Neum

Neum ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	42°55′34″ s. š., 17°37′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Stát	Bosna a Hercegovina
Entita	Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton	Hercegovsko-neretvanský
	Neum
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	225 km²
Počet obyvatel	3 236
Hustota zalidnění	14,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.neum.ba
PSČ	88390
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neum je město v Bosně a Hercegovině ležící na pobřeží Jaderského moře. Je to jediný bosenskohercegovský mořský přístav, v úzkém koridoru obklopeném z obou stran územím Chorvatska. Žije zde kolem 3 tisíc obyvatel vesměs chorvatské národnosti, ostatní etnika zde tvoří pouze zanedbatelnou menšinu.

Historie

Strategický význam Neumu se datuje od Karlovického míru roku 1699, kdy byla tato dosavadní součást Dubrovníku přidělena Osmanské říši, aby bylo zajištěno, že právě Dubrovník nebude hraničit s Benátskou republikou.^[1] Tato čistě formální motivace je také důvodem, že jako přístup k moři Neumský koridor nebyl (a není) nijak výhodný, pobřeží je zde strmé a z vnitrozemí těžko přístupné.

Jeho existence nicméně přetrvala i poté, co Bosnu a Hercegovinu ovládlo Rakousko-Uhersko, kterému patřilo Dalmatské království, jehož pobřeží bylo Neumským koridorem přerušeno. I v první dekádě existence Jugoslávie byl Neumský koridor na úrovni vyšších správních celků zachován, teprve radikální správní reforma roku 1929 ho zrušila, když byly Neum a pobřeží směrem na západ přičleněny k Přímořské bánovině, zatímco území směrem na východ k Zetské bánovině.

V září 1932 byla otevřena první škola na území opčiny Neum. Nenacházela se však ve městě samotném, ale v poměrně vzdálené vesnici Hutovo.

Nespokojenost s královským jugoslávským režimem v 30. letech rostla postupně i v Neumu. Ve volbách do jugoslávské skupštiny v roce 1938 město zvolilo Chorvatskou selskou stranu. Roku 1939 se celá oblast stala součástí Chorvatské bánoviny.

V roce 1941 byl vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, které řídili ustašovci. Neum byl administrativně přičleněn k župě Dubrava, v roce 1944 byl součástí župy Hum. Dále od moře, v oblasti obcí Hutovo a Gradac probíhaly ostré boje mezi partyzány a fašistickým vojskem. Střety probíhaly především o strategicky významný Vukov klenac.

Město se začalo rozvíjet po roce 1945 spolu s celým dalmatským pobřežím tehdejší Jugoslávie. Rozhodnutím komunistické vlády bylo znovu připojeno k Bosně a Hercegovině, podle historických hranic. Tato skutečnost však měla víceméně pouze administrativní význam, vzhledem k tomu, že hranice mezi jugoslávskými svazovými republikami nebyly běžně označovány a nečinily žádnou bariéru dopravě ani obchodu.

V 80. letech se město nemile proslavilo kvůli aféře Neum a luxusním vilám tehdejších představitelů bosenské republiky. Od 60. let 20. století trpí oblasti okolo Neumu poklesem obyvatelstva v souvislosti s relativně nízkou úrovní rozvoje těchto oblastí. Většinu pracovních míst v samotném Neumu zajišťuje právě turistický průmysl.

Roku 1991 se Chorvatsko a Bosna a Hercegovina osamostatnily, přičemž jejich historické svazové hranice byly přes různé spory nakonec dodrženy včetně Neumského koridoru. Tím pro Chorvatsko vyvstal problém dubrovnické exklávy, oddělené od zbytku státu územím Bosny a Hercegoviny. Komplikace dopravy přes dva hraniční přechody byly natolik obtěžující, že se záhřebská vláda rozhodla vybudovat most přes Malostonský záliv na poloostrov Pelješac, aby tak obě části státu přímo spojila, a odpadla potřeba tranzitu přes Neum. Bosna a Hercegovina proti tomuto záměru opakovaně protestovala, nicméně 26. června 2022 byl Pelješacký most zprovozněn, čímž provoz přes Neum výrazně poklesl.[1]

Charakter města

Město je důležitým letoviskem a přístavem, nachází se zde několik velkých hotelů. Také za nákupy sem dojíždí mnoho lidí, především proto, že jsou zde nižší ceny a daně než v sousedním Chorvatsku. Celkem nabízí Neum okolo sedmi tisíc ubytovacích míst; má vlastní polikliniku, poštu a banky. Kromě práce ve službách se obyvatelstvo věnuje také pěstování oliv a vína.^[2]

Okolo města patří Bosně a Hercegovině ještě 21 km mořského pobřeží, z čehož značnou část tvoří dlouhý výběžek chránící Neumskou zátoku.

Doprava

Hlavní dopravní tah, který prochází městem, představuje Jadranská magistrála (v bosenském číslování M-2). Na obě strany od města podél pobřeží se nacházejí hraniční přechody s Chorvatskem (Neum 1/Klek a Neum 2/Zaton Doli). S vnitrozemím Bosny a Hercegoviny je Neum propojen prostřednictvím silnice M-17.3 přes obec Hutovo a město Stolac. Tato silnice byla přebudována v roce 2018; nahradila starší úzkou a klikatou silnici ze 70. let 20. století. Současná silnice umožňuje spojení pobřežního města s vnitrozemím Bosny a Hercegoviny bez nezbytnosti překročení hranice s Chorvatskem.^[3]

Neum nemá vlastní železniční spojení, nejblíže je chorvatská železnice Metković–Ploče (vedoucí ze Sarajeva). Nejbližší dálnice je dálnice A1 v blízkosti města Metković, resp. Međugorje, vzdálená několik desítek kilometrů severně.

Neum také nemá obchodní přístav, pro potřeby ekonomiky Bosny a Hercegoviny jsou využívány chorvatské přístavy v Metkovići (říční) a v Ploče, které mají i lepší spojení s bosenským vnitrozemím. Výstavba kapacitnějšího přístavu v Neumu byla v druhé dekádě 21. století zvažována,^[4], k její realizaci však nedošlo.

Školství

V současné době má Neum základní školu (Kardinala Stepinca) s vlastní střední školou.

Obyvatelstvo

V roce 1991 žilo ve městě Neum 1993 lidí, z toho byli:

Chorvati (87,6 %)
Srbové (4,9 %)
Bosňáci (4,7 %)

Známé osobnosti

Juraj Njavro, bývalý ministr a lékař
Nikola Buconjić, spisovatel
Pero Jurković, guvernér Chorvatské národní banky
Pero Pavlović, bosenskochorvatský spisovatel
Petar Vuletić, spisovatel a vzdělanec

Odkazy

Reference

↑ Hrvatske granice od 1918. do 1991.. Záhřeb: Školska knjiga, HAZU, 1992. S. 58. (chorvatština)
↑ Článek na portálu dnevnik.ba (bosensky)
↑ Článek na portálu ba.n1info.com (bosensky)
↑ Článek na portálu bljesak.info (bosensky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Neum na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města (chorvatsky a anglicky)
Stránky o městě (chorvatsky, anglicky a německy) Archivováno 14. 5. 2006 na Wayback Machine.
Oficiální stránky města Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine.

[atlas58-1] Hrvatske granice od 1918. do 1991.. Záhřeb: Školska knjiga, HAZU, 1992. S. 58. (chorvatština)

[2] Článek na portálu dnevnik.ba (bosensky)

[3] Článek na portálu ba.n1info.com (bosensky)

[4] Článek na portálu bljesak.info (bosensky)

[1]

[2]

[3]

[4]