Nová Víska u Rokle
| Nová Víska u Rokle | |
|---|---|
 Nová Víska ze západu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Rokle |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′41″ s. š., 13°19′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 47 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rokle (13,57 km²) |
| Nadmořská výška | 312 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 15 (2011)[2] |
  Nová Víska u Rokle | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140660 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nová Víska u Rokle (německy Neudörfel) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Rokle. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres.[3]
Nová Víska u Rokle leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve tvarech: Newdorfel (1383), prodali Novou ves (1612) a Neudörfel (1787 a 1846).[5] Do roku 1960 se vesnice jmenovala pouze Nová Víska, ale když se sloučily historické okresy do současné podoby, ocitly se v chomutovském okrese tři vesnice se stejným jménem, a tak byl název dvou z nich rozšířen o sídlo místního národního výboru.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka z roku 1383[7] se nachází v listině, ve které král Václav IV. potvrzuje rozdělení dědictví po kadaňském měšťanovi Mikuláši Schortendorferovi, kterému patřila polovina vesnice. Existuje však také hypotetická zmínka z období 1195–1197, kdy kníže Jindřich Břetislav potvrdil vlastnictví vsi Neudorf a jiných blízkých vesnic waldsasskému klášteru.[6]
Ve druhé polovině 15. století se zde vystřídala řada měšťanských majitelů. V roce 1472 ji rodina Krolaberů prodala Lorenci Leymerovi. Brzy poté ji vlastnil johanita Mathias Kraft od něj ji roku 1480 koupil Mathes Eberlin. Na přelomu 15. a 16. století ji získal Kryštof Huphauf, který se potom úspěšně soudil s kadaňskou městskou radou. Ta totiž odmítla poskytovat vsi ochranu, a přesto trvala na placení tzv. šosovného, což Huphauf odmítl. Vdova po jeho smrti prodala vesnici městu, ale ve druhé polovině 16. století ji získali Šanovci ze Šanova a připojili ji ke svému hořenickému panství. V roce 1612 prodali bratři Kryštof a Jáchym vesnici Oldřichu Hrobčickému z Hrobčic, který sídlil v Pětipsech, za 6 109 kop míšeňských. Ten zemřel bez dědiců a majetek připadla jako odúmrť panovníkovi. Královská komora potom v roce 1630 Pětipsy i s Novou Vískou prodala hraběti Kryštofu Thunovi a od té doby byla součástí kláštereckého panství.[6]
Zpráva o krupobití z roku 1899 zmiňuje chmelnici a povodeň o dva roky později poškodila jez s mlýnem na Úhošťanském potoce. Od roku 1907 ve vsi působili dobrovolní hasiči a v roce 1917 byla zavedena elektřina.[6]
Po zrušení poddanství byla Nová Víska součástí obce Poláky. Při sčítání lidu v roce 1950 byla přičleněna k Hradci, který tehdy byl samostatnou obcí, ale od sčítání v roce 1961 je i s Hradcem místní částí Rokle.[8]
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Nová Víska u Rokle leží v mírném svahu, který se svažuje směrem k severu do údolí Ohře, která asi 500 m východně od vesnice vtéká do Nechranic. Od Hradce ji odděluje nízké návrší s nadmořskou výškou 324 metrů. Místní podloží je tvořené prekambrickými granulity. Geomorfologicky je okolí Nové Vísky součástí Krušnohorské soustavy, přesněji patří do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina. Z půdních typů převažují regozemě a v oblasti mezi vesnicí a Nechranickou přehradou tvoří půdní pokryv antropozem haldová. Na severu katastrální území ohraničuje řeka Ohře, do které se severně od vsi vlévá Úhošťanský potok.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1921 měla Nová Víska 129 obyvatel, z nichž bylo 66 mužů. Všichni byli německé národnosti a kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 126 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 111 německé. Všichni byly římskými katolíky.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 171 | 146 | 123 | 147 | 142 | 129 | 126 | 53 | 47 | 16 | 10 | 4 | 21 | 32 | 47 |
| Domy | 26 | 27 | 27 | 27 | 25 | 25 | 25 | 20 | — | 5 | 4 | 7 | 14 | 15 | 20 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle. | |||||||||||||||
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Do vesnice vede z Rokle silnice III. třídy č. 22426, která tu končí.[14] Veřejná doprava sem nezajíždí. Jihozápadně od obce pod Rozvodnou Hradec u Kadaně probíhá železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně. Nejbližší zastávka je u Hradce, ovšem pravidelný provoz osobní dopravy byl na trati zrušen, dopravu provozuje společnost Doupovská dráha.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Ve vesnici stála kaple svaté Markéty zbořená někdy po roce 1945.[15] Výklenková kaple, opravená v roce 2016, stojí na východním okraji u staré cesty do zaniklé vesnice Dolany. Druhá taková, v současnosti už v troskách, stávala jižně od obce při cestě z Hradce do Hořenic.[16] Nedaleko ní je pomníček letecké nehody stroje MiG-21PF z 29. září 1972, při níž zahynul poručík Viliam Martonka.
Severozápadně od obce na ostrohu mezi Úhošťanským potokem a řekou Ohří se nachází archeologickými nálezy doložené slovanské hradiště Hradec, zvané také Na pokladě. Je chráněno jako kulturní památka.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-15.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 555–556.
- ↑ a b c d RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Nová Víska u Rokla, s. 23–27.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 355. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kaple svaté Markéty [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-02-20]. Identifikátor záznamu 134315 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nová Víska u Rokle, s. 221–223.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Víska u Rokle na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rokle na webu ČÚZK
