Národní knihovna Singapuru
Národní knihovna Singapuru National Library Singapore) je centrem sítě knihoven městského státu Singapur ležícího v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích u Malajského poloostrova.
Historie Národní knihovny
[editovat | editovat zdroj]Základy knihovny vznikly v koloniální době v roce 1823, kdy vznikla jako součást Raffles Institut Singapure Institution. Iniciátorem založení první veřejné knihovny v Singapuru byl zakladatel moderního Singapuru Thomas Stamford Raffles. Brzy se knihovna oddělila a stala se samostatnou veřejnou knihovnou. V roce 1887 se knihovna přemístila do vlastní budovy a současně zůstala součástí Rafflesova muzea.
Singapurské knihovny se od té doby bouřlivě a rychle rozvíjely s Národní knihovnou Singapore v čele. Samostatnou budovu na Stamford Road získala v roce 1960 a od toho roku má název National Library Singapore.
Současně s obrovským růstem populace bylo nutno zřídit a otevřít pobočky v jednotlivých částech města a na předměstích, všechny jsou trvale součástí Národní knihovny Singapur.
V roce 2005 se knihovna přestěhovala do svého současného sídla šestnáctipatrové budovy, ve které se spojily sbírky staré Národní knihovny (ústřední veřejné knihovny) se sbírkami Lee Kong Chan Research Library.
Prostorné foyae je součástí ulice se světlým proskleným prostorem pokračující do další části budovy, v níž je rozlehlý prostor s kavárenskými stolky, zelení a digitální obrazovou galerií a prostorem The Memory Recorder, v němž je možné v soukromí si pořídit audio nebo video záznam. Součástí je k dispozici dotyková obrazovka, na které se dá psát a kreslit.[1]
Národní knihovna má největší knihovní fond především z humanitních a společenských věd, dokumentů a literatury o Singapuru a historického fondu ze sbírky z Raffles Library.
Národní knihovnu navštíví ročně 11,5 miliónu uživatelů (návštěvníků), kteří si vypůjčí více než 37,9 miliónů knihovních dokumentů a dalších typů dokumentů. Digitálních zdrojů (elektroknihy, audioknihy, on-line zdroje) vlastnila knihovna v roce 2022 více než 1,7 miliónu. Knihovna nabízí uživatelům 15 000 různých programů. Knihovna je otevřena denně 10 - 21 hodin.[2]
Národní knihovní rada
[editovat | editovat zdroj]Národní knihovna začala intenzivně pracovat a prudce rozvíjet s nástupem internetu po roce 1990.
Tehdy ministr informací a umění George Yeo vydal pokyny pro rozvoj veřejných knihoven Knihovna 2000 (Library 2000). Cílem byl rozvoj knihoven v návaznosti na dynamický rozvoj informačních technologií. Je to soubor doporučení pro transformaci knihoven. Jedním z výstupů bylo založení poradního orgánu Národní knihovny Národní knihovní rady, jejímž úkolem bylo mj. vytvoření základů spolupráce knihoven s podnikatelskou a komunitní sférou. Národní knihovní rada dbá o to, aby informační a technologické vybavení všech knihoven bylo trvale na nejmodernější úrovni. Knihovny veřejné, vysokoškolské (akademické) a specializované hrají významnou roli v životě obyvatel, jsou podporovány vládními politikami a strategiemi. Knihovny nejen umožňují přístup ke čtení, ale všem obyvatelům pomáhají získávat informační a čtenářskou gramotnost.[3]
Národní knihovní rada realizovala Kampaň S. U. R. E. propagující všem vrstvám obyvatel důležitost rozpoznávání relevantních informací, byla zaměřena hlavně na boj s falešnými zprávami. Studenti se zapojili prostřednictvím škol, rodiče a učitelé předávali informační gramotnost mladším generacím. Široká veřejnost byla oslovena prostřednictvím sociálních sítí.[4]
Skutečnost, že se v roce 2014 se v Singapuru konal světový kongres IFLA (International Federation of Library Associations) svědčí o vysoké úrovni singapurského knihovnictví.[1]
Síť singapurských knihoven
[editovat | editovat zdroj]tvoří 38 knihoven všech typů: Národní knihovna, Parlamentní knihovna, vysokoškolské knihovny, veřejné a další knihovny. Všechny služby knihoven jsou zdarma.
Knihovny (městských částí, akademické, školní aj.)
[editovat | editovat zdroj]Knihovny veřejné
[editovat | editovat zdroj]Knihovny pro veřejnost jsou ve všech částech města.
Ústřední veřejná knihovna (Central Public Library) sídlí v podzemním podlaží moderní budovy Národní knihovny Singapuru. Knihovna je ve všech svých prostorách trvale využívaná, mnozí uživatelé a návštěvníci přicházejí do knihovny především relaxovat a odpočívat. Knihovna je místem bezpečným a útulným, je útočištěm před životním a pracovním shonem moderního velkoměsta.
