Přeskočit na obsah

Národní zemědělské muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní zemědělské muzeum
Budova NZM v Praze na Letné
Budova NZM v Praze na Letné
Logo
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
AdresaKostelní 1300/44, Holešovice, Česko
ZaloženoSbírky z jubilejní výstavy 1891, založeno muzeum 1918, od roku 1939 v současné budově
Zaměřeníexpozice zemědělské výroby, zpracování, výroba potravin, ochrana vody a půdy, péče o krajinu
IČO75075741 (VR)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Národní zemědělské muzeum je státní příspěvkovou organizací se sídlem v Praze. Zřizovatelem organizace je aktuálně Ministerstvo zemědělství[1].

Původní název instituce zněl České zemědělské muzeum (na základě ustavující valné hromady stejnojmenného spolku, konané dne 28. září 1918)[2]. Ten byl ale záhy po ukončení 1. světové války na popud Antonína Švehly změněn na Československé zemědělské muzeum, ústav pro studium a povznesení venkova[3]. Chod muzea byl financován z příspěvků členů spolku, subvencí ministerstva zemědělství a různých podniků a společností, jako byly Ústřední jednoty hospodářských družstev, Agrární banka, Spolek slovenských cukrovarů a další. V roce 1952 byl spolek včleněn do rámce Československé akademie zemědělské[3], později Československé akademie zemědělských věd (ČAZV), což prakticky znamenalo jeho zrušení a zestátnění muzea. Po zrušení ČAZV v roce 1961 muzeum přebírá Ústav vědecko-technických informací a od roku 1975 pak Ústav vědecko-technických informací pro zemědělství, jehož součástí bylo až do roku 1992[4]. Dne 22. prosince 1992 byla rozhodnutím ministra kultury České republiky zřízena státní příspěvková organizace Národní zemědělské muzeum v Praze[4]. Ministerstvo kultury vykonávalo funkci jejího zřizovatele až do 30. dubna 2006, kdy na základě dohody ministra kultury a ministra zemědělství došlo k přechodu instituce do rezortu zemědělství a k založení nové příspěvkové organizace. Ta byla 1. prosince 2015 přejmenována na její současnou podobu, tedy Národní zemědělské muzeum, s.p.o.[1]

Národní zemědělské muzeum (dále také NZM) dle zřizovací listiny získává, shromažďuje, trvale uchovává, eviduje, odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti sbírku hmotných dokladů vývoje zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zoologie, zahradnictví, vinařství, botaniky, životního prostředí, zpracování zemědělských produktů, potravinářství a gastronomie, dokladů vývoje a rozvoje venkova, tradic, vývoje životního prostředí a kulturní krajiny české i zahraniční, zejména však z území Čech, Moravy a Slezska[1].

Muzeum je členem několika odborných organizací: Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG), Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ICOM) a Mezinárodní asociace zemědělských muzeí (AIMA).

NZM uchovává přes 100 tisíc sbírkových předmětů zapsaných v Centrální evidenci sbírek muzejní povahy (CES), 120 osobních fondů zapsaných v Národním archivním dědictví a přes 100 tisíc knihovních jednotek v několika desítkách podsbírek, kterými jsou Archeologie zemědělství, Botanika, Etnografie, Fotoarchiv, Gastronomie, Knihy - staré tisky, Květinářství, Lesnictví, Modely zemědělských staveb, Myslivost, Obchod, Ovocnictví, Potravinářská výroba, Rostlinná výroba I., Rostlinná výroba II., Rybářství, Venkovská řemesla, Vinařství, Zelinářství, Zemědělství a umění, Zemědělská technika, Zoologie, Živočišná výroba, Životní prostředí, Archivní fond a Knihovní fond[5].

Muzeum vystavuje v sedmi budovách rozptýlených po celé republice. Sídlo a hlavní budova leží v Praze na Letné, kde NZM Praha představuje příběh zemědělství, nedaleko Kutné Hory se nachází zámek, muzeum a park NZM Kačina, u Čáslavi muzeum zemědělské techniky NZM Čáslav, jihočeské NZM Ohrada je muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství, NZM Valtice je muzeem vinařství, zahradnictví a krajiny, muzeum potravin a zemědělských strojů NZM Ostrava je součástí Dolní oblasti Vítkovice a v bývalém znojemském pivovaru ve správě Znojemské besedy je expozice pivovarnictví NZM Znojmo.

Muzeum každoročně realizuje desítky autorských, partnerských či převzatých výstav, z nichž některé putují po vybraných pobočkách NZM.

Muzeum se svými partnery organizuje různé další akce, které buď přímo, nebo nepřímo souvisí se zemědělstvím, pořádá akce jako je Letenská husa aneb košt svatomartinských vín, Husa fest, Bylinkový den, Pradědečkův traktor, Koně na Kačině, Zabijačka v muzeu, Vorařský den, je partnerem Noci v muzeu, Noci vědců, spolupořádá trhy, poskytuje prostory pro edukativní přednášky a kongresy, pořádá vědecké konference. Prostory muzeí lze pronajmout i na soukromé akce.

