Obecní pec na chleba v Lenoře
Obecní pec na chleba v Lenoře je technická památka pocházející z první poloviny 19. století (rok 1837).[1] Zděná pec byla určena chudším obyvatelům k pečení chleba a ke svému účelu se využívala ještě několik let po druhé světové válce.[1] Od roku 1998, kdy byla tato tradice v šumavské Lenoře obnovena,[2] pořádá každoročně lenorské občanské sdružení Velká lóže pecařská vždy poslední sobotu (v dopoledních hodinách) v měsících od dubna do prosince[1] široké veřejnosti přístupné lenorské pečení.[3][4]
Podrobněji
[editovat | editovat zdroj]Účel a použití
[editovat | editovat zdroj]Veřejná obecní pec na chleba sloužila od roku 1837 nemajetným občanům,[pozn. 1] jejichž domácnosti nedisponovali pecí (nebo neměli dost finančních prostředků na nákup paliva).[5] Na pečení se většinou domluvilo několik chudších lenorských rodin a jednou roztopená pec tak znamenala ve finále pro všechny úsporu nákladného tvrdého dřeva.[5] Hospodyně si doma (většinou den předem) připravily těsto, to se vkládalo do správně roztopené pece a domů si místní pak přinášeli hotové upečené produkty (nejčastěji ale chléb).[5] Obdobných pecí bylo v Lenoře více (celkem tři[2]), ale dochovala se jen tato jediná, kde se ještě několik let po druhé světové válce peklo.[5] A je to právě jen tato pec, která je od 3. května roku 1958[2] evidována jako nemovitá kulturní památka.[5][4]
Obnova tradice
[editovat | editovat zdroj]Tradici obecního lenorského pečení obnovil na podzim roku 1998[2] pan Václav Mráz.[5] Pec byla opravena a znovu zprovozněna.[4][2] Nadšenci, kteří se v této věci angažovali, založili v roce 2000 občanské sdružení s názvem Velká lóže pecařská.[5] Tradici pečení housek, koláčů, lenorských česnekových placek a chleba udržoval dále pekař Augustin Sobotovič (1940–2024) se svými pomocníky.[5][4][6][7]
Lenorské pečení
[editovat | editovat zdroj]Každou poslední sobotu v měsících duben až prosinec přibližně od 9 do 13 hodin se koná (za účasti široké veřejnosti) lenorské pečení.[8] Akci organizuje spolek Velká lóže pecařská, jejích členové již od brzkých ranních hodin roztápí tradičním způsobem obecní pec pomocí tvrdého dřeva.[8] Den předem je připravován kvásek na chleba,[4] předem jsou připravována (povětšině kynutá) těsta (jsou hnětena ručně), budoucí pečivo je tvarováno také manuálně.[8] Když je lenorská pec roztopena asi na teplotu 220 °C, jsou z ní vymeteny žhavé dřevěné uhlíky a pec je tak připravena ke vsazování těsta.[5] Před zraky přítomných se posléze peče drobné pečivo (housky, česnekové placky, vánočky, mazance, koláče) a nakonec se do pece vsazují i pecny pšenično–žitného chleba.[8][4] Pečivo z obecní pece je neprodejné, je rozdáváno zdarma všem přítomným účastníkům akce a nese regionální značku „ŠUMAVA regionální produkt“.[5][4] Jednou za rok se koná „velké“ lenorské pečení tzv. Lenorská slavnost chleba Akce se koná poslední sobotu v červenci a spolu s ní probíhá i další doprovodný program.[5][4]
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Obecní pec se nachází v centru Lenory u hlavní silnice (u budovy s číslem popisným 15), nedaleko přístřešku a parkoviště u obecního úřadu.[5] Od parkoviště je vzdálena asi 63 metrů vzdušnou čarou severozápadním směrem.[1] Od obecního úřadu je pec volně přístupná po chodníku.[5][4]
Památková ochrana
[editovat | editovat zdroj]Obecní pec na chleba v Lenoře se nachází v Jihočeském kraji v okrese Prachatice v obci Lenora.[9][2] Do státního seznamu kulturních nemovitých památek byla zapsána před rokem 1988 pod rejstříkovým číslem ÚSKP 16207/3-3636 (katalogové číslo 1000126743).[9] Jde o drobnou zděnou obdélnou stavbu krytou sedlovou střechou, která chrání nejen vlastní pec, ale i zaklenutý prostor před vlastní pecí (tzv. předpecí).[9] Památka je dokladem sousedského soužití v obci.[9][2]
Podrobnější popis
[editovat | editovat zdroj]Objekt pece
[editovat | editovat zdroj]Zděná stavba s rozměry půdorysu 4,60 × 2,30 m je kryta sedlovou střechou.[2] Přední strana stavby je orientována na východ.[2] Zde se nachází otevřený vstup do objektu resp. do manipulačního předpecního prostoru (betonová podlaha) s hloubkou 1,54 m.[2] Tento vstup je široký asi 1 metr s výškou 1,59 m a v horní části má polokruhovou klenbu.[2] Předpecní prostor je na pravé straně do obvodové zdi prolomen nehlubokou nikou (jen 32 cm) o rozměrech 75 × 63 cm.[2] V čele předpecního prostoru se nacházejí dva otvory vedoucí do pečicího prostoru vlastní pece, která je klenutá.[2] Prostor pece lze uzavřít železnými dvířky, spodní otvor pece je ve výšce 50 cm nad betonovou podlahou.[2]
Krov objektu je novodobý, má pět párů krokví.[2] Ty jsou uloženy na pozednici (rozměry 19,5 × 19,5 cm).[2] Krov je kryt pěti nad sebou umístěnými řadami šindelů.[2] Čelní plochy krovu jsou zakryty dřevěnou lištou se zdobeným profilem.[2] Omítnuté nevysoké široké komínové těleso je kryto novodobou plechovou stříškou a nad střechu objektu vystupuje v jejím nejvyšším místě (ve hřebeni střechy).[2] Levý dolní okraj střechy je osazen dřevěným dlabaným okapem.[2]
