Ning-chaj
 Křižník Ning-chaj při zkušební plavbě, červenec 1932 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
  | |
| Typ | Lehký křižník od 11. července 1938 formálně cvičná loď a kaibókan (reálně hulk) od 1. června 1944 kaibókan |
| Třída | Třída Ning-chaj Třída Iošima |
| Uživatelé | |
| námořnictvo Čínské republiky | |
| Jméno | Ning-chaj |
| Objednána | 1930 |
| Zahájení stavby | 20. února 1931 |
| Spuštěna na vodu | 10. října 1931 |
| Uvedena do služby | 31. července 1932 |
| Osud | potopena 25. září 1937 |
| japonské císařské námořnictvo | |
| Jméno | Mikura od 1. června 1944 Iošima |
| Uvedena do služby | 5. května 1938 |
| Osud | 19. září 1944 potopena americkou ponorkou USS Shad (SS-235) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 2 526 t |
| Délka | 110 m |
| Šířka | 12 m |
| Ponor | 4 m |
| Pohon | 3 čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, 4 kotle 10 579 hp (7 889 kW) |
| Rychlost | 23,2 uzlů (43 km/h) |
| Dosah | 9 260 km při 12 uzlech (22,2 km/h) |
| Posádka | 361 |
| Pancíř | pás 25 až 76 mm paluba 25–19 mm věže 25 mm velitelská věž 25 mm[1] |
| Výzbroj | 6× 140 mm/50 typu 3. roku (3×2) 6× 76,2 mm/40 typu 3. roku (6×1) 8× 7,7mm kulomet Lewis (8×1) 4× 533mm torpédomet typu 6 (2×2) |
| Letadla | 1× Aiči AB-3 |
Ning-chaj (čínsky: 甯海) byl lehký křižník čínského námořnictva stejnojmenné třídy postavený v roce 1932. Byl potopen na začátku druhé čínsko-japonské války letadly japonského císařského námořnictva a jeho vrak vyzdvižen a opraven Japonci. Poté vstoupil do služby u japonského námořnictva jako Mikura a později jako kaibókan Iošima. Loď byla potopena v září 1944 americkou ponorkou.[2]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Na konci 20. let 20. století disponovalo čínské námořnictvo pouze čtyřmi zastaralými chráněnými křižníky z 19. století a dvěma cvičnými křižníky, které obdrželo před první světovou válkou. Vláda Kuomintangu měla ambiciózní plány ohledně přezbrojení, ale postrádala finanční prostředky; po dlouhých jednáních se staviteli lodí ve Spojených státech, Velké Británii, Německu a Japonsku byla zadána Japoncům objednávka na jeden lehký křižník, který měl být postaven v Japonsku, a druhé plavidlo, které mělo být postaveno v Číně za japonské asistence. Navzdory velmi napjatým politickým vztahům mezi Japonskem a Čínou a vytrvalým námitkám japonské armády dokončily loděnice Harima v roce 1932 první křižník.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Ning-chaj svou konstrukcí vycházela z experimentálního japonského křižníku Júbari, který kombinoval malou velikost s těžkou výzbrojí, měla ale menší výtlak – 2 526 t. Výzbroj Ning-chaj byla srovnatelná s loděmi s větším výtlakem a měla šest námořních 140mm kanónů namontovaných ve třech dvojitých krytých lafetacích, šest 76,2mm kanónů a dva 533mm torpédomety. Loď měla také malý hangár pro dva hydroplány, reálně však měla pouze jeden dvouplošník Aiči AB-3. Postrádala katapult a hydroplán býval vyzdvižen a umístěn na vodu pomocí jeřábu.[1]
Plavidlo mělo nedostatečný pohon skládající se ze třech čtyřválcových parních strojů s trojitou expanzí, z nichž dva byly na uhlí a dosahovaly maximální rychlosti 22 uzlů. Nadměrná hmotnost nástaveb a výzbroje také způsobovala problémy se stabilitou. Kvůli těmto potížím byl křižník vhodný pouze pro operace blízko pobřeží proti dělovým člunům nebo menším plavidlům.
