Nippon-Kobo
| Nippon-Kobo | |
|---|---|
| Vznik | 1933 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nippon-Kobo (Nihon Kóbó) je japonská fotografická agentura, kterou v roce 1933 založili Ihei Kimura, Jónosuke Natori, Hiromu Hara, Sózó Okada a Nobuo Ina.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tato agentura věnující se fotožurnalismu pořádala výstavy, z nichž první se konala v roce 1933.[1] Po roce se však v organizaci objevily neshody a v květnu 1934 Kimura a Hara opustili skupinu a založili Chūō Kōbō (Ústřední dílna).[1] Na popud Natoriho a jeho manželky německého původu Erny Mecklenburg restrukturalizoval agenturu Nippon-Kobo a založil časopis Nippon, jehož funkcí bylo poskytovat pozitivní obraz Japonska v zahraničí.[1][2] Inovativní grafičtí designéři jako Ajao Jamana nebo Takaši Kóno se připojili k agentuře a pomohli dát časopisu jeho identitu.[1] V roce 1937 se k nim připojil Júsaku Kamekura, který se stal uměleckým ředitelem časopisu.[3] Tento velmi avantgardní propagandistický časopis využíval zejména překryvů realistických fotografií, grafických prvků a typografie.[1] Jejími hlavními tématy byla japonská řemesla a japonské ženy.[1] Časopis byl přejmenován na Kokusai Hodo Kogei (Technologie mezinárodního tisku) a přestěhoval se do Šanghaje, kde mohl lépe sloužit japonské vojenské propagandě.[1] Nippon-Kobo byl rozpuštěn po válce, po zmizení japonského militarismu, který učinil jeho funkci zastaralou.[1]
Nippon
[editovat | editovat zdroj]Magazín Nippon měl určující dopad na japonský grafický design. Byl publikován ve 36 svazcích (včetně zvláštního vydání „Nihon no Tešigoto“) v období od října 1934 do září 1944. Vycházel jako čtvrtletník pro zahraničí ve čtyřech cizích jazycích, včetně angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny. Kromě toho vyšla dvě japonská vydání a dvě japonská vydání ve stylu ročenky. Natori, který zúročil své pracovní zkušenosti v Urstein AG v Německu, sestavil grafickou koncepci listu, který vyšel jako grafický časopis. Kvalita byla extrémně vysoká, včetně typu písma, tisku, vazby a kvality papíru. Jedním z účelů bylo propagovat dokonalost japonské tiskové technologie v zámoří a společnost Kjódo Printing, která tisk prováděla, používala špičkovou technologii. Byl plánován jako první japonský „grafický časopis, který se může pyšnit v zámoří“, s důrazem na fotografii a design a plný mezinárodních článků. Americký grafický časopis LIFE byl poprvé vydán v roce 1936, a není uvedeno, že byl použit jako reference, ale šéfredaktor LIFE Kurt Korff pocházel z Ulsteinu a pracoval ve stejné době jako Jónosuke Natori. Dá se tedy říci, že kořeny tvorby grafických časopisů jsou stejné.[4]
Právě prostřednictvím tohoto časopisu krystalizovaly příspěvky moderního grafického designu a zejména ruského konstruktivismu.[5] Navíc mnoho jejích členů hrálo vedoucí roli v poválečné japonské grafice, zejména během olympijských her v Tokiu v roce 1964, které se vyznačovaly moderní grafikou a použitím snadno uchopitelné grafické identity.[5]
Členové redakce
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nippon-Kobo na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Graphic Design — Nippon Kobo — Ayao Yamana 1934 [online]. 2017-10-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Adapting Russian Constructivism and Socialist Realism. The Japanese Overseas Photo Magazine FRONT (1942–1945) [online]. 2015-10-06. S. 236-263. DOI 10.14765/zzf.dok-1439. (anglicky)
- ↑ Alan Livingston; ISABELLA LIVINGSTON. Dictionnaire du graphisme. [s.l.]: [s.n.] ISBN 2-87811-143-5. (francouzsky)
- ↑ Visual Propaganda in Wartime East Asia – The Case of Natori Yōnosuke. The Asia-Pacific Journal: Japan Focus [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Jilly Traganou. Olympic Design and National History: The Cases of Tokyo 1964 and Beijing 200 [online]. 2009. S. 65-79. (anglicky)