Okounovití

Okounovití
	Okoun žlutý (Perca flavescens)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	ryby (Osteichthyes);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Podtřída	Neopterygii;
Řád	Ostnoploutví (Perciformes);
Čeleď	Okounovití (Percidae);
Rody
	okoun (Perca); candát (Sander); drskovec (Romanichthys); drsek (Zingel); ježdík (Gymnocephalus); candátek (Etheostoma); percina (Percina); Crystallaria; Ammocrypta;
Sesterská skupina
	Niphonidae
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okounovití (Percidae) jsou významnou čeledí dravých sladkovodních paprskoploutvých ryb mírného pásma severní polokoule řazenou do řádu ostnoploutví. Mají dvě hřbetní ploutve, z nichž přední je nápadně ostnitá, břišní ploutve posunuté pod ploutve prsní a tělo pokryté ktenoidními šupinami. Největší množství druhů (kolem 250) žije v Severní Americe, další zástupce lze nalézt v Eurasii. V přírodě České republiky se vyskytuje 8 druhů z této čeledi, nejznámější z nich jsou okoun říční a candát obecný, důležité lovné ryby.

Popis

Tělo okounovitých bývá protažené a ze stran více či méně zploštělé až válcovité. Hlava je relativně velká s koncovými ústy (případně jsou ústa posunuta do polospodní polohy). Řada kostí v ústech nese zuby, často droboučké, u candátů výrazné a velké.^[1] Na skřelích jsou zašpičatělé až trnovité výběžky.^[2] Pro okounovité jsou typické dvě hřbetní ploutve, které mohou být samostatné nebo na sebe navazují, ale v místě styku je zřetelné vykrojení (u ježdíků může být napojení široké). Přední z nich je vyztužena pevnými ostny.^[3]^[4] Jeden nebo dva ostny se nacházejí i na přední hraně řitní ploutve a břišních ploutví;^[5] břišní ploutve jsou posunuty pod ploutve prsní, řitní ploutev se často nachází pod druhou hřbetní ploutví.^[1] Tělo je pokryto drobnými ktenoidními šupinami.^[3]

Kromě pelagických ryb, jako jsou okouni nebo candáti, sem patří i mnoho drobných bentických druhů se zakrnělým plynovým měchýřem (jde zejména o severoamerické rody candátek, percina a další).^[6] Okounovití jsou většinou drobné ryby, jen málo druhů (někteří candáti) může dosahovat délky kolem 1 m.^[3]^[5] Menší druhy se živí drobnou živočišnou potravou, větší loví jiné ryby.^[4]

Rozšíření a diverzita

Candátek slizounovitý (*Etheostoma blennius*), zástupce početného severoamerického rodu okounovitých

Globální rozšíření

Okounovité ryby jsou rozšířeny ve sladkých vodách severní polokoule.^[1]^[3] Candát mořský (Sander marinus) se v Černém a Kaspickém moři vyskytuje i v brakických a slaných vodách.^[2] Centrum diverzity má tato čeleď v Severní Americe (obzvlášť na jihovýchodě USA), kde se vyskytuje snad až 250 druhů, což je kolem 20 % tamní biodiverzity ryb; až na candátka Pottsova (Etheostoma pottsi) se všechny vyskytují na východ od Skalistých hor, tedy v oblasti úmoří Atlantského oceánu.^[2] v Eurasii jsou okounovití zastoupeni jen 16 druhy.^[5] Celkem je rozlišováno kolem 10 rodů.^[2]^[5]

Zástupci v ČR

V Česku se přirozeně vyskytuje 8 druhů: hojně rozšířený okoun říční (Perca fluviatilis) a candát obecný (Sander lucioperca), dále c. východní (S. volgensis) na jižní Moravě, kde se lze setkat i s drskem větším (Zingel zingel) a d. menším (Z. streber), ježdíkem žlutým (Gymnocephalus schraetser) a j. dunajským (G. baloni), po celém území ČR je rozšířený j. obecný (G. cernuus).^[7]

Systematika

Okounovití patří do řádu ostnoploutví (Perciformes),^[8] který je po nich v odborném názvosloví pojmenován: „Perciformes“ znamená doslova „okounotvární“ podle nominálního rodu okoun (Perca). Okounovité lze rozdělit na několik monofyletických podčeledí:^[2]

Percinae, kam patří jediný rod okoun (Perca); je sesterský k následující podčeledi
Luciopercinae s rodem candát (Sander) a vzájemně příbuznými rody drskovec (Romanichthys) a drsek (Zingel)
Gymnocephalinae (někdy též Acerinae) s jediným rodem ježdík (Gymnocephalus), který je sesterský k níže uvedené podčeledi Etheostomatinae
Etheostomatinae, zdaleka nejbohatší skupina okounovitých zastoupená rody candátek (Etheostoma, z něhož je někdy vyčleňován ještě rod Nothonotus), percina (Percina) a rody Crystallaria a Ammocrypta, dle českého názvosloví označované poněkud nevhodně také jako „okoun“.^[9]

