Nad Marastkem
| Nad Marastkem | |
|---|---|
 Skalnatý vrchol hory Nad Marastkem | |
| Vrchol | 805[1] m n. m. |
| Prominence | 100 m ↓ sedlo Hřebence[2] |
| Izolace | 4,5 km → Třemšín |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Brdské osmistovky #10 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Brdská vrchovina / Brdy / Třemšínská vrchovina / Chynínská vrchovina |
| Souřadnice | 49°35′38″ s. š., 13°43′43″ v. d. |
  Nad Marastkem | |
| Povodí | Bradava → Úslava → Berounka → Vltava; Lomnice → Otava → Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nad Marastkem (též uváděno jako Nad Maráskem) je hora v Brdské vrchovině, v části Jižní Brdy, asi 10 km západně od Rožmitálu pod Třemšínem. S výškou 805 m jde o nejnižší brdskou osmistovku, ale také o nejvyšší horu Brd ležící v Plzeňském kraji.[pozn. 1] Hora představuje jižní cíp hlavního brdského hřebene, který pokračuje na severovýchod přes vrch Na skálách (746 m) a dále do Středních Brd. Skalnatý vrchol nabízí výhled na jihozápad z odkrytého kamenného moře, na kterém lze narazit na v Brdech ojedinělý (i když druhotný) výskyt kosodřeviny.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vztahuje k jménu lesa Marastek ležícího západně od vrcholu a pochází od slova marast, tedy mokřina, bahniště.[1][5] Dřívější název Nad Maráskem pochází z vojenských topografických map z 19. a 20. století [6][7] a pravděpodobně vznikl zkomolením názvu Nad Marastkem. Vrchol také nesl název U pyramidy, podle charakteristického tvaru skály na vrcholu.[6][8]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Hora se nachází mimo Vojenský újezd Brdy a je tak přístupná bez omezení. Nejvhodnějším východiskem je obec Míšov, odkud vede zelená turistická značka, která po 4 km a 200 metrech převýšení končí na rozcestí těsně pod vrcholem. Přes toto rozcestí vede i žlutá značka z Borovna (5 km), která dále pokračuje až na Třemšín.
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Na svazích hory se nachází tři maloplošná chráněná území:
- PP Míšovské buky – na severovýchodním svahu, necelý kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek kyselé bikové bučiny a jedlobučiny, rozkládající se na ploše 5 hektarů. Roste zde největší brdská jedle, jejíž obvod se blíží čtyřem metrům.
- PR Fajmanovy skály a Klenky – na jihozápadním svahu, kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek reliktních borů a jedlobučin, rozkládající se na 29 hektarech. V těchto místech roste horská bylina sedmikvítek evropský a lze tu zahlédnout výra velkého.
- PR Getsemanka I. a II. – na východním svahu, 2 km od vrcholu. Důvodem ochrany jsou fragmenty přirozených porostů horských bučin, olšin a suťových lesů včetně reprezentativních druhů lišejníků, rostlin a živočichů. Ze savců se v rezervaci běžně vyskytuje jelen evropský a lokalita je i součástí teritoria rysa ostrovida.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1:10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ O Marásku a chráněných územích jižních Brd na Brdy.org
- ↑ Marast. Naše řeč. 1925, roč. 9, čís. 8, s. s. 246. Dostupné online.
- ↑ a b Topografická sekce 1 : 25 000 třetího vojenského mapování, klad 4151-4 [online]. 5. vyd. 1872-1953 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Vojenská topografická mapa 1 : 10 000, m. l. M_33_88_A_b_4 [online]. Ústřední správa geodesie a kartografie, 1959 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Vojenská topografická mapa 1 : 25 000, m.l. M_33_88_A_b [online]. Generální štáb Československé armády, 1954 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nad Marastkem na Wikimedia Commons - Vyražte na osmistovku Nad Maráskem na Denik.cz
- Nad Maráskem na Poznejbrdy.cz
