Přeskočit na obsah

Neznělá retroflexní frikativa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA136
Znak IPAʂ
Znak SAMPAs`
Zvuková ukázka

Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʂ, číselné označení IPA je 136, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s`.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: retroflexní souhláska. Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka). Nedochází k přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru jako u ʃ.
  • Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ʐ.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska nevyskytuje. Srovnej se /š/ [ʃ].

V jiných jazycích

[editovat | editovat zdroj]

V polštině je tato hláska zaznamenávána spřežkou jako tzv. tvrdé Sz, sz (srovnej měkké ś [ɕ]). Po této spřežce se nikdy nepíše měkké /i/.

Jiné slovanské jazyky

[editovat | editovat zdroj]

Jako retroflexní se obvykle popisuje i slovenské Š, š nebo ruské Ш, ш, které se od českého /š/ liší.

Švédština

[editovat | editovat zdroj]

Ve švédštině se takto vyslovuje psané rs. Tato skupina se nikdy nevyskytuje na začátku slova, avšak k výslovnosti této hlásky v hovorovém stylu dochází i při setkání písmen /r/ + /s/ na hranici slov, např. var så god [vɑ:ʂo:gu:(d)] (prosím, dosl. buď(te) tak dobrý/á).