Nedvězí (Olomouc)

Nedvězí
	Náves na Jilemnického ulici s kostelíčkem Nejsvětější Trojice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′26″ s. š., 17°12′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	538 (2021)
Katastrální území	Nedvězí u Olomouce (3,34 km²)
PSČ	779 00
Počet domů	130 (2011)
	Nedvězí
Další údaje
Kód části obce	102351
Kód k. ú.	702358
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedvězí (německy Nedweiss^[3]) je bývalá obec, nyní městská čtvrť a katastrální území na jihozápadě statutárního města Olomouce. Od centra města je oddělena táhlým kopcem a dálnicí D35.

Historie

První písemná zmínka o vsi Medweze pochází z roku 1234, kdy je doloženo vlastnictví pozdějšího moravského markrabího Vladislava, který ji daroval olomoucké kapitule. Té pak Nedvězí patřilo až do vzniku obecních samospráv v roce 1850, ačkoli už v roce 1512 svůj zdejší hospodářský dvůr prodala obci a v roce 1786 byla povinnost roboty nahrazena peněžními odvody. K roku 1399 byla ves v důsledku válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem zcela vylidněná, podobně byla zničena Švédy během třicetileté války. Poté byla nově osídlena, ovšem již německými osadníky, čímž se stala součástí olomouckého jazykového ostrova. Až po vzniku Československé republiky zde získali převahu opět Češi.^[4]

Vždy šlo o malou zemědělskou obec, známou pěstováním zelí a chovem koní. Kromě toho zde byl v provozu vápencový lom a od roku 1884 v objektu bývalé kontribuční sýpky sladovna olomouckého podnikatele Jana Knotka, později v rukou dalších majitelů. Roku 1784 byla místní kaplička sv. Floriána přestavěna na menší kostelík s věží. Nedvězí spadalo pod farnost ve Slavoníně, od roku 1805 již ale mělo vlastní školu (až po roce 1919 i českou). Elektrifikace obce proběhla v roce 1925, době první republiky také rostl počet domů a obyvatel. Po vysídlení Němců v roce 1946 se počet obyvatel naopak začal snižovat. K 1. lednu 1975 se Nedvězí stalo součástí Olomouce.^[5]

Vývoj Nedvězí podle sčítání lidu^[6]^[7]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel	298	323	384	340	333	366	466^{[p 1]}
Domů	44	49	53	56	58	59	84
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatel	407	390	365	355	365	374	425
Domů	97	89	84	86	101	104	130

↑ Z toho 256 osob národnosti československé, 205 německé a 5 ostatních.^[8]

Současnost

Osou vesnice je silnice II/570 (část ulice Jilemnického a ulice Štúrova), centrem vesnice je malé náměstíčko s památkově chráněným barokním kostelíčkem Nejsvětější Trojice a prodejnou Jednoty. Náměstí je využívané jako zastávka a parkoviště pro příměstský autobus a návštěvníky obchodu, případně další vozidla. Nedvězí je tvořeno převážně jednopatrovou zástavbou rodinných domů, výjimku tvoří tzv. bytovky na kraji, postavené zřejmě někdy v 70. a 80. letech 20. století. V Nedvězí jsou také budovány nové rodinné domy. V obci je zrenovované fotbalové hřiště.

U silnice od Slavonína je malý hřbitov, několik křížů (včetně památkově chráněného smírčího kříže) a pomník válečným obětem.

Fotogalerie

Křižovatka ulic Jilemnického a Štúrova
Kříž na hřbitově
Pomník obětí první světové války a smírčí kříž
Znak
Vlajka

Odkazy

Web městské části

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 485.
↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 129. Dále jen „Tichák (2000)“.
↑ Tichák (2000), str. 130–132.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvězí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Nedvězí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Nedvězí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Komise městské části č. 9 Nedvězí Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine.

[9] Z toho 256 osob národnosti československé, 205 německé a 5 ostatních.^[8]

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 485.

[4] TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 129. Dále jen „Tichák (2000)“.

[5] Tichák (2000), str. 130–132.

[6] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.

[Lexikon2013-7] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-18. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.

[8] Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[p 1]

[8]