Norbert Hajnovský
| Norbert Hajnovský | |
|---|---|
| Narození | 28. února 1828 Čáslav  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. února 1909 (ve věku 80 let) Hradec Králové  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | učitel a knihovník |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Norbert Hajnovský (28. února 1828 Čáslav – 2. února 1909 Hradec Králové[1]) byl český středoškolský pedagog, ředitel gymnázií, knihovník a autor atlasu.
Norbert Hajnovský se narodil v roce 1828 v Čáslavi. Věnoval se profesi pedagoga a nejprve od roku 1953 působil jako provizorní a od roku 1855 jako skutečný učitel na katolickém gymnáziu v Banské Bystrici. Vyučoval tam široké spektrum předmětů: latinu, němčinu, matematiku, dějepis i filozofickou propedeutiku.[2] Od 1. listopadu 1853 převzal správu tamní gymnaziální knihovny a společně s dalším Čechem – provizorním učitelem Janem Křížem – z ní vyřadil nepotřebnou literaturu. Počet titulů se tak snížil na 282 ve 413 svazcích, ale ještě během téhož školního roku (1853/54) získal 25 nových děl nákupem a dalších 120 darem. Sám věnoval 8 publikací. V dalším školním roce pokračoval v transformaci knihovny tím, že ji rozdělil na učitelskou a žákovskou. Fond učitelské knihovny stále výrazně rozšiřoval, až měla v roce 1861 už 1649 svazků. Poté ale své působení na Slovensku ukončil a přesunul se do rodných Čech.[2]
Pravděpodobně od školního roku 1861/62 učil na malostranském akademickém gymnáziu v Praze (učil zeměpis a dějepis)[3]. V dalším roce učil na staroměstském gymnáziu v Praze.[4] V únoru 1863 byl jmenován skutečným učitelem na gymnáziu v Hradci Králové. Tam působil až do roku 1875, přičemž učil němčinu, latin, zeměpis a dějepis. V letech 1869–1875 tam spravoval i učitelskou knihovnu. V roce 1875 byl přeložen na gymnázium v Třeboni, aby se stal jeho ředitelem. Ředitelskou pozici v Třeboni v letech 1881–1889 vystřídal za stejnou funkci na gymnáziu v Mladé Boleslavi[5], kde rovněž učil zeměpis, dějepis a filozofii. Po odchodu do důchodu se odstěhoval do Hradce Králové, kde zemřel 2. února 1909. O dva dny později byl pochován na hřbitově v Kuklenách.[2]
Přepracoval Historický zeměpisný atlas.[6]
Norbert Hajnovský byl ženatý. Jeho syn MUDr. Jaroslav Hajnovský vystudoval mladoboleslavské gymnázium a stal se plukovním lékařem a velitelem vojenské nemocnice v Piešťanech.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Hradec Králové, Matrika zemřelých v Hradci Králové, sign. 51-7657, ukn 3069, s. 21
- ↑ a b c Hajnovský, Norbert, 1828-1909. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Po třiceti letech 1870-1900 v upomínku na sjezd kollegů v Praze 9.-10. IX. 1900 [online]. Praha: 1900 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Ze staroměstského gymnasia. Národní listy [online]. 1863-02-22 [cit. 2024-03-05]. Roč. 3, čís. 44. Dostupné online.
- ↑ ŠAFRÁNEK, Jan. Za českou osvětu obrázky z dějin českého školství středního v zemích koruny svato-václavské [online]. 1899 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ SVKHK Autority - Úplné zobrazení záznamu. aleph.svkhk.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Zlaté jubileum mladoboleslavských abiturientů. Národní listy [online]. 1935-09-01 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