Traktor firmy Svoboda před vstupem do budovy NZM v Praze na Letné

První sbírky muzea vznikly po Jubilejní zemské výstavě v Praze, která se konala roku 1891. Instituce byla nejprve součástí Národopisného muzea, v roce 1918 se osamostatnila pod názvem Zemědělské muzeum. Prvním sídlem muzea se stal palác Silva-Tarouca v ulici Na Příkopě v Praze, v letech 1902–1938 muzeum sídlilo v letohrádku Kinských.

Během první republiky muzeum zřídilo pobočky v Brně (v Berglově paláci), Opavě, Bratislavě a v Mukačevě. Ty zanikly během druhé světové války a předměty ze sbírek byly soustředěny v Praze.

Vybudování sídla NZM a jeho ztráta

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1937–1939 byly postaveny současně nové budovy pro zemědělské a technické muzeum v Praze na Letné podle projektu architekta Milana Babušky, kde ihned otevřeli své expozice. Po finální dostavbě však byla budova zemědělského muzea zabrána německou okupační armádou. Muzeum budovu získalo zpět v roce 1945, avšak v roce 1950 byla zabavena pro účely Státní dislokační komise. Muzeum tak muselo přestěhovat své sbírky na zámek Konopiště a do zámku Kačina u Kutné Hory. V roce 1961 se sbírky z Konopiště přesunuly na zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, kde muzeum získalo také zoologickou zahradu. Ta však patřila pod muzeum pouze do roku 1972. V roce 1961 také získalo také prostory v pronájmu na zámku Lednice. V roce 1967 otevřely nové expozice na zámku Kačina, v roce 1972 vznikly nové expozice lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada.

NZM po revoluci

[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 80. a 90. let získalo muzeum další prostory ve Zdechovicích, Valticích a na Janově hradě. Do budovy na Letné se muzeum vrátilo až v roce 1994. Ve stejném roce otevřelo nové expozice ve Valticích a o čtyři roky později pak také v přízemí zámku Kačina. V roce 2003 muzeum získalo areál v Čáslavi, kam byly přestěhovány sbírky ze Zdechovic.

V roce 2006 došlo ke změně zřizovatele a muzeum se stalo příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství. Od roku 2006 pak muzeum otevřelo několik nových expozic ve svých objektech. V současnosti má muzeum své pobočky v Čáslavi, na zámcích Kačina a Ohrada, v Ostravě (v Dolní oblasti Vítkovice) a ve Valticích. Spoluprovozuje také Expozici pivovarnictví ve Znojmě.

V letech 2015 – 2018 prošla budova na Letné a její výstavní prostory generální rekonstrukcí, jejíž součástí byla úprava interiérů a návrat výstavních sálů podle původního projektu architekta Babušky. Součástí "oživení" muzea byl vznik nových expozic, které mapují historii jednotlivých zemědělských oborů, kromě zemědělství tedy i rybářství, lesnictví, myslivost, gastronomii, zabývají se problematikou ochrany půdy a vody v krajině, je zde i pracoviště zabývající se související archeologickou činností. V rámci rekonstrukce byla na střeše budovy vybudovaná střešní terasa s vyhlídkou, výstavním prostorem a malým políčkem. Dalším výstavním prostorem je muzejní dvůr, kde probíhají výstavy, popularizační akce muzea a kde je také stálá expozice s živými hospodářskými zvířaty.

V letech 2018-2020 proběhla v rámci realizace projektů IROP kompletní rekonstrukce pobočky Valtice (v rámci akce byly vytvořeny zcela nové expozice), výstavba nového centrální depozitáře v pobočce Čáslav [6](tam byly přesunuty sbírky z nevyhovujících prostor z pobočky Kačina a zřízena termokomora) a rekonstrukce a dostavba sídla nově zřízené pobočky v Ostravě[7] dle návrhu arch. Josefa Pleskota.

