Občanské právo

Právo
	Právní odvětví;
	Soukromé právo;
	Občanské právo;
	Rodinné právo;
	Autorské právo;
	Obchodní právo;
	Pracovní právo;
	Mezinárodní právo soukromé;
	Veřejné právo;
	Ústavní právo;
	Správní právo;
	Trestní právo (hmotné a procesní);
	Právo sociálního zabezpečení;
	Finanční právo;
	Občanské právo procesní;
	Mezinárodní právo veřejné;
	Právo Evropské unie;
	Právo životního prostředí;

Občanské právo hmotné, popřípadě zkráceně jen občanské právo (jehož součástí však není občanské právo procesní), je patrně nejrozsáhlejší právní odvětví českého právního řádu. Původně se rozsah tohoto pojmu v podstatě kryl se soukromým právem, postupně se však z něho začaly některé oblasti vydělovat jako samostatná právní odvětví. V České republice je zpravidla považováno za samostatné právní odvětví například obchodní právo nebo pracovní právo, v minulosti bylo za relativně samostatné právní odvětví označováno také družstevní právo.

Občanské právo hmotné upravuje zejména:

Základním pramenem občanského práva hmotného je občanský zákoník. Věda, která se věnuje občanskému právu, se někdy nazývá civilistika, a právník, který se tomuto právu věnuje, civilista.

Hlavní zásady občanského práva

Základní zásady soukromého, resp. občanského práva definuje český občanský zákoník ve svém § 3 takto:

každý má právo na ochranu svého života a zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí
rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany
nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých
daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (pacta sunt servanda)
vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká
nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží

Historie české právní úpravy

Prvním občanských zákoníkem na českém území byl obecný zákoník občanský (ABGB) z roku 1811, který v českých zemích platil až do 31. prosince 1950, kdy ho nahradil tzv. střední občanský zákoník (č. 141/1950 Sb.) s působností již i pro Slovensko. Po provedené rekodifikaci v první polovině šedesátých let byl vydán nový občanský zákoník v roce 1964 (č. 40/1964 Sb.), který platil až do 31. prosince 2013. Od 1. ledna 2014 je účinný současný občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.).

Literatura

DVOŘÁK, Jan; ŠVESTKA, Jiří; ZUKLÍNOVÁ, Michaela, a kol. Občanské právo hmotné 1. Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013. 430 s. ISBN 978-80-7478-326-5.
DVOŘÁK, Jan; ŠVESTKA, Jiří; ZUKLÍNOVÁ, Michaela, a kol. Občanské právo hmotné 2. Rodinné právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 196 s. ISBN 978-80-7478-937-3.
DVOŘÁK, Jan; ŠVESTKA, Jiří, a kol. Občanské právo hmotné 3. Věcná práva. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 228 s. ISBN 978-80-7478-935-9.
DVOŘÁK, Jan; ŠVESTKA, Jiří; ZUKLÍNOVÁ, Michaela, a kol. Občanské právo hmotné 4. Dědické právo. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 196 s. ISBN 978-80-7478-939-7.
HURDÍK, Jan, et al. Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetová práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 308 s. ISBN 978-80-7380-377-3.
RABAN, Přemysl, et al. Občanské právo hmotné. Relativní majetová práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 476 s. ISBN 978-80-87713-10-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu občanské právo na Wikimedia Commons