Oldenburgia

Oldenburgia
Oldenburgia grandis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	bodlákové (Carduoideae)
Rod	Oldenburgia Less., 1830
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldenburgia je malý rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Všichni jeho zástupci se vyskytují pouze v Kapské květenné říši v jižní Africe, kde rostou na skalách a v křovinaté vegetaci zvané fynbos.

Popis

Oldenburgia grandis – detail úborů

Druhy rodu Oldenburgia rostou jako polštářovité zakrslé keře, velké keře nebo i malé stromy. Střídavé listy jsou často soustředěny na koncích větviček a mají pouze krátký řapík. Jednoduché, většinou tuhé a kožovité listové čepele jsou obvejčité až eliptické, zpeřeně žilkované a mají hladký, celistvý okraj. Horní strana listu je často holá a spodní strana často hustě chlupatá, stejně jako nově se vyvíjející listy.

Květy jsou uspořádány v úborech, které jsou buď jednotlivé, nebo sdružené po několika ve slabě rozvětvených složených květenstvích; u druhu Oldenburgia grandis mají úbory 10–13 cm v průměru. Zákrovních listenů je mnoho a vyrůstají v několika řadách; jsou kožovité, vejčité a bíle vlnaté, mají hladký okraj a špičatý horní konec. Lůžko úboru je ploché, bez plevek. Úbory obsahují mnoho (80 až 1000) květů, které jsou jako u jiných zástupců podčeledi bodlákové pouze trubkovité, pětičetné. Barvy jsou od bílé po krémovou nebo růžovohnědou. Okrajové květy jsou funkčně samičí a zygomorfní (souměrné), vnitřní jsou oboupohlavné a většinou pravidelně radiálně symetrické nebo vzácněji mírně zygomorfní. Pět tyčinek má prašníky srostlé v trubičku s dlouhými špičatými přívěsky. Pestík je zakončen dvěma velmi krátkými bliznami se zaoblenými horními konci, které jsou hladké až papilnaté; vzácně mají na horním konci špičaté chloupky.

Květy jsou opylovány včelami a ptactvem, například cukernatkou kapskou (Promerops cafer).

Plody jsou úzké elipsoidní až čárkovité nažky, žebernaté a bez chlupů až hustě chlupaté. Jejich chmýr se skládá z vousatých až zpeřených štětin. Nažky se šíří jako diaspory větrem.

Oldenburgia grandis – celkový habitus

Oldenburgia paradoxa

Systematika a zástupci

Oldenburgia je jediným rodem tribu Oldenburgieae v podčeledi bodlákové (Carduoideae) v rámci rozsáhlé čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Typovým druhem je Oldenburgia paradoxa. Botanické rodové jméno Oldenburgia je poctou Švédovi Franzi Pehrovi Oldenburgovi (1740–1774), který v letech 1772–1773 sbíral rostliny v jižní Africe.

Do rodu Oldenburgia patří pouze čtyři druhy:

• Oldenburgia grandis – dlouhověký, pomalu rostoucí keř nebo malý strom výšky do 6 m s tlustou, korkovitou kůrou, kterému se daří na skalnatých stanovištích witteberských kvarcitů v pohoří Witteberg v tzv. kvarcitovém fynbosu. Jeho areál ve vnitrozemí Suurbergu se rozkládá od Port Elizabeth po Makhandu v provincii Východní Kapsko.
• Oldenburgia intermedia – byla popsána teprve v roce 1987 a vyskytuje se v okrese Tulbagh v Západním Kapsku.
• Oldenburgia papionum – vyskytuje se v oblasti Tulbagh v Západním Kapsku.
• Oldenburgia paradoxa – polštářovitý trpasličí keř s hustým vzrůstem, který se vyskytuje pouze v Západním Kapsku, kde porůstá zejména pískovcové skály

Význam a využití

Ekonomický význam zástupci rodu nemají. Oldenburgia grandis může být potenciálně atraktivní okrasnou rostlinou vzhledem ke snadnému množení a odolnosti vůči suchu, v kultuře je však dosposud dostupná pouze výjimečně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oldenburgia na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldenburgia na Wikimedia Commons

Portály: Rostliny