Nikolaus Friedreich

Nikolaus Friedreich
Nikolaus Friedreich
Narození	31. července 1826; Würzburg
Úmrtí	6. července 1882 (ve věku 55 let); Heidelberg
Alma mater	Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Povolání	neurolog, patolog, terapeut, vysokoškolský učitel, lékař a internista
Zaměstnavatelé	Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku; Univerzita Heidelberg
Rodiče	Johann Baptist Friedreich
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaus Friedreich (1. července 1825 Würzburg – 6. července 1882 Heidelberg) byl německý patolog a neurolog. Jeho otec Johann Baptist Friedreich (1796–1862) byl psychiatr a jeho dědeček Nicolaus Anton Friedreich (1761–1836) patolog, který je spojován především se svým popisem idiopatické obrny lícního nervu později známé jako Bellova obrna.

Životopis

Ranou fázi své kariéry strávil na univerzitě ve Würzburgu, kde studoval a praktikoval medicínu pod vedením proslulého fyziologa Alberta von Köllikera a patologa Rudolfa Virchowa. Později se stal profesorem patologické anatomie ve Würzburgu a v roce 1858 byl jmenován profesorem patologie a terapie na Heidelberské univerzitě, kde setrval až do konce své kariéry. Mezi některé jeho známější studenty a asistenty patřili Adolf Kussmaul, Wilhelm Heinrich Erb a Friedrich Schultze.

Friedreich se účastnil zavedení patologických korelací, z nichž nejznámější jsou především výzkum svalové dystrofie, spinální ataxie a mozkových nádorů. V dnešní době je připomínán ve spojení s Friedreichovou ataxií, kterou identifikoval v roce 1863. Jedná se o degenerativní onemocnění, při kterém dochází ke skleróze míchy a následným poruchám řeči, rovnováhy a koordinace pohybů.

Vybrané publikace

Beiträge zur Lehre von den Geschwülsten innerhalb der Schädelhöhle. Habilitační práce, 1853.
Ein neuer Podzim von Leukämie. Ve Virchowě Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medicin, Berlín, 1857, 12: 37-58. (První popis akutní leukémie).
Die Krankheiten der Nase, des Kehlkopfes, der Trachea, der Schild - und Thymusdrüse. Ve Virchowě Handbuch der speciellen Pathologie und Therapie. 1858. (Choroby nosu, hrtanu, průdušnice, štítné žlázy a brzlíku).
Ein Beitrag zur Pathologie der Trichinenkrankheit beim Menschen. Ve Virchowě Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medicin, Berlín, 1862, 25: 399-413. (Příspěvek k patologii trichinelózy u lidí).
Die Krankheiten des Herzens. Ve Virchowě Handbuch der speciellen Pathologie und Therapie. Erlangen, 1854, 5, 1 Abt, 385-530. 2. vydání, Erlangen, F. Enke, 1867. (Onemocnění srdce).
Ueber degenerative Atrophie der spinalen Hinterstränge Ve Virchowě Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medicin, Berlín, (A) 26: 391, 433; 1863. (O degenerativní atrofii zadních provazců míšních).
Ueber Ataxie mit besonderer berücksichtigung der hereditären Formen. Ve Virchowě Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medicin, Berlín, 1863. (O ataxii se zvláštním zřetelem na dědičné formy).
Die Heidelberger Baracken für Krigesepidemien während des Feldzuges 1870 und 1871, Heidelberg, 1871.
Über progressive Muskelatrophie, über wahre und falsche Muskelatrophie, Berlín, 1873.
Der acute Milztumor und seine Beziehungen zu den acuten Infektionskrankheiten. Ve Volkmannově Sammlung klinischer Vorträge, Lipsko, 1874.
Paramyoklonus multiplex. Ve Virchowě Archiv für pathologische Anatomie und Physiologie und für klinische Medicin, Berlín, 1881, 86: 421-430. (První popis paramyoclonus multiplex - Friedreichovi nemoci).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolaus Friedreich na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaus Friedreich na Wikimedia Commons
Nikolaus Friedreich @ Who Named It