Nikolaj Stěpanovič Gumiljov
| Nikolaj Stěpanovič Gumiljov | |
|---|---|
 Nikolaj Stěpanovič Gumiljov | |
| Narození | 15. duben greg. / 3. duben jul. 1886 Kronštadt,  Ruské impérium |
| Úmrtí | srpen 1921 blízko Petrohradu ,  Sovětský svaz |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Pseudonym | Анатолий Грант |
| Povolání | básník, spisovatel, důstojník, překladatel, literární kritik, afrikanista, objevitel a duelant |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Žánr | próza, divadelní hra, epická poezie a verš |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava 3. třídy Kříž sv. Jiří 3. třídy Kříž sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a stuhou Kříž svatého Jiří … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Anna Andrejevna Achmatovová (1910–1918) Anna Nikolajevna Engelhardt (od 1919) |
| Děti | Lev Gumiljov |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Stěpanovič Gumiljov (do češtiny přepisováno též jako Gumilev, 15. dubna greg. / 3. dubna jul. 1886 v Kronštadtu – srpen 1921 poblíž Petrohradu) byl ruský básník, překladatel francouzské a anglické poezie, literární kritik a teoretik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval na gymnáziu v Carském Sele. Tam ho ovlivnil tehdejší ředitel gymnázia, básník Innokentij Fjodorovič Anněnskij. Tam též poprvé potkal svou pozdější manželku Annu Achmatovovou. Odešel do Paříže, kde dva roky studoval na Sorbonně. Studium ale nedokončil, věnoval se cestování, pobýval v Itálii a v Africe.
Zamiloval se do Cherubiny de Gabriak, což byl pseudonym, za kterým se skrývali Jelizaveta Ivanovna Dmitrijeva a Maximilian Vološin. Když Gumiljov zjistil, že je obětí blamáže, vyzval Vološina na souboj. Ten měl proběhnout 22. listopadu 1909 na stejném místě, jako Puškinův souboj s Georges-Charles de Heeckeren d'Anthès. Vološinovi se však podařilo souboj odvrátit. Znovu se spřátelili ale až těsně před Gumiljovovou smrtí.
Založil básnickou skupinu Cech básníků (rusky: Цех поэтов, 1910–1914), kam patřili Georgij Viktorovič Adamovič, Anna Andrejevna Achmatovová, Sergej Mitrofanovič Goroděckij, Michail Leonidovič Lozinskij, Osip Mandelštam, Vladimir Ivanovič Narbut, Michail Alexandrovič Zenkevič a jiní. Jejich básnickým programem byl akméismus a Gumiljov se stal jejich mluvčím.
V letech 1910–1918 byl manželem Anny Achmatovové, v roce 1912 se jim narodil syn Lev Nikolajevič Gumiljov (1912–1992), pozdější ruský vědec – historik a etnolog.
V letech 1914–1918 bojoval jako dobrovolník v první světové válce. Za statečnost byl dvakrát vyznamenán křížem sv. Jiří.
V roce 1920 se podílel na založení všeruského svazu spisovatelů. Přitom se netajil se svými protisovětskými názory. 3. srpna 1921 byl zatčen v souvislosti s protisovětským spiknutím senátora Vladimira Nikolajeviče Taganceva. Byl to jeden z prvních procesů, vykonstruovaných Čekou. Byl spolu s dalšími (celkem 61 osob) popraven v srpnu 1921 někde poblíž Petrohradu. Poprava byla oznámena 24. srpna 1921 a toto datum je v některých pramenech uváděno jako datum jeho smrti. Skutečné datum, místo úmrtí ani místo hrobu není známo.
V roce 1992 byl rehabilitován.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]básně
[editovat | editovat zdroj]- Cesta konkvistadorů (Путь конквистадоров, 1905)
- Romantické květy (Романтические цветы, 1908)
- Perly (Жемчуга, 1910)
- Cizí nebe (Чужое небо, 1912)
- Toulec (Колчан, 1916)
- Stan (Шатер, 1921)
- Ohnivý sloup (Огненный столп, 1921, česky 1932)
výbor kritik
[editovat | editovat zdroj]- Pisma o russkoj poezii (1923)
česky vyšlo
[editovat | editovat zdroj]- Ohnivý sloup, Praha, R. Rejman, 1932;
- Výbor z díla, Přeložil Zdeněk Spilka, Úvahu připojil: Valerij S. Vilinskij, Praha, J. Otto, 1933, Sborník Světové Poesie, Svazek 167;
- Cizí nebe, výbor z básní, přeložil: Jaroslav Kabíček, Praha, Mladá fronta, 1995;
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SVATOŇ, Vladimír. heslo Gumiljov, Nikolaj Stěpanovič. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz. Praha: Odeon, 1978. Svazek I (A-K). S. 441.
- Kolektiv autorů: Encyklopedický slovník, Odeon, Praha 1993;
- Kolektiv autorů: Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001;
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Stěpanovič Gumiljov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikolaj Stěpanovič Gumiljov
- (rusky) Stránka o Gumilevovi v ruštině
- (rusky) Nikolay Gumilyov. Básně v ruštině
