Přeskočit na obsah

Návrh na vystoupení Česka z Evropské unie

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Návrh na vystoupení Česka z Evropské unie (zkráceně czexit či Czexit, výslovnost čegzit či čekzit) je záměr propagovaný některými českými politickými stranami.

Dne 17. června 2015 proběhlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasování, v rámci kterého požadovalo vypsaní referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie 11 poslanců.[1]

Stanovisko Poslanecké sněmovny 2016

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2016 hovořili o vystoupení Česka z EU představitelé strany Svoboda a přímá demokracie, kriticky se k Evropské unii vyjadřoval Úsvit a Blok proti islámu. O vypsaní referenda, které by případně rozhodlo o ukončení členství České republiky v Evropské unii, v této době uvažovala strana Svobodných.[2] Poslanecká sněmovna ale v květnu odmítla 31 hlasy poslanců ČSSD, 31 z ANO, 20 z TOP 09 a 10 z KDU-ČSL snahu poslanců Úsvitu zařadit debatu o návrhu referenda na vystoupení z EU na program svého jednání. Pro zařazení projednávání referenda bylo 29 komunistů a 12 zákonodárců z ODS. V této souvislosti prohlásil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, že „on i celé ANO jsou jasnými zastánci členství v EU.“[3]

Názory politiků a veřejnosti

[editovat | editovat zdroj]

Po vyhlášení výsledků referenda o členství Spojeného království v Evropské unii z 23. června 2016 zahájila strana Svobodných kampaň s názvem Nabízíme #czexit.[4] Předseda strany, europoslanec Petr Mach použil pojem czexit také pro kampaň #Brexit hope for #czexit, čehož si všimla i zahraniční média.[5]

Odborník na Evropskou unii profesor Christian Lequesne se 10. června 2016 vyjádřil, že po úspěchu referenda o vystoupení Spojeného království z EU očekává debatu o vystoupení i v Česku, ale nedomnívá se, „že by ji Češi i přes svůj kritický postoj k Evropské unii chtěli opustit.“[6]

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka koncem června 2016 vyjádřil názor, že „Česká republika je i kvůli hospodářským vztahům zemí, jejíž budoucnost je nutné vidět v Unii, nikoli mimo ni.“[7]

Podle studie nevládní organizace GlobSec založené na celostátních průzkumech provedených v roce 2017 by 43,4 % Čechů ve věku 18 - 24 let v případném referendu o vystoupení z EU podpořilo setrvání v EU, vystoupení z EU by podpořilo 24,8 %.[8][9] Obdobně by volili Češi ve věku 24 - 35 let.[8]

Podle průzkumů CVVM byla v letech 2018–2021 celková důvěra Čechů v Evropskou unií mírně nadpoloviční, podpora členství v EU byla vyšší u mladších věkových kategorií.[10]

Názory českých ekonomů

[editovat | editovat zdroj]

Proti (příklady)

[editovat | editovat zdroj]

Řada českých ekonomů se vyjadřuje o vystoupení Česka z EU jako o ekonomické sebevraždě či katastrofě století. Hovoří o dopadech jako je odchod investorů, zvýšení nezaměstnanosti či opuštění Schengenského prostoru (tj. zemí, kam směřuje 84 % našeho vývozu).[11][12]

Pro (příklad)

[editovat | editovat zdroj]

Naopak podle ekonomky Markéty Šichtařové nejsou obvykle uváděné důvody proti vystoupení Česka z EU relevantní.[13] Relevantními argumenty podle ní jsou:[13]

  • makroekonomické ukazatele
    • výše veřejného dluhu,
    • produktivita práce,
    • orientace na odvětví s vysokou či naopak nízkou přidanou hodnotou,
    • devizový kurz,
ovšem žádný z těchto ukazatelů přímo nesouvisí s členstvím v EU,[13]

Pokud by v případě Czexitu byla EU pragmatická a nedělala by naschvály, nebylo by podle Šichtařové vystoupení z EU ekonomickým problém.[13] Míra mstivosti je jediný argument, na který není známá odpověď.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NEVYJEL, Martin. Poslanec Fiala:Brexitu mohl předcházet Czexit [online]. Denik.cz, 17. června 2016 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Czexit na obzoru. Po Británii půjdou i Češi, píší zahraniční média [online]. Echo24, 24. února 2016 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Referendum o vystoupení z EU nebude, poslanci změnili názor a vyřadili ho z programu schůze. Aktuálně.cz [online]. Economia, 4. května 2016 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Svobodní - Nabízíme #czexit. czexit.svobodni.cz [online]. [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Petr Mach: Teraz Brexit, wkrótce Czexit. telewizjarepublika.pl [online]. 2016-06-20 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ NERAD, Filip; PERLÍNOVÁ, Dominika. Po brexitu možná czexit. Čekal by Evropu dominový efekt? [online]. Český rozhlas Plus, 10. června 2016 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sobotka: Česko musí zůstat v Unii, podmínky vyjednáme spolu s opozicí [online]. www.ceskatelevize.cz, 30. června 2016 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b MÁNERT, Oldřich. Studie: Mladí Češi Brusel nemilují. Pro setrvání v EU jsou jen dva z pěti. idnes [online]. 2. února 2018 20:08, aktualizováno 23:01. Původně článek vyšel s titulkem Mladí Češi propadli euroskepticismu. V referendu by podpořili czexit (čas přístupu: 2. února 2018, 20:35), titulek byl později změněn. Původní název kritizoval na svém Twitterovém účtu Pavel Telička [1]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pro srovnání: podle stejného průzkumu by ve stejné věkové kategorii setrvání v unii podpořilo 79,5 % Poláků, 78,6 % Maďarů a 58,5 % Slováků, pro vystoupení by bylo 18,1 % Poláků, 12,8 % Maďarů a 11,5 % Slováků
  10. ↑ MAHDALOVÁ, Tereza; DORŇÁKOVÁ. Češi jsou rádi v EU, pro mladé je czexit nemyslitelný. Seznam Zprávy [online]. 2022-05-27. Dostupné online. 
  11. ↑ Vystoupení z EU by bylo ekonomickou sebevraždou, varují odborníci. Novinky.cz [online]. 2018-02-07 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bude Česko „oploceným skanzenem“? Proč by byl czexit katastrofou století. Info.cz [online]. 2018-02-08 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h ŠICHTAŘOVÁ, Markéta. Czexit?!. idnes [online]. 16. 02. 2018 8:00:00. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Návrh_na_vystoupení_Česka_z_Evropské_unie&oldid=22535612“