Nova Gradiška
| Nova Gradiška Nová Hradiška | |
|---|---|
 Centrum města | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°15′ s. š., 17°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 129 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Brodsko-posávská |
  Nova Gradiška | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 35,75 km² |
| Počet obyvatel | 14 229 (2011) |
| Hustota zalidnění | 398 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Željko Bigović |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +035 |
| PSČ | 35400 |
| Označení vozidel | NG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nova Gradiška (česky Nová Hradiška[1]) je město v Chorvatsku v Brodsko-posávské župě. V roce 2011 zde žilo 14 229 obyvatel. Město je součástí historického území Slavonie. Leží poblíž hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Nova Gradiška se nachází na jihozápadě východního Chorvatska. Druhé největší město Brodsko-posávské župy, ležící na dálnici Záhřeb - Bělehrad a na železniční trati Záhřeb – Vinkovci, je důležitou dopravní křižovatkou. Z jihu krajina přechází do rovinatého údolí řeky Sávy, na severu k vrcholu Kik se postupně zvedá až do 800 m n. m. Průměrná roční teplota je 11,2 °C.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město je považováno za jedno z nejmladších v Chorvatsku.[zdroj?] Bylo založeno roku 1748 jako nové sídlo v rámci tzv. Vojenské hranice. Nejprve vzniklo pod názvem Friedrichsdorf, o dva roky později je již doložen německý název Neu-Gradischka. První stavbou, která zde vznikla, byl kostel (dnes kostel sv. Terezy z Ávily). Stál zde také srbský pravoslavný kostel, ten byl ale zapálen a zničen na počátku druhé světové války.
V letech 1881 až 1918 bylo město okresním sídlem.
Do chorvatské války za nezávislost zde žila srbská národnostní menšina, která tvořila cca 16 % obyvatel města. Během konfliktu se město nacházelo poblíž bojové linie. Došlo k jednomu neúspěšnému útoku srbských vzbouřenců na Novou Gradišku. Po roce 1995 se podíl Srbů snížil na celkovém počtu obyvatel a dnes[zdroj?] dosahuje cca 4 %.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V Nové Gradišce se nacházely v období existence socialistické Jugoslávie podniky potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu. Industrializaci města usnadnila železniční trať z Bělehradu do Záhřebu. Vzhledem k ekonomickému propadu Chorvatska na přelomu 20. a 21. století byla realizována iniciativa na výstavbu průmyslové zóny poblíž města. Ekonomický význam má rovněž i dálnice A3, která z jižní strany obchází Novou Gradišku.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hlavní nádraží je umístěno v jižní části města. Autobusová stanice se nachází v její blízkosti.
Zdravotnictví
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází Všeobecná nemocnice (chorvatsky Opća bolnica).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Shromáždění České besedy Nová Hradiška a okolí. www.jednota.hr [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nova Gradiška na Wikimedia Commons