Služba
[editovat | editovat zdroj]Kýl Ning-chaj byl položen v loděnicích Harima v Aioi dne 20. února 1931, loď byla spuštěna na vodu 10. října 1931 a dokončena 31. července 1932. Uvedena do služby byla jako vlajková loď námořnictva Čínské republiky a sloužila v této funkci až do dokončení sesterské lodi Pching-chaj. Do Japonska se navrátila v květnu 1933 kvůli opravám a znovu v červnu 1934 na pohřeb japonského admirála Heihačira Tóga. Před návratem do Číny byla znovu opravována.
Plavidlo bylo jako jedna z nejsilnějších jednotek v rámci malého čínského námořnictva po začátku druhé čínsko-japonské války cílem japonského císařského námořnictva, a to už od bitvy o Šanghaj, ale teprve 23. září, během japonského útoku na pevnost Ťiang-jin (která střežila část řeky Jang-c'-ťiang poblíž Nankingu), se Ning-chaj ocitla pod tlakem japonských bombardérů a dopadly na ni čtyři pumy, zatímco Pching-chaj byla zasažena několika bombami a najela na mělčinu. Ning-chaj unikla, ale 25. září dva torpédové bombardéry Jokosuka B3Y zaznamenaly dva přímé zásahy a potopily plavidlo v mělké vodě. Tyto nálety byly zahájeny jak z letadlové lodi Kaga, tak z letišť kolem Japonci okupované Šanghaje. Japonské císařské námořnictvo dobylo vrak 5. prosince 1937.
Pokus Japonců o vyzvednutí Ning-chaj v dubnu 1938 byl neúspěšný a zahynuli při něm dva potápěči. Další pokus ze 4. května 1938 byl již úspěšný a vrak byl odtažen do Šanghaje k základním opravám. Původně Japonci plánovali, že plavidlo bude vlajkovou lodí námořnictva loutkového Wang Ťing-wejova režimu, ale místo toho se nakonec rozhodli plavidlo přemístit do Saseba, kde byla loď 11. července formálně překlasifikována na cvičné plavidlo a kaibókan pod názvem Mikura (japonsky: 御蔵). Reálně ale byla loď ukotvena v Sasebu jako kasárenský hulk od července 1938 do prosince 1943.[1][3][4]
V prosinci 1943, kdy byla japonská námořní přeprava pod rostoucím tlakem spojenců, byla Mikura odtažena do loděnic Harima k přestavbě na kaibókan. Práce byly dokončeny 1. června 1944 a 10. června byla loď znovu zařazena do japonského císařského námořnictva jako Iošima (japonsky: 五百島) a přidělena k námořního okruhu Jokosuka. Po výcviku posádky ve Vnitřním moři doprovázela ve dnech 22.–31. července konvoj transportních lodí na Iwodžimu a 26. července unikla torpédovému útoku ponorky. 10. září Iošima opustila Jokosuku a účastnila se druhé doprovodné mise, ale 19. září 1944 byla jižně od mysu Omaezaki zasažena třemi torpédy vypálenými americkou ponorkou USS Shad a potopena.[1][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinese cruiser Ning Hai na anglické Wikipedii.
- ↑ JENTSCHURA, Hansgeorg. Warships of the Imperial Japanese Navy, 1869-1945. Naval Institute Press 1976 ISBN 0-87021-893-X. S. 113
- ↑ a b IJN ISOJIMA: Tabular Record of Movement [online]. http://www.combinedfleet.com, 2008 [cit. 2024-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ Ning Hai class cruisers (1931). https://naval-encyclopedia.com [online]. [cit. 2024-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ning-chaj na Wikimedia Commons - NISHIDA, Hiroshi. Cruisers prize from China [online]. [cit. 2024-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
