Obyvatelstvo Třebíče
Tento článek pojednává o vývoji počtu obyvatel v Třebíči a blízkém okolí.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001, žilo v části Nové Dvory, v roce 2011 pak žilo nejvíce obyvatel opět v této části, ale oproti předchozímu součtu v roce 2001 proběhl pokles o přibližně 2000 obyvatel, v roce 2011 jich v části Nové Dvory žilo 14 443.[1] Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce 1980 pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil. Tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části Sokolí.[2][p 1]
Mezi lety 1850–1920 byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.[3] Od roku 1930 je patrná míra populační expanze. Mezi lety 1970 a 1991 je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany.[4] V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.
Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety 1981 a 1982, zde se projevují tzv. silné ročníky. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.[5]
Mezi lety 2015 a 2016 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel v městě Třebíči o 239 obyvatel, došlo k jejich odstěhování do jiných měst.[6] V lednu roku 2017 bylo oznámeno, že v roce 2016 došlo v Třebíči celkem k 1194 trestným činům, kdy objasněno bylo 766 činů, tj. je objasněnost 64,15 %. Celkem z nich bylo 120 trestných činů násilného charakteru, kde objasněnost byla 75,83 %.[7]
Národnostní dělení
[editovat | editovat zdroj]Město Třebíč je známé svým Židovským městem, podle Fišera se cizí národní příslušníci začali do města Třebíče stěhovat již za vlády Pernštějnů, více však až za vlády Smila Osovského z Doubravice. Na začátku 17. století se v purkrechtních knihách města objevují záznamy o koupi 12 domů ve Vnitřním městě a o koupi 10 domů na Stařečce Němci. Malovaný dům, tehdy zvaný Františkovský, patřil nejzámožnějšímu italskému občanovi, Františku Kaligardovi (it. Calligardo), v dalších třebíčských čtvrtích žilo dalších 10 Italů. Ve městě se usadilo také asi 5 Slováků, mezi nimi kupec Janek Strážnický a Januš Slovák, tito vlastnili domy na náměstí. Na začátku 17. století se také začalo rozvíjet židovské město a v roce 1601 se také objevují zmínky o židovské škole. Do této doby existovala pouze židovská ulice.[8] V letech 1656 a 1657 do Třebíče přichází hodně Čechů, protože se zde mohou uchytit jako nekatolíci.[9] Podle knih z let 1657 až 1660 emigrovalo asi 20–30 rodin do Uher.[10]
V roce 2021 začaly působit v Třebíči dva preventisté pro práci s obyvateli romské národnosti.[11]
Sčítání lidu 2001
[editovat | editovat zdroj]
V okrese Třebíč žilo v roce 2001 celkem 117 367 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2001 přiznalo 100 126, moravskou přiznalo 12 793 obyvatel. V okrese Třebíč dále žilo 21 obyvatel se slezskou národností, 940 obyvatel se slovenskou, 78 obyvatel romskou, 52 obyvatel s polskou, 31 obyvatel s německou, 47 obyvatel s ruskou národností, 139 obyvatel s ukrajinskou národností a 88 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s ostatními zjištěnými národnostmi bylo 338 a obyvatel s nezjištěnou národností 2 714.[12]
Při sčítání lidu v roce 2001 se 22 246 (tj. 57,01 %) obyvatel zapsalo jako bez vyznání, 12 266 (31,43 %) jako věřící a 4 509 (11,56 %) se k otázce nevyjádřilo.[13] 10 691 věřících se přihlásilo k římskokatolické církvi, která má ve městě několik kostelů, sídlí zde Děkanství třebíčské a Katolické gymnázium. Druhou nejpočetnější církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 388 obyvatel, ve městě sídlí její sbor. Po ní následuje Církev československá husitská se 166 věřícími, její modlitebna je bývalou synagogou. Dále následují Svědkové Jehovovi (110 obyvatel) a Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku (67 obyvatel), která má v Třebíči také malý kostel, který je v současné době obsluhován popem.[14] V roce 2011 proběhlo další sčítání lidu, celkem 12 562 (tj. 33,95 %) obyvatel se zapsalo jako bez vyznání, 8 947 (tj. 24,18 %) obyvatel se zapsalo jako věřící a celkem 15485 (tj. 41,85 %) obyvatel se k otázce víry nevyjádřilo. Nejpočetnější církví zůstala římskokatolická církev – 5 013 obyvatel, druhou nejpočetnější zůstala Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 233 obyvatel a třetím nejčastějším vyznání zůstala Církev československá husitská se 104 přihlášenými.[15]
Sčítání lidu 2011
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu 2011 ve městě Třebíč žilo celkem 36 998 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s českou a moravskou národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2011 přiznalo 21 245, moravskou přiznalo 5 266 obyvatel. V Třebíči dále žili 2 obyvatelé se slezskou národností, 250 obyvatel se slovenskou, 16 obyvatel s romskou, 15 obyvatel s polskou, 7 obyvatel s německou, 74 obyvatel s ukrajinskou národností a 68 obyvatel s vietnamskou národností. Obyvatel s nezjištěnou národností bylo v Třebíči 8 779.[16]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 2015 a 2016 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel v městě Třebíči o 239 obyvatel, došlo k jejich odstěhování do jiných měst.[6] V lednu roku 2017 bylo oznámeno, že v roce 2016 došlo v Třebíči celkem k 1194 trestným činům, kdy objasněno bylo 766 činů, tj. je objasněnost 64,15 %. Celkem z nich bylo 120 trestných činů násilného charakteru, kde objasněnost byla 75,83 %.[17] V roce 2018 se v Třebíči narodilo 1255 dětí a zemřelo 728 osob, celkem se v Třebíči uskutečnilo 205 sňatků.[18] Mezi lety 2021 a 2020 Třebíč ztratila celkem 61 obyvatel.[19]
-
Věková struktura obyvatel obce Třebíč roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Třebíč roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Třebíč roku 2011
Demografické údaje
[editovat | editovat zdroj]Údaje pro město Třebíč se dochovaly od roku 1655. V letech 2006–2009 byli započteni i veškeří cizinci.
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Absolutní přírůstek | Procentuální přírůstek |
|---|---|---|---|
| 1655 | 845 | 845 | - |
| 1763 | 3149 | 2304 | 272,66 |
| 1772 | 3439 | 290 | 9,21 |
| 1791 | 4743 | 1304 | 37,92 |
| 1799 | 5010 | 267 | 5,63 |
| 1830 | 6005 | 995 | 19,86 |
| 1835 | 6731 | 726 | 12,09 |
| 1843 | 6803 | 72 | 1,07 |
| 1849 | 7800 | 997 | 14,66 |
| 1850 | 8002 | 202 | 2,59 |
| 1869 | 10 328 | 2326 | 29,07 |
| 1880 | 11 999 | 1671 | 16,18 |
| 1890 | 13 726 | 1727 | 14,39 |
| 1900 | 15 309 | 1583 | 11,53 |
| 1910 | 16 347 | 1038 | 6,78 |
| 1921 | 17 191 | 844 | 5,16 |
| 1930 | 17 555 | 364 | 2,12 |
| 1950 | 20 257 | 2702 | 15,39 |
| 1960 | 20 387 | 130 | 0,64 |
| 1965 | 19 142 | -1245 | -6,11 |
| 1970 | 22 555 | 3413 | 17,83 |
| 1980 | 29 017 | 6462 | 28,65 |
| 1985 | 36 008 | 6991 | 24,09 |
| 1991 | 38 355 | 2347 | 6,52 |
| 1998 | 39 854 | 1499 | 3,91 |
| 2001 | 39 021 | -833 | -2,09 |
| 2002 | 38 877 | -144 | -0,37 |
| 2003 | 38 785 | -92 | -0,24 |
| 2005 | 38 715 | -70 | -0,18 |
| 2006 | 38 915 | 200 | 0,52 |
| 2007 | 38 882 | -33 | -0,08 |
| 2008 | 38 851 | -31 | -0,08 |
| 2009 | 38 678 | -173 | -0,45 |
| 2010 | 38 156 | -522 | |
| 2011 | 37 842 | -314 | |
| 2012 | 37 575 | -267 | |
| 2013 | 37 324 | -251 | |
| 2014 | 37 095 | -229 | |
| 2015 | 36 880 | -215 | |
| 2016 | 36 641 | -239 | |
| 2017 | 36 330 | -311 | |
| 2018 | 36 050 | -280 | |
| 2019 | 35 691 | -359 | |
| 2020 | 35 451 | -240 | |
| 2021 | 35 107 | -344 | |
| 2022 | 34 415 | -692 | |
| 2023 | 34 712 | +297 | |
| 2024 | 34 797 | +85 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce Demografie Třebíče na sesterském projektu Wikimedia Commons.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 - Okres Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23.
- ↑ Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad
- ↑ Data v tabulce č. 3
- ↑ pa. Třebíč kdysi a nyní. Horácké noviny. 12. 9. 1990, roč. 1, čís. 21, s. 4.
- ↑ CZSO: Tabulka obyvatelstva.
- ↑ a b ČTK. Z měst Vysočiny se rozrůstá Jihlava, nejvíc loni tratila Třebíč [online]. Třebíčský deník, 2016-04-22 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.
- ↑ JKA. Násilná trestná činnost na Třebíčsku v roce 2016. Kriminální zprávy [online]. Youngaroo Online, 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18.
- ↑ Fišer, l. c., str. 88–89.
- ↑ Fišer, l. c., str. 130.
- ↑ Fišer, l. c., str. 132–133.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Pošta, Kočičina, židovská čtvrť: preventisté ví, kde v Třebíči bublají problémy. Třebíčský deník. 2021-10-18. Dostupné online [cit. 2021-10-29].
- ↑ Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti [online]. Praha: CZSO, 2001-03-01 [cit. 2008-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-03.
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 : obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti Třebíč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2003 [cit. 2015-12-24]. S. 52, Tab. č. 156 Obyvatelstvo podle věku, podle náboženského vyznání a podle pohlaví – 3. muži a ženy úhrnem. Viz tabulka. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ počty viz Sčítání lidu 2001, vyznání[nedostupný zdroj]
- ↑ Vše o území VDB [online]. vdb.czso.cz [cit. 2015-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. SLDB 2011 - Třebíč (okres Třebíč) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015 [cit. 2017-07-09]. Dostupné online.
- ↑ JKA. Násilná trestná činnost na Třebíčsku v roce 2016. Kriminální zprávy [online]. Youngaroo Online, 2017-02-17 [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-18.
- ↑ MARTAKIDISOVÁ, Irini. Loni v Třebíči vítězila jména Anna a Jakub – Vysočina news [online]. VysočinaNews [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Roman. Třebíč ztratila obyvatele, narostla vesnička Nimpšov. Jak si vede celá Vysočina?. Třebíčský deník. 2021-02-11. Dostupné online [cit. 2021-03-06].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁK, Jan. Třebíč - Dějiny města II. Ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi. 1. vyd. Brno: Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči, 1981. 224 s.
- Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. 1. vyd. Praha: [s.n.], 1966.