Národní park Atol Tung-ša
Národní park Atol Tung-ša 東沙環礁國家公園 | |
---|---|
IUCN kategorie II (Národní park) | |
Pohled na ostrov Tung-ša z vesmíru | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 17. ledna 2007 |
Rozloha | 3 537 km² |
Správa | Tchaj-wanské ministerstvo vnitra |
Poloha | |
Stát | Tchaj-wan |
Souřadnice | 20°43′0″ s. š., 116°42′0″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
NP Tung-ša | |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Atol Tung-ša (znaky: 東沙環礁國家公園, pinyin: Dōngshā Huánjiāo Guójiā Gōngyuán, český přepis: Tung-ša chuan-ťiao kuo-ťia kung-jüan) je jeden z devíti národních parků Tchaj-wanu.[1] Administrativně náleží k městu Kao-siung.[2]
Do mořského národního parku spadá atol Tung-ša v Jihočínském moři, který je součástí Prataských ostrovů a okolní korálové moře do vzdálenosti 12 námořních mil. Tung-ša je kruhový atol s průměrem asi 25 km.[3] Celková rozloha NP je 3537 km², z čehož pouze 1,79 km² tvoří pevnina. Dle rozlohy se jedná o největší národní park Tchaj-wanu.[3] Park spravuje Tchaj-wanské ministerstvo vnitra. Byl zřízen 17. ledna 2007.[1] Park nebyl v prvních pěti letech přístupný turistům z důvodu ochrany místních ekosystémů a probíhajícího výzkumu.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ostrov Tung-ša objevil roku 1866 britský mořeplavec Pratas, jehož jméno nese. Již cca v 6. století př. n. l. spadal ostrov pod Čínu. Za dynastie Ming ve 14. století běžně navštěvovali lokalitu rybáři. Za druhé světové války ostrov obsadili Japonci a po ní byl navrácen Čínské republice.[2]
Vznik parku
[editovat | editovat zdroj]Nelegální rybolov v minulosti poškozoval místní ekosystém. Zkáza korálových útesů a snižování pestrosti druhů přitáhly pozornost vědců i ochranářů životního prostředí.[2] Roku 2002 skupina mořských ekologů provedla výzkum, ve kterém určila stav korálových útesů v oblasti. Výsledky byly znepokojující, takže v petici vyzvali vládu, aby prosadila větší ochranu atolu. V roce 2004 Tchaj-wanská vláda souhlasila, že lokalitu prohlásí za chráněnou.[2] V lednu 2007 pak vznikl národní park. Cílem je poškozenou přírodu obnovit a udržet. Následně se začala rozvíjet environmentální výchova a ekologická turistika.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]V letech 1996 až 2005 byla průměrná teplota vody na atolu Tung-ša 26 °C. Průměrné celkové roční srážky dosahují 1346 mm. Od května do září je vlhké období. Klima na ostrově je silně ovlivňováno monzunem. Od října do dubna proudí monzunové větry severozápadně.[4]
Měsíc | Leden | Únor | Březen | Duben | Květen | Červen | Červenec | Srpen | Září | Říjen | Listopad | Prosinec | Průměr |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Teplota (°C) | 23 | 23 | 24 | 25 | 27 | 28 | 29 | 29 | 28 | 27 | 26 | 24 | 26,08 |
Srážky (mm) | 10,6 | 8,8 | 16,2 | 50,7 | 151,5 | 180,4 | 150,2 | 204,0 | 178,0 | 117,2 | 55,5 | 21,1 | 95,35 |
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1994 byl proveden průzkum, který zaznamenal celkem 369 druhů ryb a 137 druhů korálů.[2] Udržet vysokou biodiverzitu pomáhá také dostatečné množství mořských řas. Jsou zde velké kolonie ryb a medúz, krakatic a asi 300 žraloků srpoploutvých.[6] Spekuluje se o tom, že atol tito žraloci možná využívají jako místo pro páření. V lokalitě totiž bylo nalezeno mnoho jejich mláďat.[6] Dále jsou v ekosystému atolu Tung-ša početní rejnoci, mořské želvy, dugongové a kytovci (delfíni a velryby).[2][7] Do národního parku se také po 16 letech vrátily karety obrovské.[8] Atol Tung-ša je významným odrazovým můstkem pro utužení ekosystémů v celém Jihočínském moři po genetické stránce, protože larvy z atolu se mohou dostat na řadu dalších útesů v okolí.[9] Jeho prohlášení národním parkem tedy může znatelně prospět celému regionu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b National Parks in Taiwan [online]. taroko.gov.tw [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f CHANG-FENG, Dai. Dong-sha Atoll in the South China Sea: Past, Present and Future. Reports at the ISLANDS of the WORLD VIII International Conference (2004):Changing Islands – Changing Worlds. Institut oceánografie, Národní tchajwanská univerzita, 2004-01, s. 517–525. Dostupné online [cit. 2024-11-10]. (anglicky)
- ↑ a b Dongsha [online]. National Park Service of Taiwan, rev. 2019-03-26 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dongsha Management Station [online]. National Park Service of Taiwan [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dongsha Island Airport Climate, Weather By Month, Average Temperature (Taiwan) [online]. Weather Spark [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 尖齒檸檬幼鯊 悠游東沙環礁 [online]. The Liberty Times, 2016-05-10 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ HSIAO-YUN, S. Featured Project - Removing the Veil of Mystery from the Seagrass Beds of Dongsha Island. The National Parks of Taiwan [online]. [cit. 2024-11-10]. Roč. 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ III. Achievements of Taiwan’s Marine Protected Areas [online]. Agentura pro rybolov, ministerstvo zemědělství Tchaj-wanu, rev. 2015-12-18 [cit. 2024-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-05. (anglicky)
- ↑ LIU, Shang Yin Vanson; GREEN, Jacob; BRIGGS, Dana; HASTINGS, Ruth; JONDELIUS, Ylva; KENSINGER, Skylar; LEEVER, Hannah. Dongsha Atoll is an important stepping-stone that promotes regional genetic connectivity in the South China Sea. S. e12063. PeerJ [online]. 2021-08-31 [cit. 2024-11-10]. Roč. 9, s. e12063. Dostupné online. ISSN 2167-8359. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Atol Tung-ša na Wikimedia Commons