Přeskočit na obsah

Národní park Gunung Leuser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní park Gunung Leuser
Taman Nasional Gunung Leuser
IUCN kategorie II (Národní park)
Základní informace
Vyhlášení1980
Nadm. výška2 022 m n. m.
Rozloha8 302 km2
Poloha
StátIndonésieIndonésie Indonésie
OstrovSumatra
Souřadnice
Geodata (OSM)OSM, WMF
Národní park Gunung Leuser
Národní park Gunung Leuser
Další informace
Webgunungleuser.or.id
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tropický deštný les Sumatry
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státIndonésieIndonésie Indonésie
Typpřírodní dědictví
Kritériumvii, ix, x
Odkaz1167 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2004 (28. zasedání)
V ohrožení2011–

Národní park Gunung Leuser je indonéský národní park v provinciích Ačeh a Severní Sumatra.

Park má rozlohu více než 8 300 km2. Nadmořská výška se zde pohybuje od hladiny moře po více než 3 000 metrů, terén je většinou strmý až velmi strmý. Na území parku se nachází stejnojmenný stratovulkán o nadmořské výšce 3 119 metrů. Klima je teplé a vlhké, roční úhrny srážek se pohybují od 1 500 do 3 500 mm. Vegetační pokryv na základě toho tvoří nížinné až vysokohorské deštné lesy, park však chrání i některé jiné ekosystémy, včetně rašelinišť. Oblast odvodňuje osm toků a rozkládají se zde jezera Laot Bangko a Marpunge.[1]

Flóra a fauna

[editovat | editovat zdroj]
Varan sledující tlupu opic v NP Gunung Leuser

Park skýtá vysokou úroveň biodiverzity. Roste zde více než 4 000 druhů rostlin, tropickým lesům dominují zejména stromy z čeledí dvojkřídláčovité (Dipterocarpaceae), přesličníkovité (Casuarinaceae) či morušovníkovité (Moraceae), na něž je vázána řada epifytů. Z pozoruhodných rostlin lze zmínit například masožravé láčkovky (Nepenthes), 3 z 15 zástupců rodu Rafflesia a zmijovec titánský (Amorphophallus titanum), rostlinu s největším nevětveným květenstvím na světě.

Na území parku byla zjištěna přítomnost více než 350 druhů ptáků a 80 druhů savců. Vlajkovými zvířaty parku jsou čtyři velcí savci, a sice slon sumaterský (Elephas maximus sumatranus), tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae), nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) a orangutan sumaterský (Pongo abelii). Jde o jediný region, kde tato ohrožená zvířata společně přežívají. Park dále poskytuje domov např. hulmanům ebenovým (Presbytis thomasi), již se vyskytují výhradně na Sumatře, anebo gibonům lar (Hylobates lar).[1][2][3]

Nejstarší snahy o ochranu území dnešního národního parku sahají až do 20. let 20. století, když bylo ještě součástí Nizozemské východní Indie.[1] Národním parkem je od roku 1980[4] a od roku 2004 společně s národními parky Bukit Barisan Selatan a Kerinci Seblat tvoří součást přírodního dědictví UNESCO: tropický deštný les Sumatry.[5] Od roku 2011 je však na seznamu světového dědictví v ohrožení kvůli pytláctví, nelegální těžbě dřeva, zemědělství a plánům na vybudování dopravní infrastruktury.[6] Na území národního parku, resp. v jeho blízkosti žije více než 4 miliony lidí různých etnik.[3] Asi 97 % místních se živí pěstováním plodin a rybolovem.[1]

Park spravuje výzkumnou stanici Ketambe, již vybudoval holandský přírodovědec Dr. Herman D. Rijksen v roce 1971. Jde o první výzkumnou stanici pro orangutany, vyjma nich se soustředí rovněž na ochranu dalších ohrožených zvířat, jako je pytláky pronásledovaný zoborožec přílbový (Rhinoplax vigil).[7]

  1. a b c d Kondisi Umum [online]. tngunungleuser.ksdae.menlhk.go.id [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  2. Leuser. indonesia.wcs.org [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  3. a b Gunung Leuser. www.unesco.org. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-26. (anglicky) 
  4. Gunung Leuser National Park - Core of Sumatra's Tropical Rainforest Heritage | ASEAN Clearing House Mechanism. asean.chm-cbd.net [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  5. Tropical Rainforest Heritage of Sumatra. whc.unesco.org [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  6. Danger listing for Indonesia’s Tropical Rainforest Heritage of Sumatra. whc.unesco.org [online]. [cit. 2025-02-04]. Dostupné online. 
  7. Ketambe Research Station [online]. 2023-04-10 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]