Přeskočit na obsah

Nohatka lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNohatka lesní
alternativní popis obrázku chybí
Dexiosoma caninum (ilustrační foto)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řáddvoukřídlí (Diptera)
Čeleďkuklicovití (Tachinidae)
RodDexiosoma
DruhDexiosoma caninum
Binomické jméno
Dexiosoma caninum
(Fabricius, 1781)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nohatka lesní (Dexiosoma caninum) je druh dvoukřídlého hmyzu z čeledi kuklicovitých (Tachinidae). Jedná se o parazitoidní mouchu, jejíž larvy napadají housenky motýlů. Vyskytuje se převážně v mírných oblastech Evropy a částečně také v přilehlých částech Asie.

Nohatka lesní dorůstá délky 6–14 mm. Tělo je obvykle kovově lesklé, nejčastěji šedé nebo hnědé, se štíhlým profilem. Nápadné jsou krátká tykadla se zřetelnou štětinkou na konci a poměrně dlouhé nohy, díky nimž získala v češtině svůj rodový název „nohatka“. Složené oči pokrývají většinu hlavy. Pohlavní dimorfismus je mírný – samečci bývají štíhlejší, zatímco samičky robustnější.

Tento druh se objevuje v celé Evropě a v přilehlých částech západní Asie. V rámci České republiky je nohatka lesní známá z různých typů biotopů, včetně horských oblastí, například v Krkonoších.[1][2] Preferuje otevřená stanoviště, jako jsou louky, lesní paseky či okraje lesů, kde nachází vhodné hostitele a potravní zdroje.

Nohatka lesní je parazitoidem – samičky kladou vajíčka na housenky motýlů, v nichž se larvy vyvíjejí a postupně hostitele usmrcují. Dospělé mouchy (imaga) se živí především nektarem a medovicí a aktivní jsou v teplejších měsících roku.[3]

Výzkumy genomu ukazují, že kuklicovití včetně rodu Dexiosoma disponují adaptacemi na parazitický způsob života; patří k nim produkce bílkovin, které potlačují imunitní odpověď hostitele a napomáhají larvě dokončit vývoj.[4][5]

Ekologický význam

[editovat | editovat zdroj]

Díky parazitoidnímu způsobu života hraje nohatka lesní významnou roli v regulaci populací motýlů a jiného hmyzu. Tím napomáhá udržování ekosystémové rovnováhy – omezuje přemnožení některých druhů housenek, které by jinak mohly působit škody na vegetaci.[6]

Díky genetické variabilitě a schopnosti adaptovat se na různé hostitele dokáže udržovat stabilní populace a rozšiřovat se do nových oblastí. V lesních i lučních biotopech představuje jeden z přirozených mechanismů biologické kontroly housenek zemědělsky či lesnicky významných motýlů.[7]

  1. Tachinidae (Diptera) Krkonošského národního parku. home.czu.cz [online]. ČZU [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  2. Vzácné záznamy Tachinidae z Čech. www.muzeumlb.cz [online]. Severočeské muzeum v Liberci [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  3. HARRIS, Moses; HARRIS, Moses; HARRIS, Moses. An exposition of English insects : including the several classes of Neuroptera, Hymenoptera, & Diptera, or bees, flies, & Libellulae : exhibiting on 51 copper plates near 500 figures, accurately drawn & highly finished in colours, from nature : the whole minutely described, arranged & named, according to the Linnean system, with remarks : the figures of a great number of moths not in the Aurelian collection : formerly published by the same author and a plate with an explanation of colours, are likewise given in the work. London: Sold by Mr. White, bookseller, in Fleet Street, & Mr. Robson, in New Bond Street 282 s. Dostupné online. 
  4. EGGLETON, Paul; BELSHAW, Robert. Insect Parasitoids: An Evolutionary Overview. Philosophical Transactions: Biological Sciences. 1992, roč. 337, čís. 1279, s. 1–20. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. doi:10.1098/rstb.1992.0085. 
  5. STIREMAN, J. O.; O'HARA, J. E.; WOOD, D. M. Phylogenetics and evolution of Tachinidae. Annual Review of Entomology. 2006, s. 525–555. doi:10.1146/annurev.ento.51.110104.151133. 
  6. GODFRAY, H.C.J. Parasitoids. [s.l.]: Princeton University Press Dostupné online. ISBN 978-0-691-20702-5, ISBN 0-691-20702-X. 
  7. VAŇHARA, Jaromír; TSCHORSNIG, Hans-Peter; HERTING, Beno. Annotated host catalogue for the Tachinidae (Diptera) of the Czech Republic. www.muni.cz. 2009, roč. 20, čís. 4. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 0785-8760. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Belshaw, R. (1993): Tachinid Flies Diptera Tachinidae. Royal Entomological Society.
  • Quicke, D. L. J. (1997): Parasitic Wasps. Springer Science & Business Media.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]