Strana práce (Norsko)
Strana práce | |
---|---|
Arbeiderpartiet | |
Datum založení | 22. srpen 1887 |
Předseda | Jonas Gahr Støre |
Sídlo | Youngstorget 2 A, Oslo |
Ideologie | sociální demokracie |
Politická pozice | středolevice |
Mezinárodní org. | Progresivní aliance |
Evropská strana | Strana evropských socialistů |
Počet členů | 53 323 (2017) |
Barvy | červená |
Oficiální web | [1] |
Zisk mandátů ve volbách | |
Storting: | 48/169
|
Regionální zastupitelstva: | 277/728
|
Laponský parlament: | 7/38
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strana práce (někdy Dělnická strana, norsky (bokmål) Arbeiderpartiet, AP, do dubna 2011 norsky (bokmål) Det norske Arbeiderparti, DNA, česky Norská strana práce) je sociálně demokratická politická strana v Norsku. Od roku 2005 do 2013 byla nejsilnější vládní stranou a její předseda Jens Stoltenberg byl norským premiérem. Nyní stranu vede Jonas Gahr Støre a od roku 2021 je strana opět nejsilnějším vládním uskupením v zemi.
Strana práce je oficiální sociálně demokratickou stranu zastávající liberálně demokratické myšlenky. Během posledních 20 let strana do svého programu zapojila více prvků ekonomického liberalismu, svolila privatizaci státem drženého majetku a poskytovaných služeb, částečně redukovala daňovou progresi; v poslední době se nicméně vrací k tradiční levici. Strana se profiluje jako pokroková strana, která prosazuje spolupráci a kooperaci na národní i mezinárodní úrovni. Její mládežnická organizace se nazývá Arbeidernes Ungdomsfylking (AUF).
Historie strany
[editovat | editovat zdroj]Byla založena v roce 1887 a do voleb do Stortingu (parlamentu) poprvé vstoupila v roce 1894. Do parlamentu se dostala o devět let později, v roce 1903, a její podpora rychle stoupala, v roce 1927 již byla nejpočetnější stranou a tuto pozici si stále drží, má značnou podporu ve volbách, dokonce získávala absolutní většinu parlamentních křesel.
Strana prožila rozštěpení v roce 1921 kvůli rozhodnutí vstoupit do Komunistické internacionály z roku 1919. Byla založena Sociálně demokratická dělnická strana Norska. V roce 1923 DNA opustila Internacionálu a neopominutelná část členstva přešla do vzniklé Komunistické strany Norska. V roce 1927 se sociální demokraté znovuspojili s Dělnickou stranou.
První vláda vedená Dělnickou stranou a jejím tehdejším šéfem Christopherem Hornsrudem byla zformována v roce 1928 a trvala pouhé dva týdny. Během prvních roků 30. let 20. století Dělnická strana opouštěla svůj profil strany revoluce a vydala se reformní cestou. V roce 1935 se vrátila do vlády, kde zůstala až do roku 1965 (krom období exilu mezi 1940 a 1945 a jednoho měsíce v roce 1963). Během většiny prvních dvaceti let po druhé světové válce vedl stranu a vládu Einar Gerhardsen, který je považován za jednoho z architektů poválečné rekonstrukce Norska a je často označován za „Landsfaderen“ (tj. Otce národa, Otce vlasti). Toto období se považuje za zlatou érou Norské dělnické strany.
Další éry vládnutí byly mezi lety: 1971–1972, 1973–1981, 1986–1989, 1990–1997, 2000–2001. Obecně se soudí, že právě tyto období vlády Dělnické strany vedly k utvoření sociálního státu v Norsku.
Ve volbách v roce 2001 získala poměrně nízkých 24,3 % hlasů, přesto byla DNA největší stranou Stortingu. Ve volbách 2005 si získala podporu 32,7 % voličů. V roce 2009 získala Norská strana práce 35,4 %, připadlo ji 64 ze 169 křesel v parlamentu a Jens Stoltenberg tak obhájil křeslo premiéra. V koalici tří politických stran dále patřilo 11 křesel agrárníkům (Senterpartiet – Sp – „Strana středu“) a 11 norským komunistům (Sosialistisk Venstreparti – SV – „Socialistická levicová strana“). V období 2013–2021 byla strana v opozici.
Útoky z července 2011
[editovat | editovat zdroj]Dne 22. července 2011 Anders Breivik odpálil bombu v Oslu u vládní budovy, kde jsou také kanceláře Norské strany práce. Výbuch bomby si vyžádal 8 mrtvých. Poté Breivik odjel na ostrov Utøya, kde pořádala Dělnická strana letní tábor mládežnické organizace Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF); účastníci byli ve věku 13–25 let. Breivik, převlečený za policistu, zde postřílel 69 lidí.
Předsedové strany
[editovat | editovat zdroj]- Anders Andersen (1887–1888)
- Hans G. Jensen (1888–1889)
- Christian Holtermann Knudsen (1889–1890)
- Carl Jeppesen (1890–1892)
- Ole Georg Gjøsteen (1892–1893)
- Gustav A. Olsen Berg (1893–1894)
- Carl Jeppesen (1894–1897)
- Ludvig Meyer (1897–1900)
- Christian Holtermann Knudsen (1900–1903)
- Christopher Hornsrud (1903–1906)
- Oscar Nissen (1906–1911)
- Christian Holtermann Knudsen (1911–1918)
- Kyrre Grepp (1918–1922)
- Emil Stang jr. (1922–1923)
- Oscar Torp (1923–1945)
- Einar Gerhardsen (1945–1965)
- Trygve Bratteli (1965–1975)
- Reiulf Steen (1975–1981)
- Gro Harlem Brundtland (1981–1992)
- Thorbjørn Jagland (1992–2002)
- Jens Stoltenberg (2002–2014)
- Jonas Gahr Støre (2014–dosud)
Premiéři za Dělnickou stranu
[editovat | editovat zdroj]- Christopher Hornsrud (1928: 26. leden – 15. únor)
- Johan Nygaardsvold (1935–1945)
- Einar Gerhardsen (1945–1951)
- Oscar Torp (1951–1955)
- Einar Gerhardsen (1955–1965)
- Trygve Bratteli (1971–1972, 1973–1976)
- Odvar Nordli (1976–1981)
- Gro Harlem Brundtland (4. únor – 14. říjen 1981, 1986–1989, 1990–1996)
- Thorbjørn Jagland (1996–1997)
- Jens Stoltenberg (2000–2001, 2005–2013)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strana práce na Wikimedia Commons
- Arbeiderpartiet – Oficiální stránka strany