Obležení Jasné Hory

Obležení Jasné Hory
	konflikt: Švédská invaze do Polska
	Obrana kláštera (uprostřed s křížem převor Kordecki).
Trvání	18. listopad – 27. prosinec 1655
Místo	Jasná Hora, Čenstochová
Souřadnice	50°48′45″ s. š., 19°5′51″ v. d.
Výsledek	Vítězství Poláků
Strany
Polsko-litevská unie	Švédská říše
Velitelé
Augustyn Kordecki; Stanisław Warszycki	Burchard von der Lühnen
Síla
300 mužů (včetně 70 mnichů)	3200 mužů
Ztráty
4 mrtví; 8 zraněných	asi 300 mrtvých a raněných
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obležení Jasné Hory je malé, ale z hlediska vývoje švédsko-polské války přesto nesmírně důležité střetnutí. Začalo 18. listopadu 1655, když švédské jednotky pod velením Burcharda von der Lühnen oblehly opevněný klášter Jasná Hora, jednu z nejvýznamnějších svatyní Polska, a skončilo 27. prosince téhož roku, když Švédové vzdali obležení a od kláštera odtáhli.

Z hlediska vývoje války se obležení Jasné Hory ukázalo být katastrofálním omylem švédské strany - zákeřný útok na polskou národní svatyni, které byla Švédy předtím slíbena nedotknutelnost, rozběsnil polské veřejné mínění, což vedlo k řadě povstání proti švédské okupaci. Neschopnost švédské strany klášter dobýt pak účinek ještě umocnila, když se k pobouření přidalo obrovské nadšení a povstala většina Polska, což nakonec vedlo k vyhnání Švédů ze země.

Odkazy v kultuře

Obležení Jasné Hory připomíná celá řada uměleckých děl, knih a filmů, z nichž světovou proslulost má zejména Sienkiewiczova Potopa a její zfilmování.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Obležení Jasné Hory na Wikimedia Commons