Na počest Kurnakova je pojmenován minerál kurnakovit (vzácný sekundární minerál vodného boritanu hořečnatého), který byl objevený v roce 1940 v Kazachstánu. Od roku 1944 je po něm pojmenován Kurnakovův ústav obecné a anorganické chemie Ruské akademie věd. Ve městě Krasnoperekopsk na Krymu mu byl postaven památník.
Nikolaj Semjonovič Kurnakov se narodil 24. listopadu roku1860 v Nolinsku v Kirovské oblasti. Po absolvování Vojenského gymnázia v Nižním Novgorodu nastoupil na Báňský institut v Petrohradě, který absolvoval v roce 1882.
Po ukončení studia byl poslán do továren v Altaji, aby studoval tavbu mědi, olova a stříbra. V roce 1883 pak studoval v zahraničí obchod se solí, metalurgii a puncovní umění. Po obhájení disertační práce na téma Odpařovací systémy solných pecí byl v letech 1885 až 1893 byl pracovníkem Báňského ústavu na katedře metalurgie a puncovnictví.
Kurnakov zemřel 19. března 1941 ve vesnici Barvikha v Moskevské oblasti a byl pohřben v Petrohradě na Smolenském pravoslavném hřbitově. V roce 1953 byl jeho popel převezen do Literatorskie Mostki.
Poštovní známka SSSR z roku 1951V roce 1893 po obhájení práce na téma Na složitých kovových základech získal titul profesora anorganické chemie a v roce 1899 profesora analytické chemie a vedoucího laboratoře fyzikální chemie.
Profesorem na Petrohradském elektrotechnickém institutu byl v letech 1899-1906. Zde během své práce v roce 1904 vynalezl Kurnakovův pyrometr, v té době nejmodernější zařízení pro termickou analýzu.
V letech 1902 až 1930 vedl katedru obecné chemie na Polytechnickém institutu v Petrohradě, kde také založil a organizoval chemickou laboratoř.
Byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu fyzikálních a chemických analýz Akademie věd SSSR (1918–1934).
Byl jedním ze zakladatelů Státního institutu aplikované chemie (GIPH) a jeho prvním ředitelem (1919–1927).
Byl ředitelem Státního ústavu pro vědeckotechnický výzkum (GONTI) (1921).
Vedl Ústav pro studium platiny a dalších drahých kovů Akademie věd SSSR (1922–1924).
Byl ředitelem Chemického ústavu Akademie věd SSSR (1924).
Byl členem předsednictva Výboru pro chemizaci národního hospodářství při Radě lidových komisařů SSSR (1928).
Po přestěhování chemických ústavů Akademie věd do Moskvy se stal ředitelem nově vzniklého Ústavu obecné a anorganické chemie Akademie věd SSSR (1934–1941).
Od roku 1936 byl profesorem a vedoucím katedry anorganické chemie na Lomonosovově univerzitě. (1937–1941).
Byl organizátorem hutní (platinové kovy, hliník, hořčík) a halurgické průmyslové výroby (halogeny).
Zkoumal altajské podniky hutního průmyslu neželezných kovů (1882).
Na počest Kurnakova je pojmenován minerál kurnakovit (vzácný sekundární minerál vodného boritanu hořečnatého), který byl objevený v roce 1940 v Kazachstánu.
Cena Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1936) – za práci na teorii chemických rovnováh a za aplikaci této teorie na studium prakticky důležitých systémů
Řád rudého praporu práce – za vynikající vědeckou činnost v oblasti chemie (1939)
Zasloužilý pracovník pro vědu a techniku RSFSR (1941)
Stalinova cena II. stupeň – za vědecké práce o fyzikální chemii, publikované v autorských sbírkách prací v letech 1937-1939, a za práci Úvod do fyzikálně-chemické analýzy z roku 1940 (1941)
KONG, Pi-Chang; ROCHON, F. D. cis- and trans-Platinum compounds of substituted pyrimidines and their products from thiourea in Kurnakov's reaction. Canadian Journal of Chemistry. 1979, s. 526–529. DOI10.1139/v79-086.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
WOOLLINS, J. The detection of trace amounts of trans-Pt(NH3)2Cl2 in the presence of cis-Pt(NH3)2Cl2. A high performance liquid chromatographic application of Kurnakow's test. Polyhedron. 1983, s. 175–178. DOI10.1016/S0277-5387(00)83954-6.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SOLOV'EV, Yu. I. N. S. Kurnakov (on the centenary of his birth). Journal of Structural Chemistry. 1961, s. 371–374. DOI10.1007/BF00745877. S2CID94715310.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
TRETYAKOV, Yu. D. The role of N. S. Kurnakov in creating new generations of researchers. Russian Journal of Inorganic Chemistry. 2010, s. 1690–1693. DOI10.1134/S0036023610110069. S2CID96205492.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
KUZNETSOV, N. T. N. S. Kurnakov's contribution to coordination chemistry. Russian Journal of Inorganic Chemistry. 2010, s. 1680–1685. DOI10.1134/S0036023610110033. S2CID98414628.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
KAUFFMAN, George B.; BECK, Alexander. Nikolai Semenovich Kurnakov. Journal of Chemical Education. 1962, s. 44. DOI10.1021/ed039p44. Bibcode1962JChEd..39...44K.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SEǏFER, A.L.; KLEǏNERMANN, G.I.; STEǏN, V.S. The principles of construction of a machine language for physico-chemical analysis. Information Storage and Retrieval. 1963, s. 13–18. DOI10.1016/0020-0271(63)90004-4.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
KHOL’KIN, A. I.; GLADUN, V. D.; AKAT’EVA, L. V. Physicochemical analysis as the methodological basis of mineral processing and inorganic synthesis. Theoretical Foundations of Chemical Engineering. 2012, s. 515–527. DOI10.1134/S0040579512050041. S2CID93409160.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Kurnakov na Wikimedia Commons 
