Přeskočit na obsah

Nizozemské velvyslanectví v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nizozemské velvyslanectví v Praze
Nederlandse Ambassade en Praag
Budova velvyslanectví v roce 2013
Budova velvyslanectví v roce 2013
Poloha
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
UliceGotthardská čp.27/6
Další informace
Webweb velvyslanectví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nizozemské velvyslanectví v Praze (nizozemsky Nederlandse Ambassade in Praag) je zastupitelský úřad Nizozemského království v České republice se sídlem v Praze, v domě U Božího oka čp. 276/XIX v Gotthardské ulici 6, v Praze 6Bubenči. Budova je od roku 1958 chráněná jako kulturní památka.[1]

Prehistorie a historie

[editovat | editovat zdroj]

Místo je archeologickou lokalitou pravěké laténské kultury a raně středověkých nálezů germánských, které pocházejí již z průzkumů 19. století.[2] Budova velvyslanectví stojí na parcele jednoho z dvorců osady Přední Ovenec, vytyčené již ve středověku, na terase svažitého terénu velkého pozemku se zčásti zalesněnou zahradou, orientovanou na východ a sahající až k ohradní zdi Královské obory Stromovka.

Po zboření středověkého kostela sv. Gottharda a výstavbě nového kostela z roku 1801 následovaly postupně také přestavby dvorců a usedlostí na domy. Statek Přední Ovenec vlastnil Josef Ignác Buček, povýšený do stavu svobodných pánů s predikátem z Heraltic,[3] a po něm Johann Schlöcht s manželkou Barborou a dětmi Mořicem, Barborou a Janem.[4] Tak došlo také ke stavbě tohoto klasicistního domu od neznámého architekta. Jeho situaci ve dvoře zachycuje indikační skica stabilního katastru z roku 1840.[5] Gotthardská ulice byla tehdy silnicí vedoucí ke Královské oboře.

V pražských adresářích z let 1871–1907 se dům nazývá vila a vlastnil ji společně se sousedním čp. 28 majitel realit a mlýna Heinrich Legler z Rokycan (1826–1901) s manželkou Agnes Savoye (1827–1887).[6] Sousední dům čp. 28, ve kterém Legler jako bezdětný vdovec zemřel, bývá někdy označen U města Vídně s nájemcem Jakubem Wienem.[7]

Třípodlažní obdélná budova o 9 okenních osách je ve svahu orientovaná průčelím směrem na severozápad. Vstupní průčelí má uprostřed osově umístěný trojosý rizalit završený trojbokým štítem, v jehož tympanonu je umístěno domovní znamení: reliéf Božího oka v trojboké paprsčité svatozáři.[8]

Správa služeb diplomatického sboru dala budovu adaptovat pro velvyslanectví Nizozemského království po roce 1997, kdy velvyslanectví opustilo Nostický palác, v němž sídlilo již od doby meziválečné.

  1. https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-u-boziho-oka-13513100
  2. Braniš Jan, Dějiny středověkého umění v Čechách. Praha 1902, s.
  3. Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. I. (A–M). Argo Praha 2008, s. 118
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 600, obraz 721; [1]
  5. Bubeneč 0621-1
  6. Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška Heinricha Leglera u pražského magistrátu
  7. Adressář král. hl. m. Prah a obcí sousedních... na rok 1896, ukazatel domů
  8. Vlček, Pavel (ed.) a kolektiv:Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. (A-L), Academia Praha 2012, s. 135.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VLČEK, Pavel (ed.) a kolektiv, Umělecké památky Prahy. Velká Praha I (A-L). Praha: Academia 2012, s. 135

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]