Nová Ves v Horách
| Nová Ves v Horách | |
|---|---|
.JPG) Nová Ves v Horách | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litvínov |
| Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′41″ s. š., 13°28′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 482 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,24 km²[2] |
| Nadmořská výška | 730 m n. m. |
| PSČ | 435 45 |
| Počet domů | 183 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nová Ves v Horách 33 435 45 Nová Ves v Horách obecnovaves@seznam.cz |
| Starosta | David Kádner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Nová Ves v Horách | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567329 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nová Ves v Horách (německy Gebirgsneudorf) je pohraniční horská obec v Krušných horách v okrese Most asi 15 km severozápadně vzdušnou čarou od města Most. Obec leží na hranici s Německem, kterou zde tvoří potok Svídnice, za kterým leží obec Deutschneudorf. Nová Ves v Horách se rozkládá podél silnice III. třídy 2541 z Horního Jiřetína. Další silnice III/25219 vede do nedaleké Hory Svaté Kateřiny. Z jihu na obec plynule navazuje její osada Mikulovice. K Nové Vsi patří ještě osady jihozápadně ležící Lesná a severovýchodně Mníšek. V obci žije 482[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jeden z původních názvů Rotndorff odkazuje na Červený hrádek, k jehož panství vesnice patřila. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Nowu Wes jinak Rotndorff (1585), „Nováves jinak Rottendorf“ (1621), Neudorf nebo Eisenberg (1787), Gebirgs-Neudorf (1846) a Nová Ves v horách nebo Rottendorf (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První osídlení má spojitost s dolováním rudy v Krušnohoří, jež probíhalo již ve 14. a 15. století. První písemná zmínka o obci se ale nachází až v listině vystavené na mosteckém hradě v roce 1564 pro Magdalenu a Annu z Veitmile. Tehdy ves patřila k hradnímu panství a jmenovala se Rottendorf (z německého roden = mýtit). Nová Ves je příkladem způsobu tehdejší kolonizace, kdy byla půda rozdělena na rovnoměrné pásy táhnoucí se údolím od úpatí k vrcholu. Domy byly postaveny podél cesty a polnosti k nim se rozkládaly za domy.
Když v roce 1585 prodal císař Rudolf II. mostecký hrad i se vším příslušenstvím Ladislavu z Lobkovic, ocitla se Nová Ves v jeho majetku. Když Ladislav upadl v nemilost, byl jeho majetek císařem zkonfiskován a Rudolf II. prodal roku 1595 mostecký hrad městu Most. Na konci 16. století se v Nové Vsi rozšířilo protestantství ze sousedního Saska. Po bitvě na Bílé hoře pobývali na zdejší faře jezuité a jimi prováděná rekatolizace vyhnala mnoho zdejších obyvatel evangelického vyznání za hranice. Exulanti z Čech v Lužici i v Sasku zakládali nebo obnovovali vesnice zničené třicetiletou válkou. Uprchlíci z české Nové Vsi se z větší části usadili v německé Nové Vsi – Deutschneudorfu.[5]
Roku 1690 se stala Nová Ves v Horách opět majetkem Lobkoviců, kteří ji zahrnuli do svého panství Nové Sedlo – Jezeří, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Nová Ves v Horách stala samostatnou obcí, ke které byly připojeny osady Lesná, Mikulovice a Mariánské Údolí. Posledně jmenovaná osada se v roce 1957 odpojila a stala se součástí Horního Jiřetína. Naopak byla v roce 1960 připojena osada Mníšek.
Za druhé světové války vznikl v obci zajatecký tábor, kde byli soustředěni francouzští zajatci pracující v lese. Po skončení války proběhl odsun Němců, v jehož důsledku došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel.
Původním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství a práce v lese, v 16. století se objevilo paličkování. Na přelomu 18. a 19. století se rozšířila výroba drobných dřevěných předmětů a hraček a zemědělství ustupovalo do pozadí. Tato výroba se udržela ještě po druhé světové válce, ale od padesátých let výroba pomalu zanikla. Část obyvatelstva docházela za prací do Saska a v 19. století do hnědouhelných dolů v Mostecké pánvi.
Nová Ves v Horách je rekreační horskou obcí. Je zde hotel Sebastian, mnoho domů slouží k individuální rekreaci. Obcí procházejí cyklotrasy, např. tzv. Krušnohorská magistrála a turistické cesty jako Naučná stezka Flájská hornatina. V obci bylo zřízeno Novoveské muzeum, které dokumentuje vývoj obce a hračkářskou výrobu. Exponáty zapůjčilo Oblastní muzeum v Mostě. V Nové Vsi sídlí Ústav sociální péče zřízený Krajským úřadem Ústeckého kraje.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1042 obyvatel (z toho 490 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 1018 Němců a 23 cizinců. Kromě deseti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1059 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 1022 Němců a 26 cizinců. V náboženství dominovala římskokatolická církev, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, jeden člen církve československé, jeden člen jiných církví a osm lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání obyvatel z roku 2001[8] v obci bylo:
- 418 obyvatel (z toho 215 žen)
- 144 domů, z toho 114 z obydlených
- 160 bytů, z toho 128 obydlených
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 883 | 957 | 999 | 1 050 | 1 175 | 1 042 | 1 059 | 383 | 436 | 403 | 401 | 316 | 332 | 353 | 315 |
| Domy | 141 | 163 | 167 | 179 | 195 | 197 | 211 | 205 | 165 | 99 | 91 | 88 | 101 | 109 | 110 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Mikulovice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Nová Ves v Horách
- Lesná
- Mikulovice
- Mníšek
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 83 ze dne 5. dubna 2001.[12] Autorem návrhu obecních symbolů je Martin Tomášek.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Ve stříbrno-červeně polceném štítě vpravo zelený vykořeněný smrk, vlevo od středu vynikají dvě rámě se zlatými vyhrnutými rukávy, držící dláta, paže a dláta přirozené barvy.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]List tvoří červený žerďový klín, vymezený bílou žerďovou krokví s vrcholem ve středu listu, vycházející z první a páté pětiny žerďového okraje, a pět vodorovných, střídavě žlutých a zelených pruhů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého archanděla Michaela z let 1779–1784
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1777
- Památník obětem prusko-rakouské války (1866) z roku 1898
- Památník na počest rekonstrukce silnice Most–Mníšek z roku 1845
- Dřevařský rybník jihozápadně od obce
- Zámeček Lniště pod osadou Mikulovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 516.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ Stránky ČSÚ
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Nová Ves v Horách [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PHILIPP, Erich. Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan-Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel. Deisenhofen: Erich Philipp, 2002. 665 s. ISBN 3-00-009253-6. S. 19–26, 422–442. (německy)
- PHILIPP, Erich. Grenz-Heimat beiderseits der Schweinitz Bilder eines bewegten Jahrhunderts. Deisenhofen: Erich Philipp, 2000. ISBN 3-00-006396-X. S. 179–274. (německy)
- Za poznáním Krušnohoří – Historická expozice: Nová Ves v Horách, Mikulovice, Lesná, Mníšek. Nová Ves v Horách: Obecní úřad Nová Ves v Horách, 2000.
- VYDROVÁ, Sonja. Vývoj a historie řemeslné hračkářské výroby v příhraniční oblasti Krušných hor. Nová Ves v Horách: NBW, 2003.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Ves v Horách na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Nová Ves v Horách v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