Sesterskou skupinou okounovitých, úspěšné sladkovodní linie ostnoploutvých, je mořský druh Niphon spinosus v samostatné čeledi Niphonidae řazený dříve mezi kanicovité.^[2]^[8]

Hlava candáta severoamerického (Sander vitreus) se zřetelnými zuby
Candátek modropásý (Etheostoma caeruleum)
Percina královská (Percina rex)
Ammocrypta bifascia

Význam, vztah k člověku

Mezi okounovité patří řada druhů významných ve sportovním, ale i komerčním rybolovu (např. okoun, candát) resp. chovu ryb (zejména candát).^[3]^[6] Někteří drobní ozdobní zástupci severoamerického rodu candátek (Etheostoma), kteří se pestře vybarvují zejména během rozmnožování,^[10] jsou občas objektem akvarijního chovu.^[1] Mnoho druhů tohoto rodu je ohrožených, neboť jejich areály často zahrnují jen malé toky. Candátek marylandský (Etheostoma sellare) je považován za vyhubeného.^[10] Různé druhy okounovitých byly zavlečeny na různá místa světa (např. okoun říční na jih Afriky, do Austrálie, na Nový Zéland aj., ježdík obecný do oblasti Velkých jezer v S. Americe), kde místy škodí místním populacím ryb a chovají se jako invazní druhy.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d STERBA, Günther, a kol. The Aquarist's Encyclopaedia. [s.l.]: Edition Leipzig, 1983. S. 463.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g STEPIEN, Carol A.; HAPONSKI, Amanda E. Biology and Culture of Percid Fishes. Příprava vydání Patrick Kestemont, Konrad Dabrowski, Robert C. Summerfelt. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-94-017-7226-6, ISBN 978-94-017-7227-3. DOI 10.1007/978-94-017-7227-3_1. Kapitola Taxonomy, Distribution, and Evolution of the Percidae, s. 3–60. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-017-7227-3_1.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0.
↑ ^a ^b HANZÁK, Jan, a kol. Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi. Praha: Albatros, 2969. (Světem zvířat; sv. IV).
↑ ^a ^b ^c ^d NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 135, 136.
↑ ^a ^b MOYLE, Peter B.; CECH, JR., Joseph J. Fishes, an Introduction to Ichthyology. 5. vyd. [s.l.]: Pearson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-13-100847-1.
↑ HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vyd. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim 447 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 85543621
↑ ^a ^b BETANCUR-R, Ricardo; WILEY, Edward O.; ARRATIA, Gloria. Phylogenetic classification of bony fishes. BMC Evolutionary Biology. 2017-12, roč. 17, čís. 1, s. 162. Dostupné online [cit. 2022-06-24]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/s12862-017-0958-3. PMID 28683774. (anglicky)
↑ HANEL, Lubomír.; PLÍŠTIL, Jiří; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů. V., Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 7. Praha: Národní muzeum, 2011. Dostupné online.
↑ ^a ^b HELFMAN, Gene S., et al. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 248–252.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu okounovití na Wikimedia Commons
Taxon Percidae ve Wikidruzích

[:4-1] STERBA, Günther, a kol. The Aquarist's Encyclopaedia. [s.l.]: Edition Leipzig, 1983. S. 463.

[:7-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g STEPIEN, Carol A.; HAPONSKI, Amanda E. Biology and Culture of Percid Fishes. Příprava vydání Patrick Kestemont, Konrad Dabrowski, Robert C. Summerfelt. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-94-017-7226-6, ISBN 978-94-017-7227-3. DOI 10.1007/978-94-017-7227-3_1. Kapitola Taxonomy, Distribution, and Evolution of the Percidae, s. 3–60. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-017-7227-3_1.

[:0-3] HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0.

[:2-4] HANZÁK, Jan, a kol. Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci a plazi. Praha: Albatros, 2969. (Světem zvířat; sv. IV).

[:1-5] NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: [s.n.], 2016. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 135, 136.

[:5-6] MOYLE, Peter B.; CECH, JR., Joseph J. Fishes, an Introduction to Ichthyology. 5. vyd. [s.l.]: Pearson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-13-100847-1.

[7] HANEL, Lubomír; LUSK, Stanislav. Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vyd. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim 447 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86327-49-3, ISBN 978-80-86327-49-5. OCLC 85543621

[:3-8] BETANCUR-R, Ricardo; WILEY, Edward O.; ARRATIA, Gloria. Phylogenetic classification of bony fishes. BMC Evolutionary Biology. 2017-12, roč. 17, čís. 1, s. 162. Dostupné online [cit. 2022-06-24]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/s12862-017-0958-3. PMID 28683774. (anglicky)

[9] HANEL, Lubomír.; PLÍŠTIL, Jiří; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů. V., Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). 7. Praha: Národní muzeum, 2011. Dostupné online.

[:6-10] HELFMAN, Gene S., et al. The Diversity of Fishes. 2. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-2494-2. S. 248–252.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]