Všechno zdivo použité na objektu je omítnuto vápennou hlazenou nerovnou omítkou a opatřeno bílým vápenným nátěrem.[2] V přední části objektu je prostor mezi krovem a klenbou předpecního prostoru využit coby příruční skladiště polenového dřeva.[2]
Pomocný přístřešek
[editovat | editovat zdroj]Novodobý dřevěný přístřešek umístěný v bezprostřední blízkosti objektu pece slouží pekařům v současné době jako příruční manipulační prostor.[2] Tento pomocný přístřešek je krytý sedlovou střechou s šindelovou krytinou a není památkově chráněn.[2]
Zdůvodnění památkové hodnoty
[editovat | editovat zdroj]Veřejně provozovaná chlebová pec v Lenoře je příkladem stavby, která řešila ekonomickou stránku pečení chleba odstraněním nutnosti existence samostatné individuální pece v každém místním stavení.[2][pozn. 2] Hmotou a stavebním provedením objekt dobře zapadá do prostředí obce a významnou měrou doplňuje historickou zastavěnou plochu (intravilán) Lenory.[2] Zároveň pec dokumentuje řemeslnou zručnost a technickou dovednost našich předků jakož i jejich cit pro estetické řešení celé stavby.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Veřejná obecní pec na chleba v Lenoře v proměnách času
-
Pec s pomocným přístřeškem v době odstávky (leden 2016) -
Pec s pomocným přístřeškem (léto 2021) -
Detail objektu obecní pece (léto 2021) -
Detail objektu pomocného přístřešku (léto 2021)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pramen[2] hovoří o polovině 19. století a uvádí údaj – rok vzniku 1838.[2]
- ↑ Historicky doložené využívání „jednoho obecně vlastněného výrobního prostředku několika občasnými uživateli“; později v socialistickém poválečném Československu obdoba sdíleného používání zemědělských strojů v jednotných zemědělských družstvech; v první třetině 21. století jistá analogie promítající se do počátků „sdílené ekonomiky“ (elektrické koloběžky, bicykly, elektromobily, byty).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Historická obecní pec (Technická památka; Lenora) [online]. web: Mapy cz [cit. 2021-10-19]. GPS souřadnice: 48.9218339N, 13.7963669E. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Pec na chleba [online]. web: Národní památkový ústav (Památkový katalog) [cit. 2021-10-19]. Katalogové číslo: 1000126743. Dostupné online.
- ↑ KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
- ↑ a b c d e f g h i Obecní pec na chleba, Lenora [online]. web: Šumava net cz [cit. 2021-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Obec Lenora – Pečení chleba. 1. vyd. Jihočeský kraj: Obec Lenora (Lenora 36), 2021. 2 s. [www.lenora.cz Dostupné online]. S. 1, 2. Oboustranně barevně tištěný letáček.
- ↑ https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/zemrel-augustin-sobotovic-lenora-peceni-chleba-pekar.A240126_091758_budejovice-zpravy_khr
- ↑ https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/zemrel-lenorsky-mistr-pekar-augustin-sobotovic-20240126.html
- ↑ a b c d Katalog certifikovaných výrobků, potravin, služeb a zážitků. 1. vyd. Jihočeský kraj: Regionální rozvojová agentura Šumava ve spolupráci s Asociací regionálních značek (www.regionalni-znacky.cz), 2021. 30 s. Kapitola Pečení chleba v lenorské peci (Zážitky), s. 8. Šumava – originální produkt (2021/2022).
- ↑ a b c d pec na chleba (Jihočeský kraj, okres Prachatice, Lenora) [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2021-10-19]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obecní pec na chleba v Lenoře na Wikimedia Commons - MICHL, Lukáš. Lenora, chlebová pec. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích, 1963-12-31, rev. 2015-11-30 [cit. 2021-10-20]. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu, půlkruhově zaklenutá, s krátkou předsíňkou s otevřeným obloukovým vchodem. Ve střeše krátký široký komín. Střecha sedlová, krytá šindelem; Národní památkový ústav (MIS - Metainformační systém). Dostupné online.
- ČERNÝ, Radek; ŠTORKOVÁ, Jana. Lenora okr. PT, pekárna čp. , pohled od SV. [online]. ÚOP v Českých Budějovicích, 2007-04-26 [cit. 2021-10-20]. Digitální barevná fotografie (2048 x 1536 pixelů) s popisem; Národní památkový ústav (MIS - Metainformační systém). Dostupné online.
- Lenorské pečení na YouTube – Datum: 29. listopadu 2008; Autor: Stone cz; Stopáž: 2 minuty a 12 sekund
- Lenorské pečení 2009 na YouTube – Datum: 2. srpna 2021; Autor: User ŠumavaNet; Stopáž: 2 minuty a 13 sekund
- Chléb náš vezdejší z Lenory) na YouTube – Datum: 7. listopadu 2011; Autor: Přemysl Časar; Stopáž: 10 minut a 5 sekund; Poznámka: O historii pečení chleba v Lenoře vypráví (a se svými pomocníky demonstruje) Mistr velké lóže pecařské pan Augustin Sobotovič.