Jednotlivá pracoviště a výstavní budovy muzea

[editovat | editovat zdroj]
Jedno z detašovaných pracovišť NZM na zámku Kačina. Zde jsou umístěny trvalé expozice s názvem Muzeum českého venkova a Dějiny rodu Chotků. Samotný objekt zámku patří mezi nevýznamnější empírové stavby v Česku. Nachází se v obci Svatý Mikuláš (okres Kutná Hora) na někdejším chotkovském novodvorském panství, nechal vystavět ministr financí Rakouského císařství a nejvyšší purkrabí Království českého, Jan Rudolf hrabě Chotek z Chotkova.
  • Traktory – expozice představuje traktory od tuzemských i zahraničních výrobců od roku 1917 do roku 1953.
  • Rybářství – expozice prezentuje rybářství jako fenomén, který ve spojení s rybníkářstvím představuje významnou činnost člověka měnící a ovlivňující krajinu. V roce 2015 oceněna 2. místem v národní soutěži Gloria musaealis v kategorii Výstava roku.
  • Zemědělství – expozice seznamuje s historií zemědělství i cyklem hospodářského roku, přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až po současnost, představuje sbírkové předměty, například ruchadlo bratranců Veverkových či dermoplastiku plemenného býka Cézara.
  • Voda v krajině – expozice nabízí nespočet úhlů pohledu na vodu v krajině, v řekách, v lidských životech, dominantou je plastický model České republiky, na němž se promítají hlavní rybniční soustavy, povodí i rozvodí, vysvětlují skutečné příčiny a zákonitosti povodní v kontrastu s nejsuššími oblastmi ČR a důvody, proč tomu tak je.
  • Myslivost – expozice vytváří obraz myslivosti jako životního stylu, postoje, poslání, profese i koníčka mnoha lidí, představuje ji i jako hospodářsky přínosný obor, který je schopný produkce kvalitních potravin.
  • Gastronomie – expozice má dvě části, dětskou gastronomii a moderní profesionálně vybavené gastrostudio.
  • Malý selský dvorek – venkovní expozice s hospodářskými zvířaty.
  • Živá zahrada výhledů – expozice na střeše muzea, prostorný trávník, políčko se zemědělskými plodinami, včelími úly a prostorem pro malé panelové výstavy.
  • Objevovna – prostor vybavený audiovizuální a další technikou pro přednášky i bádání.

NZM Čáslav

[editovat | editovat zdroj]
  • Expozice Dřinu strojům? Dřinu strojům! – dějiny a vývoj zemědělské techniky v kontextu doby
  • Zpřístupněné depozitáře
    • České traktory – historické stoje od devíti českých výrobců
    • Zahraniční traktory – kolekce zahraničních strojů převážně z první poloviny 20. století
    • Sklízecí mlátičky – ucelená sbírka kombajnů používaných na území ČR ve 20. století
    • Motorové pluhy – předchůdci traktorů z počátku 20. století
    • Stabilní motory – rozmanitá řada spalovacích motorů, které se používaly převážně v první polovině dvacátého století k pohonu zemědělských strojů
    • Mlátičky – základní zemědělské náčiní používané k získávání zrn z klasů nebo lusků

NZM Kačina

[editovat | editovat zdroj]
  • Chotkové a jejich panství Nové dvory, knihovna a divadlo, lékárna, obrazárna
  • Hospodářské zázemí zámku
  • Jak se stavěl zámek
  • Zámecká truhlárna
  • Zámecká konírna
  • Mlýny na Novodvorském panství
  • Království včel
  • Kačina na dotek
  • Příběh dřeva
  • Venkovní expozice Ze života hmyzu, skleníky, zahrada léčivých bylin, naučná stezka parkem

NZM Ohrada

[editovat | editovat zdroj]
  • Lesnictví – život lesa, pěstování lesních porostů, vývoj těžby a dopravy dřeva
  • Myslivost – vývoj české myslivosti
  • Rybářství – vývoj rybářství a jihočeského rybníkářství
  • Sokolnictví – unikátní způsob lovu, v roce 2010 zapsán na seznam UNESCO

NZM Ostrava

[editovat | editovat zdroj]
  • Zemědělská technika
  • Galerie českých potravin
  • Depozitář potravin

NZM Valtice

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní expozice vinařství – historie pěstování a zpracování vína, vinařské lisy a nářadí
  • Krajina Lednicko-valtického areálu – pohled do okolí Valtic, součásti Lednicko-valtického areálu, zapsaného v roce 1996 na Seznam světového dědictví UNESCO.
  • Tajemný život v půdě

Za rekonstrukci muzea a vznik nových expozic získalo muzeum třetí místo v kategorii Muzejní počin roku v rámci cen Gloria musaealis 2019.

  1. a b c Zřizovací listina státní příspěvkové organizace Národní zemědělské muzeum, s.p.o. [PDF online]. Praha: Česká republika - Ministerstvo zemědělství, 12.2.2019 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. 
  2. MAŇAS, Jan. Zemědělské muzeum 1891 – 1991. 1. vyd. Praha: Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 1991. 
  3. a b STEINOVÁ, Šárka. Osudový příběh Československého zemědělského muzea (1891) 1918-1952. 1. vyd. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2013. ISBN 978-80-86874-47-0. 
  4. a b KUBŮ, Eduard; ŠOUŠA, Jiří; ŠIMČÍK, Antonín, et al. 100 let Národního zemědělského muzea. Redakce Monika Tomíčková, Lenka Martinková; překlad Anna Pilátová. 1. vyd. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2018. ISBN 978-80-88270-02-7. 
  5. Výroční zpráva za rok 2023 [online]. Redakce Lenka Dlabolová. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2024-6-21 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  6. Zemědělské muzeum v Čáslavi má nový depozitář [online]. 2021-12-1 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  7. Zemědělské muzeum v Ostravě slavnostně otevřelo svá "vrata" [online]. 2020-9-17 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]