V dynamicky se rozvíjející čínské čtvrti Chinatown je na fasádě moderního nákupního centra viditelně umístěn nápis library@chinatown. Knihovna umístěná v nejvyšším patře budovy je partnerem obchodů; uživatelé chodí do knihovny si nejen půjčovat knihy a další informační zdroje, ale chodí do ní posedět a relaxovat, což značí, že knihovna má rovnocenné postavení v konkurenci obchodů.[3]
Školní knihovny
[editovat | editovat zdroj]Důležité jsou knihovny školní. Průzkumy dokumentují spojitost mezi čtením a akademickým (univerzitním) vzděláním a úspěchem, proto školní knihovny hrají významnou roli při podpoře čtení. Kampaň národního čtení byla zahájena v roce 2015 s cílem podpořit čtení jako národní zvyk a vybudovat "společenství čtenářů v zemi". Současně byl zdůrazněn význam školních knihoven: žáky a studenty všech stupňů a typů škol motivuje ke studiu poskytnutím dostatečného množství kvalitních knihovních fondů a dalších zdrojů a jejich prezentací, zajímavým prostředím a pomoci jim při výběru knih. Činnost školních knihoven je koordinována centrálně. Faktorem pozitivně ovlivňujícím čtenářskou kulturu je vedle kvalitního výběru knih rovněž vytváření atraktivních programů pro čtenáře a vhodný prostor pro čtení. Učitelé pověření řízením školní knihovny se celoživotně vzdělávají včetně zvyšování knihovnických znalosti. Podpora školních knihoven vedením škol je výrazná.[5][1]
Vysokoškolské, akademické a další
[editovat | editovat zdroj]Rovněž knihovny akademické a specializované hrají významnou roli v životě místních obyvatel a jsou podporovány vládní politikou a strategií. Vláda si uvědomuje důležitost investic do vzdělání obyvatel s cílem vytvořit kvalifikované pracovní síly. Investuje velké prostředky do výzkumu a vývoje, který pomáhá obyvatelům držet krok s novými technologiemi včetně dosažení konkurenčních výhod na trhu práce. Knihovny nejen umožňují přístup ke čtení, ale pomáhají akademické a vysokoškolské populaci získat informační a čtenářskou gramotnost.[6][7]
Strategický plán do roku 2025
[editovat | editovat zdroj]Strategický plán singapurských knihoven do roku 2025 (The Library 2025 Plan) obsahuje dvě strategické linie:
- další rozvoj knihoven tak, aby splňovaly potřeby všech členů komunity ve všech fázích života; plánován je trvalý rozvoj veřejných knihoven dostupných všem obyvatelům Singapuru
- přetvářením knihoven na místa inspirující uživatele a návštěvníky rozmanitými způsoby. Hlavním posláním je spojovat návštěvníky různých zájmů a vytvářet kreativní komunity. Budovy a služby jsou přizpůsobeny rozmanitým formám služeb a vzdělávání uživatelům a návštěvníkům a současně zabezpečují rovnováhu mezi klidnými prostorami (s intimní atmosférou) a dynamickými prostorami (s tvořivou atmosférou).[3]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOSNA, Karel. Český knihovník v zemi asijského tygra. Čtenář, roč. 65, 2013, č. 12, s. 449-451.
- JANSOVÁ, Linda. Cyklus webinářů Seznamte se s národními knihovnami. Bulletin SKIP [online]. 2021, roč. 30, č. 3/4 [cit. 2024-11-25]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/node/877
- Národní knihovna Singapur: https://www.nlb.gov.sg/main/about-us
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Nivnická, Libuše. Světový knihovnický kongres v Singapuru. Bulletin SKIP, 2013, 22(4), s. 31-32. . Dostupné také z: https://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull13_424.htm#ti.
- ↑ https://www.nlb.gov.sg/main/about-us
- ↑ a b c STASSELOVÁ, Silvia. Renesancia knižníc ako fyzického miesta v 21. storočí. Knižnica. 2013, roč. 14, čís. 10, s. 11-20. ISSN 1335-7026.
- ↑ HRUBÁ, Marika. Library advocacy. 6. část, Library advocacy v praxi. Čtenář, roč. 72, 2020, s. 396-398. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/3217.
- ↑ GIEBISCH, Roman. Ze světa. Čtenář. roč. 70, 2018, s. 39. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/220.
- ↑ IFLA JOURNAL, No.2/Volume 39, s. 103–120)
- ↑ GIEBISCH, Roman. Ze světa. Čtenář. roč. 65, 2013, č. 10, s. 379. . Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2013.