Nore (Norsko)
| Nore | |
|---|---|
 Dřevěný sloupový kostel Nore stavkirke | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 60°10′5″ s. š., 9°0′25″ v. d. |
| Stát |  Norsko |
  Nore | |
| Správa | |
| Vznik | 1858 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nore je vesnice v municipalitě Nore og Uvdal v kraji Buskerud v jihovýchodním Norsku. Nachází se v tradičním regionu Numedal.[1] Ve vesnici se nachází menší, ale velmi cenný dřevěný sloupový kostel Nore stavkirke z 12. století a další kostel z 19. století.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec a municipalita
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1837 byla oblast součástí okresu Rollag. Od roku 1858 do roku 1961 bylo Nore samostatnou obcí a sídlem stejnojmenné municipality. Od 1. ledna 1962 byla sloučena s městem Uvdal, od tohoto roku název municipality je Nore og Uvdal (Nore a Uvdal). Před sloučením s městem Uvdal měla obec Nore 1975 obyvatel.[2]
Norefjord je centrem obce Nore. Nachází se zde Numedal Hall, střední škola Numedal, škola Nore a kulturní dům. V letních měsících je v bývalém sídle místního sklářského výtvarníka Oddmunda Kristiansena (1920–1997) otevřena výstava. Během posledních dvaceti let svého života využíval tento známý sklářský výtvarník svůj dům jako dílnu a ateliér.[3]
Dřevěný sloupový kostel (12. st.)
[editovat | editovat zdroj]Dřevěný sloupový kostel v Nore (Nore stavkirke) z 12. století (podle dendrochronologického datování vzorků dřeva byl postaven po roce 1167) se nachází jižně od centra. Kostel, který patří mezi charakteristické kostelní stavby tzv. numedalského typu je vyzdoben středověkými dřevořezbami v podobě listů révy vinné a lidožravých lvů, dále v něm najdete nástěnné malby, které vznikly někdy mezi roky 1600 a 1700.
Kostel z 19. století
[editovat | editovat zdroj]
Zděný kostel Nore kirke byl postaven v poslední čtvrtině 19. století jako náhrada za dřevěný sloupový kostel Nore Stavkirke. Nový kostel navrhl Jacob Wilhelm Nordan (norský architekt narozený v Dánsku, podle jehož plánů v 19. století vznikla řada kostelů), byl vysvěcen 5. října 1880. Původním záměrem bylo dřevěný kostel zbourat, protože byl ve velmi špatném stavu, ale profesor Lorentz Dietrichson převzal iniciativu ve prospěch zachování kostela. V roce 1888 byl kostel předán Společnosti pro ochranu starých norských památek (Fortidsminneforeningen), která již vlastnila i sloupový kostel v nedalekém Uvdalu (Uvdal stavkirke).
Operace Sunshine
[editovat | editovat zdroj]Během druhé světové války se obec Nore s okolím stala vedle měst Rjukan a Notodden jedním ze tří hlavních oblastí operace Sunshine. Když v druhé polovině roku 1944 začala německá vojska ustupovat ze severního Norska, mnohdy používala taktiku spálené země. Leif Tronstad proto začal plánovat a organizovat obranu a ochranu průmyslových lokalit v jižním Norsku. První plán se týkal Horního Telemarku a měl krycí název Operace Sunshine. Jeho základním principem bylo vybudovat obranné síly z existujících ohnisek odboje v oblasti, tj. především hnutí Milorg.[4]
4. října 1944 se na náhorní plošinu Hardangervidda uskutečnil padákový výsadek, ve kterém bylo devět norských členů Kompani Linge.[4] Postupně vytvořili silné bojové skupiny ve městech Rjukan, Notodden a právě v osadě Nore, které měly několik set mužů (jen v Rjukanu to bylo asi 300 odbojářů). Proviantem a zbraněmi byly skupiny zásobovány ze spojeneckých letadel.[5] Když byli Leif Tronstad a Gunnar Syverstad 11. března 1945 zabiti při přestřelce, převzal Jens-Anton Poulsson (který předtím měl na starosti Rjukan) velení celé operace Sunshine, která pokračovala až do konce války.[5][6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nore, Norway na anglické Wikipedii.
- ↑ THORSNĆS, Geir. Store norske leksikon. Nore. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Dag Jukvam / Statistics Norway. Historisk oversikt over endringer i kommune- og fylkesinndelingen [online]. 1999. Dostupné online.
- ↑ STEEN, Albert. Oddmund Kristiansen [online]. Norsk kunstnerleksikon [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b UTTERSRUD, Ulf. Operasjon sunshine – aktiv tjeneste i Telemarksfjellene [online]. Oslo University College [cit. 2009-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-15. (norsky)
- ↑ a b JENSEN, Erling; RATVIK, Per; ULSTEIN, Ragnar (eds.). Kompani Linge. Oslo: Gyldendal, 1948. S. 201–212. (norsky)
- ↑ BRAKESTAD, Aksel Schreiner; LERAAND, Dag. Store norske leksikon. Jens-Anton Poulsson. [s.l.]: Kunnskapsforlaget, 2007. Dostupné online. (norsky)
- ↑ ALFSEN, Glenny. Lars Larsen Solaas [online]. Norsk kunstnerleksikon. Dostupné online.
- ↑ STEEN, Albert. Oddmund Kristiansen [online]. Norsk kunstnerleksikon. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-10.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUGGE, Anders. Norwegian Stave Churches. 1. vyd. Oslo: Dreyers forlag, 1953. 56 s. (angličtina) Dostupné ve vybraných českých knihovnách.
- ANKER, Leif. The Norwegian stave churches. Fotografie Jiří Havran. 1. vyd. Oslo: ARFO, 2005. 356 s. ISBN 978-82-91399-29-4. Anglická verze průvodce vydaného norským nakladatelstvím, s fotografiemi Jiřího Havrana.
- LINNEMANN, Ulrich. Norwegische Stabkirchen: ein Führer für die 29 erhaltenen norwegischen Stabkirchen. Fotografie Jiří Havran. 1. vyd. Oslo: ARFO, 2010. 159 s. ISBN 978-82-91399-36-2. Německá verze průvodce vydaného norským nakladatelstvím, s fotografiemi Jiřího Havrana. Dostupné ve vybraných českých knihovnách.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nore na Wikimedia Commons - Nore stavkirke: Fortidsminneforeningen (Společnost pro ochranu starých norských památek, archivováno na Wayback Machine)
- Nore stavkirke na webu Stavkirke.info (norsky/anglicky)
