Přeskočit na obsah

Nosálovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nosálovice
Kaple Panny Marie Vranovské
Kaple Panny Marie Vranovské
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVyškov
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 383 (2021)[1]
Katastrální územíVyškov
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ68201
Počet domů411 (2011)[2]
Nosálovice na mapě
Nosálovice
Nosálovice
Další údaje
Kód části obce188697
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosálovice jsou někdejší předměstská obec, dnes místní část města Vyškova. Leží 1 km západně od středu města při silnici z Vyškova do Blanska v nadmořské výšce 255 m n. m.

V polovině 14. století byly Nosálovice rozděleny na několik částí, které sjednocoval starobrněnský klášter Králové. Nacházel se zde klášterní dvůr, který ještě roku 1481, ačkoli zcizen, se stále hlásil ke klášteru.[3]

Nosálovice se staly součástí města Vyškov v roce 1942 společně s Nouzkou, jež byla tehdy její součástí.

Původně se Nosálovice nacházely v samostatném katastrálním území, které bylo roku 1965 začleněno do katastru Vyškova.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Místní část Nosálovice 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel celá obec - 394 368 399 475 671 842 883 801 926 1300 1604 1807 1583 1507
Počet domů celá obec - 61 68 73 75 111 141 179 243 - 312 333 381 390 411

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
  • Kaple Panny Marie Vranovské stojící na návsi
  • Boží muka u železničního přejezdu
  • Kamenný kříž z roku 1896 před kaplí
  • Kamenný kříž v Purkyňově ulici
  • Kamenný kříž z roku 1896 na křižovatce Purkyňovy a Nosálovské ulice
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Codex diplomaticus Moraviae VII. str. 443, 629.
  4. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl V-Ž. Praha: Nakladatelství Libri, 2011. 
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov