Přeskočit na obsah

Nikolaj Nikolajevič Zinin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Nikolajevič Zinin
Narození13.jul. / 25. srpna 1812greg.
Šuša
Úmrtí6.jul. / 18. února 1880greg. (ve věku 67 let)
Petrohrad
Místo pohřbeníSmolenský pravoslavný hřbitov
Alma materKazaňská univerzita (1830–1833)
Imperátorská kazaňská univerzita
Povoláníorganický chemik a vynálezce
ZaměstnavateléImperátorská kazaňská univerzita
Imperátorská lékařsko-chirurgická akademie
DětiNikolay Zinin
Funkceprezident (Russian Society of Physics and Chemistry; 1868–1878)
PodpisNikolaj Nikolajevič Zinin – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Nikolajevič Zinin (13. srpnajul./ 25. srpna 1812greg. Šuša, dnešní Ázerbájdžán – 6. únorajul./ 18. února 1880greg. Petrohrad) byl významný ruský chemik, známý zejména svou prací v organické chemii. Jako profesor působil na různých univerzitách v Rusku a byl členem Ruské akademie věd.

Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří redukce nitrosloučenin na aminy pomocí sirovodíku v přítomnosti kovového železa nebo cínu. Tento proces, známý jako Zininova redukce, měl velký význam pro syntézu aromatických aminů, například anilinu, který se později stal klíčovou surovinou pro výrobu barviv a léčiv.

Jeho práce měla zásadní dopad na rozvoj chemického průmyslu v 19. století. Jeho objevy v organické chemii položily základ pro mnoho dalších chemických objevů ve 20. století.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]
Kazaňská univerzita

Nikolaj Zinin se narodil 25. srpna 1812 v Šuši (dnešní Ázerbájdžán, tehdy součást Ruské říše). Studoval na Kazaňské univerzitě matematiku, ale začal se zde zajímat i o chemii. Po ukončení studia pokračoval ve vzdělání v zahraničí a v letech 1838 až 1841 navštívil Francii a Německo, kde pracoval s předními evropskými chemiky té doby. Studoval například na univerzitě v Giessenu u Justuse von Liebiga. Věnoval se výzkumu benzoinu, který Justuse von Liebig a Friedrich Wöhler objevili o několik let dříve při výzkumu oleje z hořkých mandlí. Po návratu do vlasti prezentoval své výsledky na Petrohradské univerzitě a získal za svou práci doktorát.

Vědecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Petrohradská univerzita

Postupně se stal profesorem na Petrohradské univerzitě, na Kazaňské federální univerzitě a později na Technologickém institutu v Petrohradě.

V roce 1847 byl přijat do Ruské akademie věd. V roce 1873 se stal dopisujícím členem Académie des sciences v Paříži. V roce 1865 byl zvolen prezidentem Ruské chemické společnosti, kde se podílel na rozvoji chemického průmyslu v Rusku.

Zinin byl uznáván nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Jeho práce položila základy pro další výzkum aromatických sloučenin a jejich využití v průmyslu. Zemřel 6. února 1880 v Petrohradě.

Zininova redukce

[editovat | editovat zdroj]
Strukturní vzorec anilinu

Zininova redukce je chemická reakce, při které se aromatické nitrosloučeniny redukují na odpovídající aminy pomocí sirovodíku (H2S) v přítomnosti kovového železa nebo cínu.[2]

Obecná reakce:

Ar-NO2 ​+ 3 H2​ → Ar-NH2 ​+ 2 H2​O

kde Ar-NO2 je aromatická nitrosloučenina (například nitrobenzen) a Ar-NH2 je výsledný amin (například anilin).

Zininova redukce položila základy pro další výzkum redukčních reakcí v organické chemii. Je důležitá jako jeden z prvních způsobů výroby klíčové látky v chemickém průmyslu - anilinu. Je jednou z důležitých reakcí pro syntézu aromatických aminů, které se používají v výrobě syntetických barviv, léčiv a plastů.

Další výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Výzkum alkaloidů

[editovat | editovat zdroj]
  • Zinin se věnoval studiu alkaloidů a jejich syntézy.
  • Jeho výzkum přispěl k pochopení struktury a chemických vlastností těchto biologicky aktivních látek.
  • Výzkum alkaloidů měl velký význam pro farmaceutický průmysl.

Organická syntéza

[editovat | editovat zdroj]
  • Byl jedním z prvních chemiků, kteří systematicky zkoumali organické reakce s využitím redukčních činidel.
  • Jeho práce ovlivnila pozdější vývoj syntézy léčiv, plastů a dalších organických materiálů.

Pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Jako profesor na Petrohradské univerzitě vychoval řadu významných chemiků. Jedním z jeho studentů byl mladý Alfred Nobel.
  • Byl prezidentem Ruské chemické společnosti, kde se zasazoval o rozvoj chemického průmyslu v Rusku.
  • Nikolaj Nikolajevič Zinin: Příspěvky k poznání některých sloučenin z řady benzoylových. Annalen der Pharmacie. 31 (3): 329–332, 1839
  • Nikolaj Nikolajevič Zinin: O některých produktech rozkladu hořkého mandlového oleje. Annalen der Pharmacie. 34 (2): 186–192. 1840
  • Nikolaj Nikolajevič Zinin: Popis některých nových organických bází, reprezentovaných působením sirovodíku na sloučeniny uhlovodíků se sub-dusičnou kyselinou. Journal für Praktische Chemie. 27 (1): 140–153, 1842

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Зинин, Николай Николаевич na ruské Wikipedii, Nikolay Zinin na anglické Wikipedii a Nikolai Nikolajewitsch Sinin na německé Wikipedii.

  1. ЭСБЕ/Зинин, Николай Николаевич — Викитека. ru.wikisource.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (rusky) 
  2. PORTER, H. K. Organic Reactions. Příprava vydání Scott E. Denmark. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-26418-7. doi:10.1002/0471264180.or020.04. Kapitola The Zinin Reduction of Nitroarenes, s. 455-481. (anglicky) DOI: 10.1002/0471264180. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]