Nový Hloubětín
Nový Hloubětín | |
---|---|
Bývalé náměstí V Novém Hloubětíně | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 14 |
Obvod | Praha 9 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′27″ s. š., 14°31′59″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Hloubětín |
PSČ | 19800 |
Nový Hloubětín | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nový Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14. Vznikl na sever od původního jádra obce, to znamená Starého Hloubětína.
Vymezení
[editovat | editovat zdroj]Širší
[editovat | editovat zdroj]Nový Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a železniční tratí Praha–Turnov (070).[1] Na jih od Poděbradské se rozprostírá Starý Hloubětín, na sever se nad tratí nachází Bažantnice. Podle této definice je součástí Nového Hloubětína i sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce.[1] Sídliště Hloubětín je však samostatný celek a nachází se i na jižní straně Poděbradské, proto existuje ještě užší vymezení.
Užší
[editovat | editovat zdroj]Západní hranici tvoří ulice Kbelská, za ní se už nachází Praha 9, kde dominuje Vozovna Hloubětín. Lokalitu v této části připomíná autobusová i tramvajová zastávka Nový Hloubětín. Severní hranici tvoří zeleň u ulice Kolbenova. Východní hranici měla tvořit ulice Zálužská, ale fakticky dnes Nový Hloubětín ohraničuje ulice Nehvizdská. Východním směrem leží sídliště Hloubětín. Na jihu tvoří hranici mezi Starým a Novým Hloubětínem ulice Poděbradská.
Domy byly stavěny především v meziválečném období, nicméně některé budovy v jižní části jsou z prvních desetiletí 20. století.[2] Přirozeným centrem lokality je bývalé náměstí V Novém Hloubětíně.[3] V době nacistické okupace se lokalita německy nazývala Neutiefenbach.
Zástavba
[editovat | editovat zdroj]V Novém Hloubětíně jsou čtyři druhy zástavby. Nejstarší je bloková zástavba přízemních a jednopatrových domů, některé z nich mají zajímavé fasády ve stylu secese, např. v ulici Konzumní a Pod Turnovskou tratí. Na ně navázaly rodinné domy se zahradami z 20. a 30. let 20. století v okolí náměstí V Novém Hloubětíně, které jsou podstatou lokality. V 60. letech 20. století sem zasáhla výstavba sídliště Hloubětín, např. v ulici Zelenečská a Sadská. Vývoj završil pětipodlažní bytový dům z let 2007–2008 v ulici Nehvizdská. V Novém Hloubětíně bývalo také kino Cíl.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
1. typ: bloková zástavba (roh ulic Konzumní a Pod Turnovskou tratí).
-
2. typ: rodinné domy se zahradami (V Humenci).
-
4. typ: bytový dům z počátku 21. století (Nehvizdská).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 69.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 496.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s.
- Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s.