a poplužní dvůr svému příbuznému Žibřidovi Žďárskému ze Žďáru.[3] Roku 1546 se majitelem doupovského dílu Olešky stal hrabě Hugo z Leisneku. Tvrz v Olešce zanikla nejspíš za třicetileté války, ale její zbytky byly údajně patrné ještě roku 1810, kdy sloužily jako zdroj stavebního materiálu. Během války v roce 1625 vesnici postihla morová epidemie, při které ve vsi zemřelo čtyřicet lidí.[2]
Rozdělení vesnice mezi dvě panství přetrvalo až do zrušení patrimoniální správy. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1847 v Olešce žilo 299 obyvatel v 59 domech, z nichž 23 patřilo k Doupovu, zatímco ostatní náležely ke Žďáru. K doupovskému panství patřila také cihelna, hospoda a mlýny Neumühle a Themelmühle. Sídlem farnosti byl Doupov. Školu měla Oleška od roku 1829, ale pravidelné vyučování začalo až v roce 1884, kdy obec nechala postavit novou budovu pro dvě třídy. Stará školní budova byla přestavěna na hostinec. Dne 2. srpna 1830 v Olešce vypukl velký požár, při kterém shořela čtvrtina vesnice. Díky čtyřem zdejším cihelnám byly škody rychle opraveny. Dopravní spojení se světem zlepšila železniční zastávka na trati Vilémov–Doupov.[2]
Ve třicátých letech dvacátého století v Olešce fungoval mlýn, dva hostince, dva obchody s potravinami, obchod s uhlím a trafika. Řemeslo provozovali pekař, švec, truhlář, tři krejčí, dva řezníci, dva kováři a dvě švadleny. Jeden z hostinců s dvaceti pokoji, přepřahací stanicí a konírnou pro dvacet koní v roce 1937 vyhořel. Po druhé světové válce byli vysídleni původní obyvatelé. Do vyprázdněné vesnice se přistěhovalo 99 nových osídlenců, takže v roce 1947 zde žilo 99 obyvatel.[2]
Oleška zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena k 15. červnu 1953.[2]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Oleška stávala na rozhraní katastrálních území Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry severozápadně od Doupova a sedm kilometrů západně od Kadaňského Rohozce. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 520 metrů na severovýchodním úpatí vrchu Huseň (762 metrů) u drobného přítoku Dolinského potoka, který se jihovýchodně od vsi vlévá do Liboce. Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5] Původní katastrální území vesnice měřilo 559 hektarů, z čehož pole tvořila 367 hektarů.[2]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Oleška stála v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 359 obyvatel (z toho 176 mužů), z nichž bylo 355 Němců a čtyři cizinci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 334 obyvatel: šest Čechoslováků, 327 Němců a jednoho cizince. Kromě šesti evangelíků byli členy římskokatolické církve.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 352 | 382 | 385 | 398 | 369 | 359 | 334 | 97 |
| Domy | 61 | 62 | 63 | 63 | 64 | 65 | 64 | 47 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení patrimoniální správy se Oleška stala roku 1850 obcí, ke které byly připojeny osady Kozlov (v roce 1868), Pastviny a Žďár (oboje v roce 1945).[2]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Václava
- Pomník císaře Josefa II. z roku 1888
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Oleška, Oleschau, s. 265.
- ↑ a b c d e f g h BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Oleška, s. 9–10, 17–18.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Oleška – tvrz, s. 240.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
