Nerestce

Nerestce
	Horní Nerestce
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mirovice
Obec s rozšířenou působností	Písek; (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′2″ s. š., 14°3′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2024)
Rozloha	4,68 km²
Nadmořská výška	435 m n. m.
PSČ	398 04
Počet domů	66 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nerestce 46; 398 04 Čimelice ; nerestce@volny.cz
Starosta	Vladimír Macoun
	Oficiální web: www.nerestce.cz
	Nerestce
Další údaje
Kód obce	562157
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nerestce (dříve Neřestce)^[4] jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 107^[1] obyvatel.

Název

Antonín Profous vysvětlil název vesnice z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků).^[5] Jiný etymologický výklad název odvozuje od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.

Historie

Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1227. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.

V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.

Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stal Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následovala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.^[6]

V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů.

Části obce

Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích:

Galerie

Pomník
Kamenný most
Boží muka
Hřiště
Obecní úřad
Stavení

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Neřestce. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl 18.. S. 208.
↑ Profous, A.: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 209.
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dolní Nerestce – zámek, s. 57–58.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nerestce na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Neřestce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Nerestce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Neřestce. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl 18.. S. 208.

[5] Profous, A.: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 209.

[triska-6] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dolní Nerestce – zámek, s. 57–58.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]